header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Před 110 lety se narodil Gustáv Husák

Před 110 lety, 10. ledna 1913, se narodil významný činitel českého a slovenského komunistického hnutí, jeden z představitelů Slovenského národního povstání, prezident Československé socialistické republiky v letech 1975-1989, Gustáv Husák.

"Poctivý človek je naivný donekonečna. ... Vieš, kde končí ich cesta, kde končila toľko ráz v histórii dávnej, i veľmi blízkej? Viera vo vývin, vo víťazstvo pravdy v budúcnosti, viera v dejinnú spravodlivosť. Bojuješ sám so sebou viac ako s druhými. Potom príde diablovo pokušenie v inej, zľav aspoň trochu z tvojej tvrdohlavosti. Horko-ťažko poviažeš uzlíky roztrhaných nervov a vzoprieš sa znova - nie nijakú faloš. Socializmus - myšlienka ľudskej spravodlivosti a šťastia - to nie je podvod...Zanechaj pravdu, ideu, česť, zásadu, ako ju ty poznáš, ako si jej veril celý život...cena je krk... Bez krku nie je život. Cenou je život." Gustáv Husák

Před 100 lety vznikl Sovětský svaz

Před 100 lety, 30. prosince 1922, byl vytvořen Svaz sovětských socialistických republik. Sjednocením sovětských republik Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Zakavkazska tak došlo k události opravdu historického významu. Spojením sovětských republik vnikl z iniciativy bolševické strany a konkrétně i vůdce ruské revoluce Vladimíra Iljiče Lenina státní útvar zahrnující celou šestinu světa. Vznik Sovětského svazu byl jedním z klíčových důsledků Velké říjnové socialistické revoluce, vítězství Rudé armády v následné občanské válce a v zápase mladých sovětských republik proti kontrarevoluci a zahraniční intervenci. Během následujících sedmi desetiletí existence Sovětského svazu došlo k obrovskému, v dějinách lidstva nevídanému, revolučnímu skoku od politické, hospodářské a kulturní zaostalosti k všestrannému rozvoji národů tohoto socialistického státu.

Číst dál...

Modernost Říjnové revoluce

Marco Pondrelli, Marx21.it

7. listopad pro nás zůstává důležitým datem. Bohužel v této části světa ztratila svůj význam, protože dnes píše dějiny politika, a to do té míry, že před několika lety Evropský parlament odhlasoval rezoluci, která přisuzuje Sovětskému svazu spoluzodpovědnost za vypuknutí druhé světové války (mějme stále na paměti, že pro tuto rezoluci hlasovala i Demokratická strana 1), která dnes křičí o fašistickém nebezpečí). Současně sílí postoje těch, kteří by chtěli tzv. holodomor uznat zákonem, uzavřít historickou debatu a parlamentním hlasováním stanovit pravdivost faktů.

Není divu, že pokud se bude 7. listopad připomínat, bude to z toho důvodu, že podle nich představuje zrod tyranie, nacismus a komunismus poznamenaly 20. století, ale že liberální demokracie naštěstí zvítězila. Dnes už se zapomnělo i na učení Norberta Bobbia, který nebyl komunistou - demokracie podle nich existuje jen taková, která je liberální, a protože je to nejlepší ze všech možných systémů, máme morální právo ji vyvážet.

Číst dál...

