Celý text v PDF

Předmluva k prvnímu vydání z roku 1884

Tyto kapitoly jsou jaksi provedením odkazu. Nikdo menší nežli Karel Marx si vyhradil, že vylíčí výsledky Morganových výzkumů v souvislosti s výsledky svého - do jisté míry smím říci našeho - materialistického zkoumání dějin a tím že teprve osvětlí celý jejich význam. Vždyť Morgan vlastně svým způsobem objevil znovu materialistický názor na dějiny, objevený a Marxem již před čtyřiceti lety, a když porovnával barbarství s civilisací, byl jím v hlavních bodech doveden k stejným výsledkům jako Marx. A tak jako v Německu cechovní ekonomové o léta z "Kapitálu" horlivě opisovali, ale i zarputile jej umlčovali, právě tak zacházeli mluvčí "prehistorické" vědy v Anglii s Morganovou knihou "Ancient Society"(1) . Má práce může jen nepatrně nahradit to, co nebylo již popřáno vykonat mému zemřelému příteli. Avšak v jeho obšírných výpiscích z Morgana(2) nalézám mnoho kritických poznámek, které uvádím, pokud se to nějak hodí.

Leninův nekrolog po úmrtí Bedřicha Engelse v roce 1895 shrnující význam velkého revolucionáře

Jaký maják rozumu zhas,
jaké srdce přestalo bít! (2)

Pátého srpna podle nového kalendáře (24.července) 1895 skonal v Londýně Bedřich Engels. Po svém příteli Karlu Marxovi, který zemřel roku 1883, byl Engels nejvýznačnějším vědcem a učitelem novodobého proletariátu v celém civilizovaném světě. Od té doby, kdy osud svedl dohromady Karla Marxe s Bedřichem Engelsem, stalo se životní dílo obou přátel jejich dílem společným. Chceme-li pochopit, co vykonal Bedřich Engels pro proletariát, musíme si dobře ujasnit význam Marxova učení a jeho činnosti pro rozvoj současného dělnického hnutí. Marx a Engels první ukázali, že dělnická třída se svými požadavky je nezbytným produktem soudobého ekonomického řádu, který současně s buržoazií nutně vytváří a organizuje i proletariát; objasnili, že lidstvo nezbaví útrap, které na ně doléhají, dobře myšlené pokusy šlechetných jednotlivců, ale třídní boj organizovaného proletariátu. Marx a Engels jako první ve svých vědeckých dílech dokázali, že socialismus není výmyslem snílků, ale konečným cílem a nezbytným výsledkem rozvoje výrobních sil v naší společnosti. Veškeré písemně doložené dějiny byly až dosud dějinami třídního boje, střídáním moci a vítězství jedněch společenských tříd nad druhými. Tento stav bude trvat tak dlouho, dokud nezmizí základy třídního boje a třídní nadvlády - soukromé vlastnictví a bezplánovitá společenská výroba. V zájmu proletariátu musí být tyto základy zničeny, a proto se musí na ně zaměřit cílevědomý třídní boj organizovaného dělnictva. Vždyť každý třídní boj je boj politický.

Dnes zemřel proslulý argentinský fotbalista - Diego Maradona. Odešel od nás přesně čtyři roky po svém příteli Fidelu Castrovi. Čest jeho památce!

Nikde neexistuje morální ani etické ospravedlnění zabíjení nevinných lidí. Proto vražda tří lidí ve francouzském Nice z 29. října musí být zcela a bezpodmínečně odmítnuta coby nenáviděný zločin, zvlášť když k ní došlo na svatém místě, v bazilice Notre Dame.

15. listopadu 2020 zemřel marxisticko-leninský myslitel Richard Ivanovič Kosolapov ve věku 90 let

Přestalo bít srdce Richarda Ivanoviče Kosolapova - srdce komunisty, učence, sovětského občana. Velké, otevřené, neustále tlukoucí ve jménu pravdy a spravedlnosti pro všechny pracující.

Bojoval proti falešným kázáním o buržoazní svobodě a "lidských právech pro majetné" za cenu milionů oklamaných a okradených právě těmi majetnými. Z duše nesnášel lhostejný formalismus pseudoochránců pracujících - "komunistů pro funkce a výplaty". Nutil tím, že byl tvůrčím marxistou a ne dogmatikem, vidět do hloubky, nebát se limitů a překonávat stereotypy. To, že člověk tak vzdělaný, inteligentní, čestný a srdečný zasvětil svůj život myšlence spravedlnosti a osvobození práce mluví samo za sebe v její prospěch a dělá jí čest. A pochopení toho, že komunisté jsou lidé povahy Richarda Ivanoviče Kosolapova u mnohých mimo jiné ovlivnilo světonázor a životní cestu.

V České republice je dlouhodobě potlačován význam Mezinárodního dne studenstva, který byl vyhlášen v roce 1941 jako připomínka na hrdinný odpor studentů proti nacismu v roce 1939, stejně jako odsouzení koloniálních opatření okupační moci - uzavření vysokých škol, zatýkání a popravy studentských představitelů. Kapitalistická vládnoucí třída v České republice tento mezinárodní den přejmenovala na Den boje za svobodu a demokracii a vtiskla mu pokřivený obsah daný kontrarevolučními změnami v roce 1989. V připomínce tohoto data, se pořádají úplné orgie.

V českých buržoazních médiích nenalezneme ani připomínku krvavých událostí, které se odehrály také 17. listopadu, ale v roce 1973 v Athénách. Obsah tohoto data a události povstání na Athénské polytechnice jsou v ČR tabuizovaným tématem. Není se co divit. Musely by hovořit o hrdinném povstání demokraticky smýšlejícího řeckého lidu a řecké pokrokové mládeže proti buržoazní vojenské juntě. Buržoazní média by musela přiznat vinu USA a NATO na podpoře fašistické junty a krvavého potlačení lidového povstání, použití zbraní, vojenské techniky proti studentům. Protifašistický boj řeckých studentů a pracujících zamlčuje i Evropská unie, která se s plnou energii vrhla na vymazávání pokrokových tradic z paměti lidových vrstev, na zamlčování hanebných činů kapitalistické, antikomunistické reakce.

S velikým znepokojením a hněvem jsme přijali informaci o útoku reakčních vládnoucích sil Řecka, pod vedením buržoazní pravicové Nové demokracie, proti lidovému vystoupení, připomínajícímu povstání na athénské polytechnice 17. listopadu 1973 a jeho krvavé potlačení.