Sté výročí VŘSR se musí stát rokem marxismu

Podrobnosti

Vytvořeno 30. 1. 2017

Twitter

Autor: Oksana Sněgirová (http://forum-msk.org/ )

Od VŘSR uplynulo celé století. Dovedu si představit oslavy, pokud bychom my komunisté a dělnická třída měli politickou moc. Nevzpomínáme však pouze stoleté jubileum, ale i 25. výročí vítězství kontrarevoluce, která zasadila strašnou ránu věci Velkého Října a vrátila dělnické hnutí a veškeré lidstvo o staletí zpět.

Slavit nyní nadšeně jubileum VŘSR se zdá být hloupé, falešné a neupřímné. Ovšem poklesnout na mysli a propadat zoufalství je horší - to je přímo smrt. Stojíme před nejtěžším bojem. Musíme začít vše znovu. Odstranit všechny chyby, které pomohly našemu nepříteli zvítězit a zničit socialismus. Pokud to neuděláme my, neudělá to nikdo. Pak naším osudem bude pouze zahnívání, degenerace a smrt. Zůstává nám pouze jediné: sebrat síly, povstat a začít znovu od začátku. Jiné východisko nemáme.

Čeká nás nejtěžší úkol. Ale vždyť ani naší předchůdci to neměli lehčí. Při uskutečňování první socialistické revoluce na světě překonali nelidské těžkosti. A pokud to mohli uskutečnit oni, můžeme to dokázat i my.

Máme to nyní jednodušší i složitější.

Jednodušší proto, že máme příklad bolševiků a neocenitelnou zkušenost Října 1917. My již víme, že vítězství socialistické revoluce je možné. Víme, že dělnická třída může uchopit politickou moc a vytvořit vlastní stát. Viděli jsme na vlastní oči, že závody i továrny mohou úspěšně pracovat bez kapitalistických vlastníků. Přesvědčili jsme se, že ekonomika může existovat a rozvíjet se na bázi všelidového vlastnictví podle jediného státního plánu bez svatého grálu kapitalismu - soukromého vlastnictví a konkurence. Z těchto hledisek to máme jednodušší než naši předchůdci. Ti tyto zkušenosti neměli, protože budovali socialismus poprvé.

Složitější to máme proto, že buržoazní ideologové využívají všech těžkostí a chyb, kterých se dopustili naši předchůdci, první budovatele socialismu.

K chybám a neúspěchům dochází při každém velkém historickém přelomu, za každé revoluce a tím více při budování prvního dělnického státu v dějinách. Ten, kdo to nechápe, kdo si myslí, že takový gigantický historický skok je možné realizovat hladce, je prostě nesoudný.

Buržoazní ideologové využívají obratně všechny omyly první proletářské revoluce (které byly z 90% revoluci vnuceny samotnou buržoazií), všechny nezdary a chyby, k nimž došlo při budování sovětského socialismu a světové socialistické soustavy, k tomu, aby odvrátili pracující od ideologie komunismu.

Nejvyšším trumfem našich nepřátel je zánik sovětského socialismu.

"Socialismus zahynul, to znamená, že socialismus není možný. Šlo pouze o bezohledný, nesmyslný, ješitný pokus. Změnit lidskou podstatu, porazit vlastnické instinkty, vytvořit spravedlivou společnost je pouze utopie a nemá cenu se o to dále pokoušet. Kapitalismus a soukromé vlastnictví jsou věčné, konkurence a sobectví budou existovat vždy. Smiřte se s tím, přizpůsobte se existujícímu zřízení a nesněte o tom, že by se to mohlo změnit."

Tuto podlou a jedovatou lež se snaží dostat do povědomí občanů buržoazní ideologové. Musíme si přiznat, že se jim již dlouho daří tímto jedem demoralizovat dělnickou třídu, přesvědčovat ji o zbytečnosti boje za spravedlivější společnost. A to je ten největší problém, kterému musíme čelit a který bolševici neměli.

V současném okamžiku se soustřeďuje nejostřejší boj na oblast ideologie. Ani jedna třída nemůže úspěšně vést třídní boj bez vlastní ideologie. Buržoazie před zahájením svého boje s feudály v průběhu celého 18. století vypracovávala svou ideologii. Teprve pak, až se vyzbrojila vlastní ideologií, mohla svrhnout evropský feudalismus.

Dělnická třída, která v první polovině 19. století vstupovala na dějinnou arénu a připravovala se k rozhodujícímu boji s buržoazií, potřebovala vlastní ideologii, kterou se stal marxismus. A pokud dělnická třída tuto zbraň ovládala, byla neporazitelnou.