Osmdesát let Mladé gardy

Ve městě Krasnodonu v Ukrajinské SSR byla 30. září 1942 založena ilegální komsomolská organizace Mladá garda, která bojovala s německými fašisty – okupanty. Celkem bylo členy této organizace 71 odvážných mladých lidí (se spolupracovníky 110), 47 chlapců a 24 děvčat. Nejmladšímu členu bylo 14 let, 55 mladým lidem bylo méně než 19 let. Členy štábu Mladé gardy byli Oleg Koševoj, Ivan Turkenič, Viktor Treťjakevič, Ivan Zemnuchov, Ljubov Ševcovová, Uljana Gromovová, Sergej Ťulenin. Mezi největší akce Mladé gardy patřilo vypálení burzy práce, čímž zachránili 2500 krasnodonců od nucených prací v Německu. 7. listopadu 1942 na počest Velké říjnové socialistické revoluce vyvěsili mladogvardějci na veřejných budovách rudé vlajky. Osvobodili vojenské zajatce, přeřezali telefonní vedení, útočili na vojenská auta, sebrali fašistům 500hlavé stádo skotu a rozehnali je po okolí. Psali letáky a rozvěšovali je po městě. Zradou svého člena Jevgenije Počepcova byla organizace vyzrazena a 1. 1. 1943 začalo zatýkání mladogvardějců. Po krutých výsleších a mučení jich bylo 15.1.1943 49 popraveno a shozeno do šachty dolu č. 5 v Krasnodonu, další byli na stejném místě popraveni ještě 16. a 31. 1. 1943. V Roveňkách bylo popraveno dalších pět mladogvardějců, z toho dva členové štábu Mladé gardy (Oleg Koševoj a Ljubka Ševcovová). Zachránilo se jen několik členů Mladé gardy. Na místě popravy mladogvardějců v Krasnodonu byl postaven památník Mladé gardě Nepokoření. V roce 1946 napsal sovětský spisovael Alexandr Fadějev román Mladá garda, který byl dvakrát zfilmován (1948, 2015).

Číst dál...

Hasta la victoria siempre, Comandante!

Před 55 lety, 9. října 1967 ve 13:10, byl v Bolívii na rozkaz pracovníka CIA zavražděn latinskoamerický revolucionář Ernesto „Che“ Guevara.

Ernesto Che Guevara (14. 5. 1928-9. 10. 1967)

Vždy až do konečného vítězství!

"... a především vždy hluboce prožívat jakoukoli nespravedlnost spáchanou na komkoli kdekoli na světě. To je nejkrásnější vlastnost revolucionáře." - z dopisu svým dětem na rozloučenou

65 let Sputniku - věda, technika a Říjnová revoluce

Před 65 lety začala, 4. října 1957 začala kosmická éra lidstva, Sovětský svaz vypustil první umělou družici Země Sputnik-1. K tomuto výročí znovu publikujeme 5 let starý článek "Sputnik - věda, technika a Říjnová revoluce".

4. října 1957 lety obletěla svět zpráva TASSu:

"Dne 4. října 1957 byla v Sovětském svazu vypuštěna první umělá družice. Podle předběžných údajů dodala nosná raketa družici nutnou oběžnou rychlost asi 8000 metrů za vteřinu. Umělá družice nyní obíhá kolem Země v eliptické dráze a její let je možno pozorovat v paprscích vycházejícího a zapadajícího slunce pomocí nejjednodušší optických přístrojů (binoklů, dalekohledů atd.).

Podle výpočtů, které se nyní zpřesňují na základě přímého pozorování, bude se družice pohybovat ve výši až 900 kilometrů nad povrchem Země. Doba jednoho plného oběhu družice bude 1 hodina 35 minut. Družice přetíná rovinu rovníku pod úhlem 65 stupňů. Nad oblastí Moskvy proletí 5. října 1957 družice dvakrát, v 1 hodinu 45 minut v noci a 6 hodin 45 minut ráno moskevského času." (Rudé právo 7. října 1957)

Umělá družice, která zahájila kosmickou epochu lidstva, byla nazvaná Sputnik-1.

V celém světě tato zpráva působila elektrizujícím dojmem. Na jedné straně rozvíjela představivost a hrdost na technické schopnosti člověka, na druhou pýchu socialismu, že jako první otevřel dveře do kosmického období. V USA a dalších kapitalistických zemích pocit ohrožení a urážky, že tak posmívané a údajně zaostalé Rusko předehnalo nejsilnější kapitalistický stát. Začal závod o vesmír.

Co k tomuto úspěchu vedlo? Kde se v zemi a národu ještě před 50 lety zemědělském a polofeudálním vzaly síly pro takový úspěch?

Historik na Univerzitě Britské Kolumbie Alexei Kojevnikov ve svém článku "Fenomén sovětské vědy" zkoumá i tyto souvislosti.

Číst dál...

