120. výročí narození Ernsta Thälmanna

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 5. 2006

Twitter

V letošním roce vzpomínáme 120. výročí narození Ernsta Thälmanna, narodil se 16.4.1886, byl zavražděn nacisty 18.8. 1944 v koncentračním táboře Buchenwald. Život Ernsta Thälmanna byl ovlivněn bojem německé dělnické třídy proti kapitalistickému vykořisťování, fašismu a válce a za socialismus jako nový společenský pořádek. Byl významným internacionálním vůdcem dělníků a byl symbolem antifašistického odporu proti hitlerovskému režimu.  V létech 1914 – 1918 vedl revoluční činnost mezi německými vojáky. V roce 1918 přešel z řad sociální demokracie do Nezávislé sociálně demokratické strany.

V roce 1920 v čele 95 % členů hamburské organizace vstoupil do Komunistické strany Německa a v roce 1921 se stal členem jejího ÚV. V roce 1923 stál v čele hamburského povstání. V roce 1925 byl zvolen předsedou KS Německa. V létech 1924 – 28 byl kandidátem exekutivy KI, v letech 1928 – 43 jejím členem. V letech 1923 – 33 byl poslancem Říšského sněmu. V roce 1925 a 1932 byl kandidátem na úřad říšského presidenta.
V období po I. světové válce až k uchopení moci Hitlerem mají velký význam mezinárodní setkání českého a německého proletariátu v Krkonoších. Hory Krkonoš a státní hranice nebyly pro dělnickou třídu a její komunistický předvoj překážkou, která by národy rozdělila na nepřátelské tábory, ale naopak byly mostem který vedl ke sbratření českého a německého proletariátu.
První setkání 3.9.1922 bylo ilegálně organizováno na Pomezních boudách v Krkonoších. Bylo to setkání komunistické mládeže z Čech a ze Slezska.
Druhé setkání 17.6.1923 realizované na hranicích u Horního Adršpachu, bylo podstatně mohutnější. Rozmach revoluční vlny dal podnět k dalšímu setkání 5.8.1923 na Sněžce, které bylo až dosud nevětší a nejpočetnější manifestací bratrství Československé komunistické strany z oblasti Hradec Králové a Vratislavské oblasti. Pod rudými vlajkami a standartami zpívalo na nejvyšší hoře Čech na 6000 komunistů Internacionálu.
Čtvrté setkání bylo znovu realizováno na úpatí Sněžky u Obří boudy 26.7.1925. Toto setkání bylo především záležitostí mládeže. Mladí revolucionáři zde byli přepadeni říšskými ozbrojenými oddíly, které ukořistily některé vlajky a snažily se účastníky rozehnat. České státní orgány vedly soudní proces proti organizátorům a řečníkům neohlášeného meetingu.
Významné setkání proletariátu byla mezinárodní manifestace v Královci u Žacléře. Byla připravena a organizována KV KSČ z Hradce Králové a vedením župy Bojovníků Rudé fronty z Vratislavy. Této manifestace se účastnil Ernst Thälmann, předseda Komunistické strany Německa, KSČ representoval poslanec Karel Kreibich. Na tomto setkání si obě strany vyměnily rudé vlajky. Vlajka předaná německými komunisty členům české delegace KSČ je zachována do dnešních dnů a je uložena na OV KSČM v Trutnově. Aby nedošlo k poškození vlajky, která doprovází komunisty i v současné době na manifestacích, byla vytvořena v minulém roce věrná kopie. Toto setkání připomíná pamětní deska umístěná na budově Obecního úřadu v Královci. U příležitosti 80. výročí tohoto setkání připravuje Revolutionärer Freundschaftsbund ( Revoluční svaz přátel) novou pamětní desku, která by měla být umístěna vedle desky stávající.
Tato manifestace byla na stejném místě zopakována o rok později 12.8.1928. Počítalo se s účastí Klementa Gottwalda, ale tehdejší krize KSČ ovlivnila celou organizaci a přípravu tohoto setkání. Na tato setkání navazují v současné době pravidelná každoroční setkání na Pomezních Boudách v Krkonoších spojené s výstupem na Sněžku. Setkání se účastní komunisté z Trutnova a jiných míst naší republiky, komunisté a sympatizanti z Německa a Polska.
Významným mezníkem v činnosti ÚV KSN pod vedením Ernsta Thälmanna bylo ilegální zasedání ÚV KSN ve „ Sportovním domě“ v Ziegenhals u Berlína, které se konalo 7.února 1933. Bylo to poslední zasedání na kterém Thälmann mluvil. Dne 3. března 1933 byl zatčen, bez procesu jedenáct a půl roku vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. V této budově vznikl v roce 1953 Památník Ernsta Thälmanna. Slavnostní otevření Památníku se konalo 7. února 1953. O toto zařízení pečuje Kruh přátel Ernsta Thälmanna v čele se soudruhem Heinzem Schmidtem. Existence Památníku je však ohrožena. V listopadu 2002 získal bývalou restauraci, od roku 1953 Památník Ernsta Thälmanna, do privátu Gerd Gröger, vedoucí pracovník Brandenburského ministerstva pro rozvoj měst, bydlení a dopravy za 86 000 Euro. Nový vlastník ihned během noci vyměnil zámky. Při aukci bylo poukázáno na to, že nemovitost je pod ochranou památkářů a veřejné používání musí být zachováno. V prosinci 2002 pan Gröger ujistil Heinze Schmidta, že spolek až do konce předání objektu může zde nadále pracovat. Poslední shromáždění v Památníku se konalo 9.února 2003. Brzo na to byl vstup na pozemek a do Památníku znemožněn. Přes protesty i soudní spory zůstává Památník uzavřený. Vlastník nemovitosti má v úmyslu budovu strhnout a postavit zde něco jiného.
Protesty trvají stále a jsou podporovány celou řadou organizací a levicových a komunistických stran.
„Ziegenhals“, řekl spolehlivý bojovník proti fašismu a válce, Kurt Seibt, „ je záštitou pravdy“.
Politický odkaz Ernsta Thälmanna je i dnes orientací pro boj za mír, proti fašismu a válce, za překonání kapitalistického otroctví, za budoucnost v míru, svobodě a socialismu.

Irma Martinovská
Předsedkyně České sekce RFB

Čerpáno z materiálů:
Naučný slovník - z roku 1962
Ziegenhalser Reden – vydal Památník Ernsta Thälmanna - 2003
Materiál Muzea v Jílemnici – Malý úryvek z dějin dělnického hnutí -pravděpodobně kolem roku 1970
Další současné materiály z archivu RFB

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >