Mládež šla v první řadě

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 2. 2011

Twitter

V únorových dnech roku 1921 byla ustavena jednotná celostátní revoluční organizace mládeže - Československý Komsomol.

Byl tak dokončen mnohaletý diferenciační a uvědomovací proces, ve kterém docházelo k odporu pokrokové mládeže proti kapitálu. Již v roce 1907 bylo ustaveno Mezinárodní sdružení socialistických organizací mládeže (Socialistická organizace mládeže). Ve švýcarském Bernu roku 1915 bylo vytvořeno nové mezinárodní byro socialistické mládeže. Předchozí SIM nenaplnila očekávání revoluční mládeže.

Vznik Komsomolu v Československu měl některé specifické podmínky.

Sociálně demokratická mládež neměla své vlastní organizace, vyvíjela činnost v rámci strany a byla pod značným vlivem oportunistické politiky. V řadě zemí, i v nově vzniklé ČSR, se šířily snahy vytvořit samostatnou a skutečně revoluční organizaci mládeže. Významně k tomu přispěl ustavující kongres Komunistické internacionály mládeže (KIM), který se konal v listopadu 1919 v Berlíně.

Jaký byl jeho ohlas v ČSR? 5. září 1920 se konal sjezd zástupců revoluční mládeže Slovenska a Zakarpatska, který se přihlásil ke KIM a rozhodl nazvat svou organizaci Sväz komunistických mladorobotnikov. 31. října - 1. listopadu 1920 mladí němečtí sociální demokraté se také rozhodli pro přistoupení ke KIM. Vydali výzvu k vytvoření jednotné internacionální komunistické organizace mládeže v republice.

Významným mezníkem k vytvoření revoluční organizace mládeže se stal III. mimořádný sjezd mládeže Čs. sociálně demokratické strany (levice), který se konal 6. února 1921 a většinou hlasů přijal návrh na odloučení sekcí mládeže od sociálně demokratické strany a na vytvoření samostatného českého komunistického svazu mládeže, který vstupuje do KIM. Také jeho účastníci vyslovili požadavek sjednotit revoluční organizace mládeže v celostátní Komsomol.

Ke slučovacímu sjezdu došlo 20. února 1921 v Praze. Sjezd přijal Organizační řád Svazu komunistické mládeže Československa (sekce KIM). Tak se spojila česká, slovenská, německá, maďarská revoluční mládež, mládež Zakarpatské Ukrajiny a některých dalších komunistických skupin. V době svého vzniku měl Komsomol kolem 40 tisíc členů. Jeho tiskovým orgánem se stal časopis "Mladý komunista". Na II. sjezdu (22.?24. ledna 1922) byl změněn název na Komunistický svaz mládeže Československa.

Nahlédněme nyní, po 90 letech, do historie této organizace, její činnosti, do mnoha faktů, publikací, dokumentů, které byly zpracovávány v době její existence i po roce 1945, a to ještě za života mnoha tehdejších pamětníků, tedy do listopadu 1935, kdy ústřední výbor Čs. Komsomolu, respektive mládeže KSČ, se zabýval přestavbou (na základě tehdy přijaté linie jednotné a lidové fronty) organizace pokrokové mládeže. Byl přijat dokument o přebudování KSM v masovou mládežnickou organizaci, k čemuž došlo již v průběhu roku 1936.

Co je však třeba zdůraznit s blížícím se 90. výročím založení Komunistické strany Československa?

Ustavující sjezd Čs. Komsomolu považoval za svůj nejvýznamnější úkol přispět k založení komunistické strany. Přijal provolání "Dělníkům národností v Československu", ve kterém bylo zdůrazněno: "Prvý pozdrav nyní sjednocené revoluční dělnické mládeže všech stran v Československé republice patří vám, dospělým dělníkům a dělnicím... je nutno přikročiti k vytvoření oné zbraně proletariátu v jeho osvobozovacím boji... k vybudování mezinárodní komunistické strany v Československé republice."

Ano, byli to komsomolci, kteří svým hlasem, rozhodnutím, přispěli svým dílem k založení KSČ.

A samotná činnost Komsomolu v době jeho existence? Vydala by na mnoho desítek stran. Připomeňme některá fakta. V prvé řadě se komsomolci postavili do čela boje dělnické mládeže, za prosazování práv učňů. Podíleli se na organizování dělnických stávek a demonstrací, besed s učni, vystupovali proti večernímu, sobotnímu či nedělnímu vyučování v pokračovacích školách, vydávali letáky, v jejichž obsahu zdokumentovali mnoho projevů vykořisťování nejmladší dělnické mládeže. Zúčastňovali se politických bojů proti fašizaci, válce, za obranu SSSR. Organizovali Rudé letnice, Mezinárodní den mládeže. Získávali zkušenosti z činnosti sovětského Komsomolu, koncem listopadu 1925 první šestičlenná delegace měla možnost pobývat v SSSR. Po jejím návratu členové delegace uskutečnili desítky schůzí a besed.

Nedílnou součástí byla činnost komsomolců mezi příslušníky čs. armády. V mnoha letácích byla požadována lepší péče o vojáky, byly kritizovány pokusy izolovat vojáky zcela od politického života. Udržovali s nimi osobní styk, v době jejich volna je zvali do komunistických rodin.

Velmi cennou práci vykonával Komsomol v tělovýchovném a dětském hnutí a mezi trampy. KSČ v roce 1922 řešila úkoly formování dětského proletářského hnutí a právě tímto úkolem pověřila Komsomol. Zejména hnutí Mladých průkopníků dostávalo potřebnou pomoc. Tramping v podmínkách první republiky byl v podstatě sociálním jevem. V mnoha místech byli komsomolci jeho hlavními organizátory.

Výše uvedená činnost nebyla v podmínkách kapitalistického zřízení jednoduchá. Proto Komsomol věnoval značnou péči agitační a propagandistické práci. Velmi dobře se zapsaly agitační skupiny pod názvem "Modrá blůza", slavná "El-Carova" skupina K. Jiráčka (připomeňme jejich "Odvahu vbijte si ve svůj štít"). Mimořádnou péči věnoval propagandistické činnosti, ideové výchově členů. Byla organizována školení i krátkodobé internátní kurzy (například v roce 1927 v Pražském kraji bylo provedeno 26 základních kurzů). Dobře byl využíván tisk - do roku 1929 "Komunistická mládež", poté "Pravda mládeže", od roku 1930 "Mladá garda".

K historii Komsomolu je nutné ještě uvést, že jeho členové aktivně pracovali mezi studující mládeží. Dokladem toho byla Komunistická studentská frakce - KOSTUFRA (únor 1922).

Sjezdů bylo uskutečněno celkem sedm. V září 1922 byl Komsomol úředně rozpuštěn. Jeho organizace proto dále pracovaly jako sekce KSČ. Proto III. a IV. sjezd (1923, 1924) se musel konat ilegálně. Počet členů byl úzce spjat s celkovým vývojem revolučního hnutí i s vývojem názorů na poslání Komsomolu. Podle některých statistik poklesl z prvých několika desítek tisíc na 4281 v roce 1924, později se rozrůstal (1926 - 11 338, 1927 - 13 000), v roce 1932 se zvýšil až na počet kolem 25 tisíc.

Je nutno uvést, že v některých obdobích se projevovaly nedostatky v samotné jeho činnosti, v metodách práce, kdy vládnoucími politickými silami byla znemožňována jeho činnost. Většinou jsou nazývány jistým sektářstvím. Podle některých představ měl být totiž Komsomol "druhou" stranou. Napodobování strany souviselo i s požadavky na jeho členy, projevovalo se to v malém spojení s ostatní částí mládeže, někdy to byl sklon k mentorování starších soudruhů. Tyto problémy však byly řešeny. Potřebovaly by však při posuzování, hodnocení historie této mládežnické organizace hlubší posouzení, uvedení celé řady příčin. Již také proto, že se tyto problémy objevovaly rovněž v komunistických mládežnických organizacích i v jiných zemích. Konečně mohou být i jistým nebezpečím v současné činnosti komunistických či levicových organizací mládeže.

Komsomol připravil mnoho svých členů, kteří později vykonávali významné stranické funkce. Připravil základy k pokrokovému hnutí mládeže v dalším období, Svazu mladých v roce 1936, dalších svazů mládeže a zejména těch, které vznikly po roce 1945. Jsou velmi cenné i pro současnost a budoucí období. To bude jistě to nejlepší připomenutí významného 90. jubilea vzniku Čs. Komsomolu.

František Kovanda

Zdroj: Haló noviny

• < Předchozí
• Další >