Victor Grossman: Mých sedmdesát let a zesnulá NDR

Je to významný den! Ne pro svět – pro který to není nic zvláštního. Ale pro mě! Právě před sedmdesáti lety jsem si v nervózní panice sundal blůzu americké armády, boty a výložky na rukávech a vstoupil do rychle tekoucího Dunaje, který v Linci v dosud okupovaném Rakousku odděloval zónu USA od zóny SSSR. I když byla v tomto krátkém sektoru velmi mokrá, byla to součást dlouhé železné opony. A plaval jsem přes ni někam, co by většina Američanů považovala za velmi špatný směr!

Číst dál...

Samir Amin o Kubě

K dnešnímu výročí útoku na kasárna Moncada, začátku kubánského revolučního procesu 26. července 1953, zveřejňujeme překlad eseje o významu Kubánské revoluce, její specifičnosti i obecnosti podle významného antiimperialistického myslitele Samira Amina (1931-2018 https://cs.wikipedia.org/wiki/Samir_Amin ). Autorem článku pro Monthly Review je Justin Theodra.

K tomuto výročí také Gianni Fresu: Kuba a hegemonistická válka Západu proti "darebáckým státům" http://ksm.cz/4886

Samir Amin byl jedním z největších antiimperialistických marxistických intelektuálů 20. století. Na jiném místě jsem ho nazval "globálním organickým intelektuálem", protože své závěry čerpal z bohatství primárních dat, která mainstreamová akademie málo zohledňuje; konkrétně z upřímných teoreticko-politických úvah radikálních intelektuálů "třetího světa", s nimiž vedl neustálé diskuse, a to na sedmi kontinentech po více než pět desetiletí (Theodra 2019). V předvečer 67. výročí kubánské revoluce se tak stává příhodným projít si Aminovy komentáře ke Kubě. Doufám, že to podnítí diskusi mezi soudruhy s protiimperialistickým a tvůrčím ("bezbřehým") marxistickým povoláním o zásadních otázkách týkajících se dnešní Kuby; konkrétně (1) zda existuje kubánský "model" a užitečnost "modelů" jako takových (zejména ve vztahu k širším postkoloniálním útokům proti univerzalismu obecně), (2) jak vypadá současný politický spor uvnitř Kuby a jak bychom měli číst vývoj ekonomických reforem v této zemi a (3) poučení, které si můžeme vzít od revolučních osobností jako Che Guevara a Fidel Castro.

Číst dál...

FIR: Lidice zůstanou navždy v paměti!

FIR: Lidice zůstanou navždy v paměti! Před 80 lety je zničily Wehrmacht, policejní jednotky a SS

Lidice, jméno tohoto místa je celosvětově synonymem pro německé fašistické barbarství proti českému lidu. Dělnická vesnička nedaleko Prahy se stala cílem pomsty okupačního režimu před 80 lety, 9.-10. června 1942. Po úspěšném atentátu na Obergruppenführera SS a generála policie Reinharda Heydricha, zvaného „kat“ v Říšském protektorátu Böhmen und Mähren, bylo v Berlíně rozhodnuto o následujícím „nápravném opatření“:

1. všichni dospělí muži mají být zastřeleni,
2. všechny ženy mají být odsunuty do koncentračního tábora,
3. děti mají být shromážděny a, „nemohou-li být uvězněny“, dány do rodin SS v Říši. Zbývající mají být dány k jinému vzdělání,
4. vesnice má být vypálena a srovnána se zemí.

Číst dál...

80 let od vyhlazení Lidic

Před 80 lety, 80. června 1942, němečtí fašisté v slepém teroru a jako pomstu za útok na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha vyhladili obec Lidice. Vesnici nacisté srovnali se zemí, obyvatele povraždili, nebo poslali do koncentračních táborů. Zabito bylo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Vyhlazení provedli zcela veřejně a s účelem zastrašit, proto se Lidice stalo symbolem pro antifašistický zápas.

Nezapomeneme! Neodpustíme!

(foto sousoší lidických dětí z Památníku Lidice, Wikipedia, autor J. Groh)

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .