Che Guevara: "Přišel jsem ke komunismu kvůli Stalinovi"

Podrobnosti

Kategorie: Historie

Twitter

Zveřejňujeme překlad článku, který poukazuje na ocenění latinoamerického revolucionáře Ernesta Che Guevary k jinému velkému revolucionáři - Josifu Stalinovi. Autor tak činí na základě Guevarových vlastních textů a výroků. Rozbíjí tak falešné představy rozšiřované maloburžoazní levicí, která Ernesta Che Guevaru staví proti marxisticko-leninistické revoluční tradici a praxi navazující na Říjnovou revoluci. Che Gueavara politicky dozrával (při své cestě na motocyklu po Latinské Americe) během období posledních let Josifa Stalina v čele mezinárodního komunistického hnutí, po historickém vítězství SSSR nad nacismem. Che přirozeně čerpal i ze Stalinových textů, jako jsou "Otázky leninismu". Che Guevara měl navíc neocenitelnou schopnost revolucionáře neustále promýšlet svá východiska. Když byl v letech Kubánské revoluce zodpovědný za hospodářský rozvoj země, byl samostatným teoretikem. Nepřijímal bez rozmyslu poučky sovětských (a také československých) poradců, protože rozpoznával, že začínají spoléhat hlavně na ekonomické podněty a podporují buržoazní chování, což bylo v rozporu s jeho revolučním přístupem k budování socialismu, likvidaci vykořisťování a odcizení. Opět se obracel na praxi socialistického budování v těžkých letech industrializace a válečného hospodářství, na obrovskou práci a myšlení J. V. Stalina. Ernesto Guevara odmítal zjednodušené odpovědi. Vnímal a vyzdvihoval význam Stalina především na základě dějinných okolností, v kterých vedl první proletářský stát.

Ernesto Che Guevara je nepochybně historickou postavou komunistického hnutí 20. století, která přitahuje zájem lidí z celé řady politických ideologií. V letech, které následovaly zbabělému atentátu v Bolívii, se Che stal revolučním symbolem pro řadu různých marxisticky orientovaných, levicových a progresivních stran a organizací - od trockistů až po militantní leninisty a od sociálních demokratů až po anarcho-libertariány. Značný počet těch, kteří obdivují argentinského revolucionáře, se považují za "antistalinisty", nenávidí a proklínají Stalina, zatímco často poukazují na tzv. "zločiny" Stalinovy éry. Co je rozporem a ironií dějin je následující: Che Guevara sám byl obdivovatelem Josifa Stalina.

Při příležitosti 63 let od smrti velkého sovětského vůdce si připomeňme, co si Che myslel o Josefovi Stalinovi, podle jeho vlastních spisů a dopisů.

V roce 1953, kdy se ve 25 letech nacházel Che v Guatemale, píše v dopise své tetě Beatriz:

"Po cestě jsem měl možnost projít pozemky ovládanými United Fruit  a znovu se přesvědčit, jak strašné jsou tyto kapitalistické chobotnice. Přísahal jsem před obrazem starého a oplakávaného soudruha Stalina, že nespočinu, dokud neuvidím tyto kapitalistické chobotnice zničeny." (Jon Lee Anderson, Che Guevara: Revoluční život, 1997).

Roky po dopise z Guatemaly - uprostřed revolučního procesu na Kubě - Guevara znovu potvrdil svou pozici vůči Stalinovi:

"V takzvaných chybách Stalina spočívá rozdíl mezi revolučním postojem a revizionistickým postojem. Musíte se dívat na Stalina v historickém kontextu, ve kterém se pohybuje, nemusíte se na něj dívat jako na nějakého surovce, ale právě v určitém historickém kontextu... Přišel jsem ke komunismu kvůli taťkovi Stalinovi a nikdo nesmí přijít a říct mi, že nesmím Stalina číst. Četl jsem ho, když bylo velmi špatné číst ho. To byly jiné časy. A protože nejsem moc bystrý a jsem tvrdohlavý člověk, stále ho čtu. Zvláště v tomto novém období, teď když je horší ho číst. Tehdy, stejně jako teď, stále nacházím mnoho věcí, které jsou velmi dobré. "

Při chvále Stalinova vedení, Che vždy poukazoval na kontrarevoluční roli Trockého, a obviňoval ho ze "skrytých motivů" a "základních chyb". V jednom ze svých textů zdůrazňoval: "Myslím si, že základní věci, na nichž Trockij stavěl, byly chybné a že jeho pozdější chování bylo špatné a v posledních letech dokonce temné. Trockisté nepřispěli k revolučnímu hnutí vůbec ničím; a kde byly významnější, hlavně v Peru, nakonec selhali, protože jejich metody byly špatné" (Komentáře ke "kritickým poznámkám k politické ekonomii" Che Guevary, časopis Revolutionary Democracy Journal, 2007).

