header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Hic sunt leones

Uveřejňujeme nejnovější analýzu italského marxisty Piera Paglianiho, někdy píšícího pod pseudonymem „Piotr“. Pagliani je profesí matematický logik, se spolupracovníky v Indii. Jeho rozbory světového kapitalismu vychází z teoretika světových systémů a imperialismu Giovanniho Arrighiho. Arrighi posuzuje dlouhou historii světového kapitalismu jako posloupnost cyklů akumulace s různými hegemony, vždy počínající materiální expanzí a končící čím dál rozsáhlejší fází parazitní finanční spekulace. Pagliani se ve svých předchozích pracích pokusil (za pomocí dnes intenzivně zkoumané relace matematických struktur, tzv. adjunkce) formalizovat dialektický vztah mezi peněžní mocí a mocí nad teritoriem. Každý cyklus si vyhledává odpovídající vztah jednoty nekonečné peněžní kapitalistické akumulace a z principu omezené teritoriální mocenské expanze. V určitém bodě nastává nesoulad a nutná krize tohoto vztahu, která (zatím pokaždé) znamenala příznak střídání kapitalistických hegemonů na čím dál vyšší úrovni. Pagliani tím dal historicko-materialistické a formální zakotvení pro geopolitické úvahy - jak mezikapitalistické konflikty, tak třídní boj mají geografický rozměr.

Pagliani zde zkoumá ukrajinskou válku jako součást úpadku americké hegemonie a finanční globalizace. Upozorňuje na roli ekonomického vzestupu Čínské lidové republiky (nazývá ho koperníkovským převratem) a na snahy ustupujícího hegemona čelit této konkurenci v proxy konfliktu, kde Ukrajina, včetně jejich fašistických jednotek, hraje roli nástroje amerického imperialismu (podobně jako dříve islamisté v Sýrii a jinde). Správně upozorňuje, že proklamovaný cíl pretendentů na vedení – multipolarita - je nemožná, pokud není spojena se zcela novými společenskými vztahy. Možnosti kapitalistického rozvoje, akumulace kapitálu, jsou totiž zcela vyčerpány, jak společensky, geograficky, ve vztahu ke zdrojům -  nutnost vykořisťovat práci a přírodu pro účely zisku jsou v antagonistickém rozporu s potřebami rozvoje společnosti. To, zda ekonomičtí a vojensko-političtí konkurenti s takovou alternativou přijdou, je nejisté, ale závisí na tom budoucnost lidstva. Zároveň se připravuje obrovský útok na životní úroveň a práva lidových vrstev v zájmu udržení této hegemonie a závisí na lidovém hnutí, zda bude hrát roli ve hrách za zachování kapitalistické moci, nebo bude bojovat za zájmy pracujících, za vytvoření nových nevykořisťovatelských vztahů.

Dodejme, že článek byl zveřejněn v červnu, přitom správně předvídá nutnost vojenského vyostření vztahu USA s Čínou ještě před provokací Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.

Číst dál...

K volbám, k volbám? Jak se postavit k volbám v situaci války a hospodářské krize

Článek o současné politické krizi v Itálii od komunistické skupiny Aginform navazující na antiimperialistickou tradici italského hnutí za mír a socialismu a v poslední době nabízející program levicové fronty na obranu pokrokových prvků Ústavy přijaté po antifašistických přeměnách v roce 1947. Jde o další pohled (oproti http://ksm.cz/4891) na perspektivy pádu italské vlády a předčasných voleb po zkušenosti vzestupu Hnutí 5 hvězd a účasti ve vládě.

Draghi padl, ale neměli bychom podceňovat schopnost systému manipulovat v době voleb, kdy ti, kdo drží páky moci, rychle mění své pozice, aby neprohráli. Nejde jen o jeden politický sektor, ale o celý oblouk toho, co se po patřičném očištění jsou považováni za konkurenční síly, které mohou aspirovat na vítězství.

