První podnět k věnování dne dětem vzešel z Turecka v roce 1920 během války o nezávislost. Mustafa Kemal zdůraznil důležitost dětí při budování nové společnosti a ustavil 23. duben jako Den dětí. V Turecku je stále slaven Den dětí 23. dubna.

První pokus o celosvětové vyhlášení dne dětí se uskutečnil v roce 1925 na Světové konferenci pro blaho dětí. Ve stejný den, na jiném místě, v San Francisku byl pořádán festival Dračích lodí. Při této příležitosti čínský konzul shromáždil čínské sirotky, aby tak upozornil společnost na problémy malých dětí. Obě tyto události se odehrály 1. června.

Komunistická mládež Řecka (KNE) v pátečním prohlášení odsoudila ohavnou vraždu 46letého nezaměstnaného afroameričana George Floyda bílým policejním důstojníkem v Minneapolis v USA.

V prohlášení vedení KNE se zdůrazňuje:

"Tato nová vražda, spojená s obrazem policisty klečícího na krku člověka, který zemřel udušením, způsobila spravedlivé rozhořčení a znechucení milionů pracujících a mladých lidí v USA a na celém světě. Ukazuje barbarství, s nímž buržoazní stát v "metropoli kapitalismu" ve "vysoce propagované demokracii USA" zachází s dělníky, nezaměstnanými a chudými - jakým byl i Floyd - kteří jen hledají denní mzdu.

"COVID-19 je karmická splátka Ameriky za bezohledné vraždění všech těch dětí v Iráku a Sýrii," konstatovala Madam Jane dnes ráno. "Karma je potvora."

"Přestaň, okamžitě přestaň!" křikla jsem na ni vyděšeně. "Tentokrát jsi zašla příliš daleko."

"Vím, co vím. Vidím, co vidím," řekla Madam Jane. "Miliony mrtvých na Středním východě. Surově zemřelých. Vyhozených do povětří, zastřelených, otrávených, sťatých, vyhladovělých, uvězněných, mučených, zavražděných americkými imperiálními silami- zavražděných bez milosti v Sýrii a Palestině a Iráku a Afghánistánu a Jemenu a Libanonu a Libyi..."

Trumpova administrativa učinila další provokativní krok v eskalaci kampaně proti Číně otevřenou podporou znovu zvolené tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen a prosazováním Tchaj-wanu na každoroční ministerské shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO).

Vedení ČLR, které považuje Tchaj-wan za provincii odpadlíků, rozzlobeně reagovalo na kroky, které porušují dlouhodobé protokoly spojené s takzvanou politikou jedné Číny, podle níž země, včetně USA, uznávají Peking jako vládu celé Číny, včetně Tchaj-wanu.

Demografické důsledky svobody, demokracie a kapitalismu pro státy východní Evropy po zničení SSSR.

Ukazuje se, že restaurace kapitalismu znamenala opravdovou populační katastrofu pro národy bývalých socialistických zemí, a to zejména národů bývalého Sovětského svazu. Naopak kapitalistická centra západní Evropy vydělala nejen ekonomicky, ale i populačně.

Dnes by své 130. narozeniny oslavil známý revolucionář, prezident nezávislého Vietnamu, básník, filosof a spisovatel.

Ho Či Min se narodil v severovietnamské vesnici Hoáng Trú, kde dnes stojí muzeum Kim Lien. V letech 1919-1923 žil ve Francii a stal se dokonce jedním ze zakládajících členů Komunistické strany Francie. Dále pobýval v Sovětském svazu a v Číně. Roku 1941 se vrátil do Vietnamu, kde vedl levicové hnutí Viet Minh (Liga za nezávislost Vietnamu) v boji proti Vichistické Francii. Po Srpnové revoluci v roce 1945 a vyhlášení Vietnamské demokratické republiky (2. září) byl zvolen jejím doživotním prezidentem. Během následné války v Indočíně (1945-1954) vedl národně-osvobozenecký boj za nezávislost Vietnamu na francouzské koloniální nadvládě. I po odchodu Francouzů z Indočíny však Vietnam musel čelit i i následujícím imperialistickým agresím, především té ze strany USA, známé jako válka ve Vietnamu, kdy Ho Či Min stanul v čele svobodné Vietnamské demokratické republiky na severu a podílel se na podpoře národně-osvobozeneckého hnutí (Viet Cong) v okupovaném Jižním Vietnamu. K zásobování Viet Congu používali Vietnamci tzv. Ho Či Minovu stezku. Ho Či Min věřil ve sjednocení nezávislého Vietnamu a osvobození celé země od imperialistické nadvlády, čehož se už bohužel nedožil. Zemřel v roce 1969 v Hanoji. Po vítězství ve Vietnamské válce a dobytí Jižního Vietnamu (1975) byl Saigon, bývalé jihovietnamské hlavní město, po něm pojmenován jako Ho Či Minovo město.

Ho Či Min patří ke světově významným osobnostem, především jako bojovník proti imperialismu, národní hrdina Vietnamu, revolucionář a bojovník za socialismus a komunismus.