
Příspěvek Věry Klontza-Jaklové na brněnském semináři "Buď socialismus, nebo barbarství - Současná levice, charakter a možnosti" 19. června 2021.
Cílem příspěvku je vysvětlit současnou krizi doprovázenou totální vyprázdněností společensko-ekonomického systému, a v závěru navrhnout řešení.
Začněme tím, že většina z nás, pokud ne všichni, si uvědomuje, že je něco shnilého v království dánském, ať už dochází k recepci kritického stavu na jakékoliv rovině a ať už je subjektivní interpretace jakákoliv. Na nutnosti nějaké zásadní změny se shodneme napříč politickým i ideologickým spektrem.
Před 80 lety, 22. června 1941, nacistické Německo napadlo Sovětský svaz ve svém pokusu o porážku svého hlavního nepřítele zopakováním bleskové války, Operací Barbarossa. Komunisté již od 30. let budovali své odbojové organizace a bojovali v jednotlivých zemích proti tomu nejreakčnějšímu, co kapitalismus stvořil, proti fašismu. Nyní se hitlerovský fašismus dostává do přímého střetu se zemí, kde vládne dělnická třída, a jeho obrana se tak stala kolosálním třídním bojem. Válečná a koloniální mašinérie nacistického Německa se obrátila na Východ. Velká vlastenecká válka, jak se boj na život a na smrt za osvobození země nazýval v SSSR, byla tak podstatně spojena s osvobozením národů Evropy, včetně toho našeho. Po počátečních mohutných průnicích nacistické armády dochází k zbrzdění a zastavení postupu Rudou armádou u Moskvy. Obrat ve válce pak znamenají obrovské bitvy u Stalingradu, Kursku. Protiútok Rudé armády získává osvobozenecký charakter a je završen 9. května 1945.
K výročí napadení Sovětského svazu zveřejňujeme další úryvek z knihy Domenica Losurda „Stalin - historie a kritika jedné černé legendy“ věnující se otázkám vedení obrany ve Velké vlastenecké válce. Italský marxistický historik a filozof zde rozbíjí některé mýty o napadení Sovětského svazu, které se šíří - jako je ten, že J.V. Stalin příliš důvěřoval Hitlerovi nebo že by byl SSSR na válku nepřipraven. Losurdo například dokládá přímo ze záznamů nacistických pohlavárů, jak rychle se jim rozplývá iluze snadného vítězství nad svým starým a podceňovaným nepřítelem.
V roce 2017 bylo zavedeno v průmyslových a těžebních podnicích Donbasu (v LLR i DLR) tzv. vnější řízení. Podniky sice zůstaly ve vlastnictví ukrajinských oligarchů (zejména Rinata Achmetova, který utekl po vzniku LLR a DLR na Ukrajinu), ale daně začaly plynout místo do rozpočtu Ukrajiny do rozpočtů lidových republik Donbasu. Řízení podniků převzaly nově zřízené státní společnosti, největší průmyslové podniky a doly řídí od roku 2017 společnost „Vněštorgservis“, financována je ruskou společností bývalého ukrajinského oligarchy Sergeje Kurčenka, který po převratu na Ukrajině v roce 2014 utekl do Ruska.

Pozvánka na protest proti blokádě Kuby, který se uskuteční v úterý 22. června od 17 hodin před sídlem velvyslanectví USA, Tržiště 15, Praha 1 - Malá Strana.
Akci svolala Společnost česko-kubánského přátelství při příležitosti hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci odsuzující již šest desetiletí trvající blokádu Kuby. Facebooková událost je zde: https://www.facebook.com/events/864665737731905
Mezinárodní den dětí je hlavně příležitostí připomenout dospělým, že máme také právo na život, řekla v rozhovoru s "Lidovými zprávami" školačka z Lugansku Faina Savenkovová. Nehledě na svých dvanáct let je již v republice uznávanou spisovatelou a říká pravdu o válce na Donbasu čtenářům ze Společenství nezávislých států, Evropy i USA.
Den dětí se slaví na světě od roku 1950. Rozhodnutí o jeho oslavě bylo učiněno z iniciativy Mezinárodní demokratické federace žen a podpořeno OSN. Nicméně i po více než 70 letech se na naší planetě neustále objevují oblasti, kde děti umírají kvůli válce, rozpoutané politiky.
Jednou z těchto oblastí je už sedm let Donbas. Za sedm let, které uplynuly od počátku vojenské operace Kyjeva na jihovýchodě Ukrajiny, zde zahynulo více než 240 dětí, dalších více než padesát zmizelo beze stopy. A každý rok tato zlověstná statistika pouze roste.