Nicméně buržoazie dokázala využít smrti sovětského socialismu, zmatenosti a rozčarování dělnické třídy po tomto úderu, aby ji vytrhla tuto zbraň z rukou. Buržoazie dokázala kout železo, pokud bylo žhavé a zaměřila se na vnášení nedůvěry k marxismu do vědomí pracujících a zbavila je tak jejich hlavní ideové zbraně. Zbavila tak dělnickou třídu síly, zneschopnila ji splnit její historickou úlohu - zlikvidovat kapitalismus a vybudovat komunismus, realizovat tisíciletou tužbu lidstva po spravedlivé společnosti.

K tomu, aby dělnická třída a pracující znovu získali svou sílu, povstali z kolen a pokračovali v boji, jsme my komunisté povinní jim vrátit jejich ideovou zbraň.

Především si musíme odpovědět na tři hlavní otázky:

1. Proč došlo k buržoazní kontrarevoluci a proč jsme ji nedokázali zabránit.

2. Co dělat nyní a jak překonat důsledky kontrarevoluce a jak znovu porazit kapitalisty, rozbít jejich vládu a nastolit vládu pracujících. Jak provést novou socialistickou revoluci.

3. Jak nedopustit opakování kontrarevoluce.

Pokud neodpovíme na tyto otázky, pokud nevyzbrojíme dělnickou třídu ideologickou zbraní, nebude moci pokračovat v boji. Proto je jasné, jak bude nejlépe oslavit stoleté výročí VŘSR. Musíme obnovit naši činnost zaměřenou na vzdělávání dělnické třídy a pracujících a učinit ji dokonalejší než dosud.

Tento rok, zejména proto, že bude rokem jubilejním, bude zvlášť těžký.

Proti nám bude vedena komplexní informační válka, rozsáhlejší, než byla dosud. Lokajové kapitalismu budou s novou sílou ohlupovat obyvatelstvo. Jejich cíl je jediný: dostat do vědomí pracujících, že jejich boj za socialismus je nesmyslný.

Jedni budou otevření hanobit SSSR a socialismus, druzí se budou prezentovat jako jejich ochránci.

Nepůjde vůbec o spory osobností obou směrů. Oba budou mít jediný cíl. Jak očerňovatelé socialismu, tak i jeho údajní ochránci budou usilovat o jediné - dosáhnout toho, aby se pracující vzdali revolučního boje a uzavřeli třídní smír s kapitalisty. Jejich činnost v zákonodárných sborech ukazuje, že nejsou nepřáteli, ale kolegy. Hrají různé úlohy ve stejné divadelní hře. Cíl mají však stejný: oklamat dělnickou třídu a pracující a udržet je pod vládou kapitálu.

Musíme se postavit oběma: jak proti nepřátelům marxismu, tak i proti jeho údajným přátelům. Musíme čelit všem pokusům o překrucování marxismu a jeho přizpůsobení zájmům buržoazie. Budeme, alespoň naše určitá část, pokračovat v boji za čistotu marxistické ideologie, za to, aby ideová zbraň revolučního proletariátu byla vždy připravena k boji.

V posledních létech začal marxismus opět sílit. Do našich řad přišly nové, čerstvé síly. V Rusku se ostře zvýšil zájem mládeže o marxismus. Mladí lidé jsou nadšení a projevují snahu o ovládnutí marxismu. Studují se skutečným zápalem. Věnují studiu mnoho času. Vytvářejí vlastní zdroje k realizaci komunistické propagandy, diskutují na sociálních sítích, rozkrývají buržoazní mýty a pomáhají vzdělávání dělnické třídy.

Tato mládež je naší naději. Má svěží myšlení, žíznivé po nových poznáních, vše si osvojuje v běhu. Tato mládež není oslabena ochablostí a lhostejností starších generací, které vyrostly v ovzduší kompromisní brežněvovské politiky. Její city jsou otevřenější a také ostřejší. Proto je tato mládež schopna stát pevně na marxistických pozicích a neuchylovat se od nich ani nalevo ani napravo.

Dovídáme se i o nových a nových komunistických organizacích, které vznikají v zahraničí a vyhlašují za svou ideologii marxismus-leninismus. I v těchto organizacích působí zejména mládež.

Proto můžeme s přesvědčením říci - komunismus se obrozuje. Dělnická třída se znovu chápe své ideové zbraně a začíná se připravovat k boji. Ať je tento rok rokem upevňování a násobení síly dělnické třídy. Ať se výročí VŘSR stane rokem marxismu.

Pro ilustraci je možné si přečíst článek, který uveřejnila na svých stránkách Ruská komunistická dělnická strana RKDS (http://rkrp-rpk.ru/):

Nedávno zaslal dopis deníku Trudovaja Rossija nepříliš velký příznivec komunistů, ve kterém uvádí: "Vy opět čekáte na revoluci jako v roce 1917, aby zase došlo k prolévání bratrské krve?"

Komunisté z RKDS odpovídají takto: Nečekáme, snažíme se o to, aby se přiblížila. Poněvadž se považujeme za svobodné lidi a svoboda, jak uvádí marxismus je "poznaná nutnost". My uznáváme nevyhnutelnost socialistické revoluce, a proto usilujeme, abychom tento názor předali co největšímu počtu občanů.

Pokud budou nutnost revoluční přeměny společnosti chápat desítky milionů lidí, nemůže dojít k žádnému prolévání bratrské krve.

Zejména taková byla situace ve dny Velkého Října, kdy triumfálním průvodem prošla Sovětská moc po celé zemi. Teprve po několika měsících přeformovaná buržoazie vyvolala občanskou válku a začala za pomoci cizích bajonetů prolévat bratrskou krev.

Nevyhnutelnost revoluce, změny vlády a směru rozvoje je nabíledni. Země a společnost nemůže do nekonečna degenerovat, rozpadat se a padat do propasti. Musí být otevřen prostor pro vzestup a pohyb vpřed.

V říjnu 1917 bolševici uchopili moc, aby mohli pracovat. Pracovat sílami pracujících pro jejich vlastní blahobyt. A jak pracovali! Čeho všeho se jim podařilo dosáhnout! Životní úroveň v předrevolučním Rusku, v posledním předválečném roce 1913 byla v porovnání s posledním předválečným rokem 1940 v SSSR neporovnatelná. Rozdíl mezi carským Ruskem a SSSR v roce 1970 byl jako rozdíl mezi zemí a vesmírem.

A nyní, po čtvrtině století vlády nového, vzkříšeného kapitalismu Rusko přešlapuje na místě a nepřekonalo ani úroveň roku 1990, posledního roku vlády Sovětů. Kapitalismus není schopen tuto bariéru překonat. Cílem buržoazní kontrarevoluce nebylo vytváření lepší budoucnosti pro pracující, ale likvidace lidské důstojnosti a obohacení úzké vrstvy parazitů.

Současná média nedávno sdělila, že při pokládání základního kamene pro nové slévárny v oblasti Nižního Novgorodu nějací vysocí funkcionáři prohlásili, že jde o "poselství potomkům".

Protože text prohlášení nebyl publikován, lze se pouze domnívat o jakých "úspěších" se hovořilo.

Pokud se při výstavbě sovětských průmyslových gigantů hovořilo o poselství pro budoucí pokolení, bylo vše pochopitelné. Země, které šla cestou Velkého Října, měla co říci. Seznam staveb se do jednoho článku nevejde. Stačí se pouze zmínit o zúrodnění celin, Bajkalsko-amurské magistrále, o dobývání vesmíru, o přeměně negramotného Ruska ve stát s univerzitami, divadly, knihovnami, o přátelském životě sovětských národů atd.

A co je tu nyní? Je možné se vůbec chlubit čestným třetím místem na světě, pokud jde počet dolarových miliardářů, to je těch, kdo uloupili více než ostatní? Je možné se chlubit množstvím žebráků a bezdomovců, dětskou sebevražedností a masovou narkomanií? Nebo dokonce vynikajícím úspěchem zahraniční politiky v době, kdy byly americké rakety dislokovány u hranic Leningradské a Pskovské oblasti? A může ohromit naše potomky rozsah korupce, která se rozšířila až do úrovně ministrů?

Ne, nikoli, takové informace o současnosti, kterou buržoazie usilovně označuje za obrození Ruska, nevyvolají nadšení v občanech budoucnosti.

Náš rozzlobený čtenář jistě poslouchal Putina, který z celé duše nenávidí Říjen. Stále obviňuje bolševiky, kteří vyzývali k porážce vlastní vlády a dovedli zemi k revoluci. Tyto názory jsou vypočítány a směrovány přímo na hlupáky. Předpokládat, že nějaká skupina osob by mohla dovést stát k revoluci, bylo možné hlásat pouze ve středověku.

K revolucím dochází tehdy, když idea rozbití existujícího systému jako výsledek antagonistických rozporů ovládne obrovské lidové masy a uvede je do pohybu. Žádný jiný zdroj lidové bouře neexistuje.

A co pokud jde o obviňování bolševiků ze zrádného odmítání podpory vlády před ofenzívou vnějšího nepřítele? Před VŘSR kapitalistická vláda i všichni ti, kdo ji podporovali včetně menševiků, vyzývali lid, i bolševiky, aby zanechali všech sporů do doby, dokud Rusko neovládne Berlín a Istanbul.

Současná moc se rovněž snaží sjednotit všechny pseudo-patrioty, aby čelila vnějším hrozbám, a vyhrožuje tresty neposlušným - "extremistům", a to i za pomoci souhlasu Komunistické strany Ruské federace (Zjuganov) prosazující "poklidný přechod k socialismu". (V době kdy drží politickou moc buržoazie.)

Ale pouze VŘSR všechno vyřešila výstřelem z Aurory, kterým zahájila proces prosazování vůle pracujících. Ukázala, co je možné a nezbytné. Pouze tak může být řešen problém uchopení politické moci dělnickou třídou a pracujícími v budoucí revoluci.

Překlad a úprava: K. K.

• < Předchozí
• Další >