Ernesto Guevara, plodný myslitel s rozvinutými znalostmi marxistické filosofie, zahrnoval Stalinovy spisy do klasické marxisticko-leninistické četby. To je to, co napsal v dopise Armandovi Hartovi Dávalosovi, trockistovi a prominentnímu činiteli kubánské revoluce:

"Na Kubě není nic zveřejněno, pokud vynecháme sovětské materiály, které mají tu nevýhodu, že vám nedovolí přemýšlet; strana to udělala za vás a vy to máte strávit. Je potřeba publikovat úplná díla Marxe, Engelse, Lenina, Stalina (podtrhl Che v originálu) a dalších velkých marxistů. Kromě nich velké revizionisty (k nim přidáme Chruščova, pokud ho chcete), dobře analyzované, důkladněji než dříve, a vedle nich také vašeho přítele Trockého, který existoval a zřejmě něco napsal." (Contracorriente, č. 9, září 1997).

Revizionistická cesta, kterou sovětské vedení následovalo po 20. sjezdu KSSS, se stala pro Cheho zdrojem intenzivního zájmu. Politika tzv. "destalinizace" a chybné, oportunistické vnímání procesu budování socialismu, který Chruščovovo vedení zavedlo po roce 1956, mělo svůj vlastní kritický dopad na Guevarův názor na revoluci a socialismus.

Jeden z životopisců Guevary, mexický politik Jorge Castaňeda napsal (s příměsí antikomunismu): "Guevara se stal stalinistou v době, kdy byly tisíce lidí rozčarovány z oficiálního 'komunismu'. Odmítl Chruščovův projev z roku 1956, v němž odsoudil Stalinovy zločiny, jako "imperialistickou propagandu" a obhajoval ruskou invazi v Maďarsku, která v tomtéž roce rozdrtila dělnické povstání" (J. Castaňeda, Compa?ero: Život a smrt Che Guevary, 1997).

Čtyři roky po začátku Chruščovovy "destalinizace", v listopadu 1960, Ernesto Che Guevara navštívil Moskvu jako oficiální zástupce kubánské vlády. Navzdory radám kubánského velvyslance, který mu radil, aby se podobným akcím vyhnul, Che trval na návštěvě Stalinovy hrobky v Kremlu, kde mu vzdal poctu a položil kytici.

Che měl hluboký obdiv k vůdci Josifu Stalinovi a jeho příspěvku k budování socialismu. A to proto, že Che sám říkal: "Musíte se dívat na Stalina v historickém kontextu, ve kterém se pohybuje [...] v tomto určitém historickém kontextu". Tento historický kontext a krajně nepříznivé a obtížné sociální, ekonomické a politické prostředí, ve kterém Stalin vedl Sovětský svaz, jsou zamlčovány zastánci antistalinismu. V tichosti a záměrně ignorují skutečnost, že proces budování socialismu v Sovětském svazu se odehrával během ostrého třídního boje, s četnými - vnitřními a vnějšími (v imperialistickém obklíčení) - hrozbami, zatímco masivní úsilí industrializace čelilo reakci a rozsáhlé sabotáži (např. proces kolektivizace čelil negativnímu postoji kulaků).

Josif Stalin, jako osobnost a politik, byl výsledkem působení mas v určitém historickém kontextu. A byl to Stalin, který vedl bolševickou stranu a sovětský lid po dobu 30 let na základě Leninova ideologického dědictví. Ernesto Che Guevara jako skutečný komunista, opravdový revolucionář - v teorii i v praxi - tuto historickou realitu nevyhnutelně uznal a ocenil.

Nikos Mottas

Překlad KSM

http://houstoncommunistparty.com/che-guevara-i-came-to-communism-because-of-stalin/