Také tentokrát došlo k rychlým změnám pozic. Pravice, včetně "umírněného" Berlusconiho, využila krize k tomu, aby se pokusila dostat do vlády, zatímco v zóně Demokratické strany (PD) se po rozchodu s Hnutím 5 hvězd (M5S) snaží dát dohromady frontu, která by zabránila vstupu do vlády sestavě vedené Meloniovou. Takto to vypadá na povrchu. Na první pohled to tak vypadá, ale za oponou je konstrukce mnohem složitější. Od chvíle, kdy se Draghiho strana, tedy skutečná systémová strana, dostala rozhodnutím Conteho nehlasovat o důvěře do krize, vyvstala otázka, co dělat? Pravice se cítí pevná a výzvu přijímá, zatímco PD "širokého tábora" vyzývá do zbraně všechny sektory buržoazie, které za něco stojí, aby čelily pravici, a dokonce se odvolává na antifašismus. Nejde však jen o proklamace, ale také o pletichy páté kolony systému, která se snaží kontrolovat a rozkládat dohody, aby bylo dosaženo výsledku jako vždy, ať už hlasování dopadne jakkoli, tedy aby se oslabil a utkal zápletku na upevnění režimu, který by se jinak mohl dostat do krize.

Číst dál...

Vládní krize v Itálii a nový scénář, který se otvírá

V souvislosti s vyostřením imperialistických provokací USA a NATO v Evropě a ekonomické krize, která dopadá převážně v Evropě, narůstají i krize vlád EU. Jednou z nich je italská vláda pod vedením ministerského předsedy Maria Draghiho, skládající se ze stran Liga, Demokratické strany (PD – výsledek otupění a přizpůsobení se levice), Hnutí 5 hvězd (M5S) a dalších. O perspektivě komunistů a sil ve prospěch míru a pracujících se zamýšlí redaknční článek Marca Pondrelliho v Marx 21. Tyto úvahy jsou poučné i pro českou politickou situaci, kde neoliberální kompradorská vláda zatahuje zemi hlouběji do slepé uličky ožebračování a války ve prospěch upadajícího světového impéria.

Jak jsme psali minulou neděli, legislativní proces skončil. Draghiho vláda skončila a 25. září se budou konat volby. Přiznejme si, že vládní krize se nezrodila v autonomní oblasti politiky, tato krize je důsledkem sociálního napětí, které drtí naši zemi, ale především toho, co nás čeká na podzim.

Je velmi pravděpodobné, že budeme směřovat k zastavení ruských dodávek, Evropská unie se zřejmě vydá cestou přídělového systému. O tomto přídělu se nebude rozhodovat na základě expozice jednotlivých zemí vůči ruským tokům, ale bude se týkat veškeré dovážené energie, což znamená, že plyn, který bude přicházet z Alžírska (prostředkem společnosti, v níž má i Gazprom svůj podíl), bude zahrnut do celkového počtu a Itálie se dočká snížení energie z tohoto zdroje. Nelze popřít, že sankce proti Rusku mají své účinky, bohužel v náš neprospěch.

Číst dál...

Victor Grossman: Válka - Německo - Die Linke

Týdeník KSČM Naše pravda nedávno publikoval reportáž Jiřího Málka (Společnost pro evropský dialog, odnož transform!europe, před listopadem 1989 vedoucí tajemník KSČ na Praze 6) ze sjezdu německé strany die Linke (tedy Levice). Jiří Málek pravidelně vydává die Linke, její sociálně demokratický a liberální vývoj, za vzor pro české prostředí, zejména pro KSČM. Málek tuto inspiraci zdůvodňuje obchodními a kapitálovými vztahy ČR a Německa, přesně těmi vztahy, které poznamenávají polokoloniální charakter ekonomiky i politické scény v ČR. Směrem k deformaci politického levicového prostředí v dalších zemích včetně ČR působí také nadace Rosy Luxemburgové, která ovšem financuje aktivity, na kterých participuje i Jiří Málek.

Málek vyzdvihuje v die Linke přilákání mladé generace, ovšem také lavírování s principy - postupné opuštění zaměření proti imperialismu NATO a kapitalismu. Taková "široká politika" má být pro nás inspirativní. Letos ovšem poněkud onen vzorový charakter die Linke Málek zmírnil, protože strana nedávno zaznamenala obdobný volební debakl jako KSČM. Přestože se strana dostala do parlamentu, nedosáhla ani důležitých 5%. Málek přesto ve své reportáži zdůrazňuje převálcování marxisticky orientované části delegátů, stejně jako odmítnutí odsoudit spoluzodpovědnosti NATO a USA na ukrajinské válce.