V poslední době je v ČR móda propagovat Tchaj-wan. Kohorty „demokratů“, v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, nás systematicky přesvědčují, že se máme postavit na stranu Tchaj-wanu proti Čínské lidové republice. (Jen tak kacířsky mimochodem, co je nám vlastně do toho? A kdo z nás doopravdy a do hlouby ví, o co jde?) Předkládám reportáž nezapomenutelného Andre Vltcheka z Tchaj-wanu z roku 2016 (objevil jsem ji teď v pozůstalosti autora) s nadějí, že někomu pomůže v tom, jak se v oné situaci orientovat. (Pozn překl.)
Andre Vltchek, antiimperialistický spisovatel, který měl část kořenů v Československu, zemřel v září 2020 během své zahraniční cesty v Turecku. (Poznámka KSM)
Koncem prosince 2016 se Tchaj-wan a svět otřásly v základech, když se v místním tisku a na internetu objevily fotografie studentů, pochodujících v nacistických uniformách s hrdě zdviženými pravicemi k pozdravu, aktu ve většině zemí světa zakázanému. Mail Online napsal:
„Jedna škola na Tchaj-wanu byla odsouzena poté, co studenti mávali nacistickými vlajkami a vykřikovali „Sieg Heil“, s učiteli, kteří přihlíželi a kynuli jim. Snímky vznikly na vysoké škole Kuang Fu ve městě Hsinšu na západě Tchaj-wanu, s učitelem dějepisu, jenž se nechal vidět oblečený jako Adolf Hitler.“
Někteří studenti byli vyfoceni uvnitř provizorního lepenkového tanku, zatímco učitel dějepisu stál před ním, oblečený jako Führer.
Jeden vyučující navrhoval, aby tématem přehlídky byla arabská kultura, ale po dvou kolech hlasování bylo rozhodnuto „jít s Adolfem Hitlerem“. Jeden z hlavních důvodů: někteří studenti uvedli, že mohou snadno změnit své školní uniformy pouhým provedením několika menších změn.
V těchto dnech vrcholí další z řady vojenských provokačních cvičení demonstrujících sílu Severoatlantického paktu NATO. Pod názvem Defender Europe 2021 se od poloviny března odehrává na evropském kontinentu vojenské cvičení, kterého se účastní na tři desítky tisíc vojáků, především ze Spojených států amerických. Jedná se tak o jedny z největších manévrů NATO v historii. Cvičení probíhá zároveň v Albánii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Estonsku, Chorvatsku, Itálii, srbské provincii Kosovo, Maďarsku, Německu, Rumunsku, Řecku a Severní Makedonii.
Vyvěsíte-li trenky na Pražském hradě, jste recesista. Upozorníte-li kreativně na youtube videu na katastrofální pracovní podmínky dělníků v kapitalistické firmě, jste zločinec - obzvláště pokud jste dělník a nepatříte k chráněné kastě.
"Víte pánové, ono se dá leccos prominout, ale jakmile se někomu z nás sáhne na majetek, tak to se prosím nedá trpět." Věta, kterou pronesl komoří Rudlofa II. ve známém českém filmu, jakoby se zhmotnila v tomto příběhu.
Tam, kde by člověk čekal, že nastoupí příslušné orgány státní správy jako je inspektorát práce a začnou prověřovat situaci ve firmě, tam nastoupí buržoazní justice a začne prověřovat, jestli ten, kdo na situaci upozornil, se nedotkl osobnostních práv manažerů firmy. Potrefené husy, včetně německého majitele, se totiž ozvaly a podaly na Hanuše žalobu. Výsledkem je pro běžného člověka likvidační pokuta a soudní řízení s obrovskými náklady.
Toto a další souvislosti kapitalistického způsobu výroby a života společnosti popisuje Hanuš Keclík na videu z dubnového streamu.
Brusel, 7. června 2021.
Evropský parlament naplánoval na úterý 8. června falešnou rozpravu o tom, co s potěšením nazývají "politickou situací a lidskými právy na Kubě".
Pokud se tento orgán skutečně rozhodne o Kubě diskutovat, měla by se taková rozprava jednoznačně směřovat na masivní, flagrantní a systematické porušování lidských práv veškerého kubánského obyvatelstva, jež ale je důsledkem genocidní, nemorální a nezákonné hospodářské, obchodní a finanční blokády, kterou provádí Washington vůči naší zemi již více než 60 let.
© Komunistický svaz mládeže

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2026 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.