I. Světový festival mládeže v Praze v roce 1947

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 10. 2017

Twitter

70 let od jeho uspořádání - osobní vzpomínka

Dnes byl záhájen XIX. Světový festival mládeže a studentstva v Soči. Jeho obsah je nesen ve znamení výročí 100 let Velké říjnové socialistické revoluce, 50 let od zavraždění Ernesta Che Guevary i 70 let od 1. Festivalu, který se konal v Praze. Zveřejňujeme k této příležitosti vzpomínku veterána mládežnického hnutí, historika Františka Kovandy, která je prezentována českou delegací ve festivalovém časopisu v ruském a anglickém překladu. Poznámka KSM

Světová federace demokratické mládeže se v roce 1946 obrátila na Svaz české mládeže s žádostí o uspořádání Světového festivalu mládeže v Praze. V tomtéž roce v měsíci září čs. vláda vyslovila souhlas s jeho konáním. Ústředí mládeže ČSR, Svaz české mládeže i Svaz slovenské mládeže usilovaly, aby se příprava festivalu stala záležitostí nejširších vrstev mládeže. Základní myšlenka - přání žít v míru - měla přispět ke vzájemnému poznání, výměně názorů a sjednocení mladé generace. Členové svazů mládeže a mladí členové Revolučního odborového hnutí vyvinuli velké úsilí k tomu, aby se již při přípravách festivalu v místech, okresech i krajích prosadilo jeho široké pojetí. Čs. festivalový výbor byl ustaven 10. ledna 1947.

V předfestivalovém období se zrodila Soutěž tvořivosti mládeže, které se zúčastnilo 6 255 osob a 234 souborů. Byly organizovány Radostné dny osvobozené mládeže - Majáles 1947 - které se v Čechách konaly v 76 okresech a 15 krajích, na Slovensku v 19 městech a v Bánské Bystrici proběhl celoslovenský festival. V místních organizacích Svazu české mládeže byly pořádány besedy o významu a poslání festivalu, o boji za mír, o přispění pokrokové mládeže k nastolení trvalého míru. Konaly se i pracovní brigády na úpravách obcí a měst.

Uspořádání I. Světového festivalu mládeže velmi přispělo k naplnění hesla Světové federace demokratické mládeže, která tehdy sdružovala přes 50 milionů mladých ve více než 70 zemích: "Mládeži, sjednoť se! Vpřed za trvalý mír!" Bylo symbolické, že před vlastním zahájením festivalu se 23. července v Lidicích sešlo dva a půl tisíce zahraničních delegátů s představiteli naší mládeže, aby slavnostně přednesli své rozhodnutí usilovat o pokrok a trvalý mír. Jménem vlády promluvil k účastníkům slavnostní přísahy ministr vnitra, komunista Václav Nosek.

Pokroková mládež celého světa, mládež různých ideově politických názorů a náboženského vyznání se ve dnech 25. července - 17. srpna 1947 sešla v Praze, v lidově demokratickém Československu. Položila tak základy k nové tradici mezinárodního pokrokového mládežnického hnutí. Bylo to v období zhoršení mezinárodní situace, kdy se rozpad protihitlerovské koalice stal skutečností, kdy americký imperialismus začal na základě tzv. Trumanovy doktríny a Marshallova plánu uskutečňovat ostrou antikomunistickou činnost, potlačovat národně osvobozenecké hnutí. Světový festival se tak stal jednou z prvních velkých akcí mezinárodní solidarity a výrazným protestem generace, která v nedávno skončené válce nejvíce strádala, proti přípravám nové světové války. Festival tak podpořil pokrokové síly světa v jejich zápase o světový mír a vybudování sociálně spravedlivé společnosti, projevil solidaritu mládeži v těch zemích, v nichž byla mladá generace ještě nucena bojovat za svobodu a nezávislost.

Z Prahy zazněla poprvé píseň, která vyjadřovala základní ideu festivalu a jež se stala hymnou Světové federace demokratické mládeže:

Z národů ať jsme různých,
jedno přání teď v nás bude žít,
po letech války hrůzných
znovu za blaho všech jdem se bít.

Z rozdílných světa lánů,
od moří, oceánů
k nám všichni spějte, nám ruku dejte,
vpřed s námi máte jít.

Píseň přátelství ať zpívá, kdo je mlád,
naši píseň nedáme si nikým brát...

V rámci festivalu byla uskutečněna řada setkání, seminářů, 170 kulturních a sportovních soutěží, kolem jednoho tisíce delegátů brigádnicky pracovalo na obnově Lidic. Zahraničních delegátů bylo kolem 17 000. Závěrečným dnům festivalu bylo přítomno 87 300 členů svazů mládeže. Poslední den přijeli další členové Svazu české mládeže a Svazu slovenské mládeže, takže se zahraničními delegáty v průvodu a na manifestaci na Václavském náměstí jich bylo okolo 120 000 s desetitisíci Pražanů.

S významným poselstvím na závěr festivalu vystoupil Klement Gottwald, předseda vlády čs. republiky. "Mládež celého světa, která na vlastních krutých zkušenostech poznala tíhu války a hrůzy fašismu, vyjádřila na festivalu impozantním způsobem svoji žhavou vůli nedopustit, aby svět byl stržen do nové krvavé války. Mír! - to je významný výkřik, který zazněl z Prahy do celého světa a který jistě nalezne ozvěnu v srdcích všech poctivých lidí. Festival vyjádřil však jasně i další skutečnost: že jedině vítězství lidově demokratických řádů může zabezpečit mír nám i budoucím generacím. A pro mládež celého světa není a nemůže být dnes sporu o to, co je to skutečná demokracie! Demokracie, to dnes znamená především nelítostné vyhlazení zbytků a již nových výhonků fašismu, demokracie znamená uskutečňování vůle prostého lidu, toužícího po šťastném, pokojném životě a budování, demokracie znamená svobodu národů, jejich volný a nezávislý rozvoj, jejich rovnoprávnost a přátelskou spolupráci, demokracie znamená jednotu v zápase za uskutečňování těchto ideálů... Zdar Světové federaci mládeže! Zdar jednotnému boji mládeže a poctivých lidí celého světa za vítězství míru a demokracie v celém světě!"

Milý mladý čtenáři. Dovol, abych připojil některé osobní vzpomínky na první festival mládeže v Praze. Patřil jsem mezi tisíce funkcionářů Svazu české mládeže (v roce 1947 měla tato mládežnická organizace 447 628 členů v 7 200 místních organizacích, Svaz slovenské mládeže kolem 80 000 členů), byl jsem funkcionářem místní organizace SČM v Mladé Boleslavi, předsedou okresního výboru a členem krajského výboru tehdejšího Mladoboleslavského kraje a spolupodílel jsem se na přípravách festivalu v kraji. Ve svém mateřském závodě - automobilce v Mladé Boleslavi - (Automobilové závody, národní podnik) jsem vykonával funkci předsedy Závodní komise mládeže Revolučního odborového hnutí, která byla nejpočetnější v celém Mladoboleslavském kraji (v roce 1947 měly tyto závodní komise mládeže 220 511 členů). Mezi hlavní úkoly ve městech, na vesnicích i závodech patřilo organizování besed o významu festivalu, využívali jsme hlavně členské schůze, zajišťovali jsme účast na jeho konání, připravovali jsme se na přijetí festivalových delegátů. Dne 7. srpna 1947 zavítala do Mladé Boleslavi početná delegace mladých ze zahraničí. Přivítali je předseda MNV JUDr. Václav Kvasnička, představitelé okresního a krajského výboru SČM. Před zaplněným hledištěm městského divadla vystoupili s projevy i ukázkami kulturního umění delegáti z Francie, Rakouska a Itálie. Po programu byl uspořádán společný průvod městem. Ve večerních hodinách proběhla beseda s festivalovými delegáty v restauraci "U Hasmanů". 20. srpna 1947 zavítal do Mladé Boleslavi také soubor indonéské mládeže. Ten vystoupil v městském divadle a také v Benátkách nad Jizerou. Závěrečných dnů festivalu v Praze se zúčastnila 2 500 členná delegace z Mladoboleslavského kraje.

Já jsem měl možnost zúčastnit se jen několika prvých festivalových akcí v Praze. Dne 27. července 1947 jsem odejel jako člen brigády československé mládeže na Stavbu mládeže Šamac-Sarajevo do Jugoslávie. Tuto brigádu tvořilo 195 mladých členů Svazu české mládeže, Svazu slovenské mládeže a Svazu mládeže Karpat. Podíleli jsme se s mnoha tisíci mladých z celé Jugoslávie a dalších zemí Evropy na stavbě železnice. Název stavby tehdy zněl "Omladinska pruga" a naše heslo bylo "My gradimo prugu - pruga gradi nas". Pracovali jsme dobře, stali jsme se dvakrát údernou brigádou. A abych nezapomněl. Museli jsme mladým Jugoslávcům i dalším vyprávět o našem pražském festivalu mládeže.

Od konání 1. pražského Světového festivalu mládeže uplynulo 70 let. Za ta léta se odehrálo mnohé v životě naší země i nás, tehdy mladých. V novém společenském řádu, ve kterém nyní žijeme, jsme svědky pomlouvání, neobjektivního výkladu doby, ve které jsme žili a pracovali - v lidově demokratické a posléze socialistické republice. Vzpomínky ale zůstávají. Nejen na pražský festival mládeže, ale i na tehdejší naši mládežnickou činnost. Zaslouží jistě naši vzpomínku.

František Kovanda

účastník I. Světového festivalu mládeže v Praze (1947),

5. Světového festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě (1955)    

7. festivalu ve Vídni (1959)

12. festivalu v Moskvě (1985)

• < Předchozí
• Další >