Uvádíme překlad pohledu podle nás povolanějšího - Victor Grossman je americký komunista, novinář žijící desetiletí v Berlíně a zahrnující v sobě jak dlouholetou perspektivu internacionalismu a antiimperialismu, socialistickou zkušenost, i trpkou zkušenost kontrarevoluce a kolonizace německým kapitalismem. Grossman správně ukazuje vnucení jednostranného pohledu na válku ze strany vládnoucí moci i úpadek v politice die Linke na posledním sjezdu.

Číst dál...

Slavoj Žižek, apologet kapitalismu převlečený za "marxistického filozofa"

"To nejmenší, co Ukrajině dlužíme, je plná podpora, a k tomu potřebujeme silnější NATO [...] Dnes nelze být levičákem, pokud se jednoznačně nepostavíme za Ukrajinu." (The Guardian, 21. června 2022). (1)

Kdo je autorem výše uvedených slov? Je jím tajemník NATO Jens Stoltenberg? Nebo německý kancléř Olaf Scholz? Nebo snad španělský premiér Pedro Sanchez? Ani jeden z nich. Výrok patří celebritě současné levicové inteligence. Tomu tolik propagovanému "hegelovskému marxistovi", filozofovi Slavoji Žižkovi.

Žižkův názor na Ukrajinu by byl zcela bezvýznamný, kdyby se tomuto slovinskému mysliteli a kulturnímu teoretikovi nedostalo tolik publicity v západních médiích, která ho etablovala jako jednoho z "nejvýznamnějších žijících intelektuálů". Již více než dvě desetiletí má Žižek prominentní postavení nejen v buržoazním tisku, ale také v nejprestižnějších akademických institucích a „think tancích“ v Evropě a Spojených státech.

Skutečnost je taková, že Slavoj Žižek je ztělesněním pseudomarxistického šarlatánství, které se prostřednictvím velkohubých analýz, nesouvislého a často protichůdného filozofického blábolu a nabubřelých výrazů snaží " očistit" samotný vykořisťovatelský systém.

Číst dál...

Strach z Gazpromu oslabuje jednotnou evropskou měnu

Evropská měna zažívá těžké časy. Euro kleslo na hodnoty před dvaceti lety – jedna ku jedné s dolarem a ještě níže. Proč se euro takto chová, co to znamená pro ekonomiku Západu a Evropy především – a co má společného cena ruského plynu s tím, co se děje?

Evropská měna vstoupila do nového historického období. Vůči dolaru už rok oslabuje, ale v úterý 12. 7. konečně došlo k dlouho nevídané události. Euro kleslo pod jeden dolar. Stalo se tak poprvé od prosince 2002, podle údajů globální burzy Forex. Poměr euro-dolar byl v poledne na 0,9999, ale brzy toto číslo vzrostlo na 1,0008. To znamená, že euro dosáhlo parity s dolarem. Na moskevské burze euro také všechny překvapilo: v rublech se evropská měna téměř vyrovnala dolaru asi kolem 59,3. Navíc během obchodní seance 11. července kurz dolaru vůči rublu několikrát překonal euro, vyplývá z údajů obchodní platformy.

Číst dál...

O obilí není nouze: Čtyři potravinářské sestry s ním spekulují a lžou

Primum vivere. A abyste mohli žít, musíte jíst. Proto byly potraviny vždy ústředním prvkem politických, sociálních a ekonomických systémů. Produkce obilovin, z nichž se vyrábí mouka, a tedy i chléb, zaujímá už od starověku zvláštní místo v obavách lidí. Obilí a pšenice byly od dob Egypťanů v různých dobách zbavovány touhy o soukromý zisk zřizováním státem kontrolovaných zásob. Téměř každý národ si vytvořil kulturu chleba, a to jak na praktické, tak na symbolické úrovni.

V době kdy trh je měřítkem všeho, se nabídka obilí dostala do rukou několika mezinárodních gigantů, čtyř, dříve šesti obilných „sester“. Scénář války mezi Ukrajinou a Ruskem způsobuje vážné problémy v dopravě, zásobování a výměně. Obě země produkují přibližně třicet procent světové produkce pšenice a námořní cesta přes černomořské přístavy je velmi důležitá. Turbulence na trzích jsou tedy pochopitelné, umocněné zmatkem kolem sankcí proti Rusku a ve válečném scénáři minami, které ukrajinská armáda rozmetala po moři. Při absenci forem veřejné kontroly - posvátný, nedotknutelný trh! - spekulace, hromadění a určování cen, čehož si spotřebitelé začínají všímat.

Číst dál...

Levice pro bohaté

Úvaha německé levicové představitelky Sahry Wagenknechtové o úpadku levicové politiky v EU a sociálně-třídní podmíněnosti sklouzávání k liberalismu jako dominantnímu buržoaznímu směru.

Každý, kdo chce pochopit příčiny vzestupu levicového liberalismu nebo úpadku naší kultury konfrontace, se musí zamyslet nad hlubšími příčinami rostoucí fragmentace naší společnosti.

Musí se vyrovnat se ztrátou bezpečnosti a soudržnosti, která je spojena s rozpadem sociálního státu, globalizací a reformami ekonomického liberalismu. V desetiletích po druhé světové válce zažily všechny západní země dlouhé období hospodářského oživení. Tehdy většina obyvatel hleděla optimisticky na budoucnost svou i svých dětí. Když se dnes mluví o budoucnosti, převládá strach a mnozí se obávají, že jejich děti na tom budou ještě hůře. Důvodů k obavám není málo. Na mezinárodní scéně jsme ekonomicky pozadu. Technologie budoucnosti stále častěji vznikají v jiných zemích. Evropské a německé ekonomice hrozí, že budou ve střetu mezi USA a Čínou rozdrceny. Současně se v západních zemích velmi zvýšila nerovnost a snížily se sociální záruky pro případ nemoci, nezaměstnanosti a stáří. Nejhůře se mají především tzv. obyčejní lidé, a to kvůli globalizovanému a neregulovanému kapitalismu. Příjmy mnoha lidí se již léta nezvyšují, což je nutí k neustálému boji o udržení životní úrovně. Zatímco ještě před několika desetiletími měly děti z chudých rodin reálnou šanci na sociální vzestup, dnes je životní úroveň jednotlivce určována především rodinou původu. V dnešní době vyhrávají především vlastníci velkých finančních a podnikových majetků. Jejich bohatství a ekonomická a sociální moc v posledních desetiletích nesmírně vzrostly.

Číst dál...

Venezuela slaví Petrovo vítězství v Kolumbii, kde USA přijdou o svou latinskoamerickou "baštu"

„Nedělní výsledek prezidentských voleb umožní Kolumbii přestat být baštou v regionu k destabilizaci progresivních nebo nepohodlných vlád,“ řekla aktivistka Martha Lía Grajalesová.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro slavil v neděli v kolumbijském druhém kole prezidentských voleb triumf Gustava Petra a Francie Márquezové z levicového Historického paktu. „Gratuluji Gustavu Petrovi a Francii Márquezové k historickému vítězství v prezidentských volbách v Kolumbii. Vůle lidu byla vyslyšena a oni vyšli bránit cestu demokracie a míru,“ napsal prezident Venezuely Maduro na Twitteru poté, co byly zveřejněny výsledky.

Číst dál...

Victor Grossman: BERLÍN MNICHOV KYJEV

Berlínský Bulletin č. 202 13. června 2022

Vlna veřejného mínění v Německu je stejně drtivá – a proměnlivá – jako jinde: „Zastavte ruskou invazi!“ – „Braňte Ukrajinu!“ – „Posílejte peníze“ – „Víc, větších, dalekosáhlejších zbraní!“ – „Poražte Rusko!“ Udržování této vlny je všeobjímající mediální kampaň. Žádný politik není vyňat; dokonce i prezident Frank-Walter Steinmeier a exkancléřka Angela Merkelová jsou pod tlakem, aby se vymlouvali na dávné snahy o dosažení příměří a snížení konfrontace s Ruskem, dnes pranýřované jako „appeasement“ (usmiřování). (Steinmeier se poníženě omluvil, Merkelová to tvrdošíjně odmítá.) A výzvy k obraně Ukrajiny se rozšiřují: nyní je nám řečeno, abychom v nové křížové výpravě bránili naše „demokratická pravidla pořádku“.

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .