Rokycany proti radarům po druhé

Podrobnosti

Vytvořeno 13. 5. 2007

Twitter

Na tisíc občanů z Rokycan a okolí proti radaru. Zpravodajská média však mlčí! V pondělí 7. května, což je shodou okolností přesně den, kdy r. 1945 do Rokycan vstoupila americká armáda, se za vytrvalého deště konalo na Masarykově náměstí v Rokycanech tisícové shromáždění občanů proti připravované americké radarové základně v Trokavci (okr. Rokycany). Podpořit Rokycanské přijeli autobusem také přátelé z Kladna i z řady dalších okresů (Plzeň, Beroun atd.).

Déšť neodradil ani místní, ani přespolní občany, kteří již dlouho předtím čekali v ochozech okolo náměstí. Ve čtyři hodiny odpoledne bylo shromáždění zahájeno. Jako první vystoupil proti vybudování základny místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, mezi řečníky byl i europoslanci Miloslav Ransdorf a Jaromír Kohlíček. Starosta obce Zaječov oznámil, že 16. května se v jeho obci bude konat referendum o plánované americké základně. Slovo si vzali i zástupce mladých komunistů Milan Krajča a představitel rokycanských Romů p. Andrej Lučka, který ostře odsoudil připravovanou americkou základnu na území ČR a připomněl agrese Severoameričanů a NATO v Jugoslávii, Iráku a Afghánistánu. Dále vystoupila i předsedkyně Levého klubu žen Marie Vainarová a další.
Celé shromáždění tleskalo projevům. Z řad přítomných se ozývalo: „Nechceme základ-ny!“, „Ať si je Američané postaví na svém území!“ a „Jsme proti základně!“. Rovněž četné transparenty vyjadřovaly jednoznačný nesouhlas s novou okupací České republiky. Jen v jednom okně na protější straně náměstí (shodou okolností nad bankou, pozn. účastníka) byl vylepený leták s nápisem „Radar ano“.
Potěšitelné bylo, že mezi přítomnými demonstranty bylo hodně mladých, někteří se této akce zúčastnili i aktivně: rozdávali brožurky a jiné tiskoviny proti radaru.
Teprve po hodině, až v závěru shromáždění, přestalo pršet a lidé odložili deštníky. A uká-zala se velká účast občanů, kterou zdejší náměstí v posledních letech nepamatuje.

Autocensura a bobřík mlčení médií
Česká média zcela toto shromáždění bohužel ignorovala a ve svých zpravodajstvích mu vyhlásila embargo. Ani slůvko nepadlo ve večerních zpravodajských relacích ČT, televizích Nova či Prima. Ani slůvko nepadlo v českém rozhlasu či v jiných rozhlasových stanicích. Ani slůvkem se nezmínily cizí noviny, vydávané v češtině. Bohužel, v Česku pracuje nejlépe autocensura, která trvale vykazuje „nejlepší“ výsledky. Zatímco noviny, rozhlas i televize publikovaly ve svém zpravodajství kdejakou přejetou kočku či výstavu mrtvol, zpráva o shromáždění stovek občanů v Rokycanech zanikla, jakoby se nikdy nic nestalo. Připomíná nám to trochu dobu vlády rakouského ministra vnitra A. Bacha (1849-1859), zvanou bachovský absolutismus, za něhož vládlo v Českém království naprosté ticho a klid. O ničem se nesmělo psát, o ničem se nesmělo šeptat. A tak i slavný „Wlastenecký deník“ redaktora a vydavatele V. Krameria sáhl k osvědčeným zprávám. Tak v č. 138 z 22.5.1849 nabízí svým „vlasteneckým“ čtenářům tyto velmi „zajímavé“ zprávy:
„Na Karlově mostě pokousali se dva řeznické psi. V sobotu po obědě bylo vzbouření na Uhelném trhu: dvě citronářky vynadaly si cikánek. V neděli ráno přišli ještě tři poutníci do Prahy; omeškali se v Krči v pivovaře. V sobotu v noci v největším lijáku chodil po mostě ponocný s děravým deštníkem. V neděli ráno v 5 hodin hořel ještě plamínek na svitelně u štatui na Koňském trhu. Včera ráno ve 4 hod. 7 min. letělo několik chroustů ze Střeleckého ostrova na staroměstský taras, kde je však hladové vlaštovice ihned polapily. A poslední zpráva z tohoto čísla Wlasteneckého deníku zněla: „S teynské věže spadl včera před soumrakem ospalý vrabec, nic si ale neublížil neb ani k zemi nedopadnuv, ze sna se procitl a šťastně uletěl.“ V roce 1849 vládla bachovská censura, dnes je to tzv. autocensura. Anebo „média“ mlčením skrytě vyjadřují svůj souhlas s vybudováním americké radarové základny v Česku. Toho by si měli všimnout jejich čtenáři, diváci a posluchači.

Text a foto Cis, Listy z Rokycanska

• < Předchozí
• Další >