Že se dnes historie vykládá objektivně? Opak je pravdou!

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 11. 2009

Twitter

Každá vyspělá země si váží svých významných osobností a dokáže jim to také dát najevo, například v podobě společenského ocenění třeba formou vysokého vyznamenání. I u nás existuje hned několik druhů vysokých státních vyznamenání, která uděluje prezident významným osobnostem, jejichž práce má či měla vysokou hodnotu pro nejen naši společnost. Mezi takové osobnosti patří třeba lékaři, vědci, sportovci, ale také umělci, vojáci  nebo politici, ale samozřejmě i mnozí další. I před rokem 1989 se u nás udělovala vysoká státní vyznamenání, hanba patří všem kdo zesměšňují  třeba nositele řádu práce. Toto ocenění se totiž skutečně udělovalo za poctivou a vysoce společensky hodnotnou činnost v různých oborech. Ti kdo například tato ocenění zesměšňují sami sebe často i nevědomky staví do role neználků, jejichž jedinou prací je často na objednávku panujícího režimu hlásat hanlivá a nepravdivá slova na adresu minulé doby. Takové osoby najdeme v mnoha našich sdělovacích prostředcích od redakcích novin až po veřejnoprávní sdělovací prostředky. Netřeba je jmenovat, ten kdo sleduje veřejné dění, ví dobře o kom je řeč.

            Po roce 1990 se opět píše historie často na objednávku a dle zadání současných mocipánů. A tak se zejména mladá generace dovídá mnohé zmanipulované výklady o naší  historii. Například se dnes s oblibou zpochybňuje naprosto klíčová role SSSR na porážce fašismu ve 2. sv. válce či při osvobození naší země. Partyzánský odboj je často zesměšňován, v důsledku tohoto stavu pak mnohé pomníky připomínající porážku fašismu u nás ostudně chátrají, že si toho všímají už i v zahraničí. A nejen to. Pokud si projdeme jména vyznamenaných osobností od roku 1989, zjistíme, že je mezi mini jen minimum hrdinů z východní fronty, kteří zde nasazovali své životy za osvobození své vlasti. Zdá se dnes jakoby snad východní fronta a těžké boje na ní vůbec neexistovaly a vymysleli si je komunisté sami.

Sledujeme ? li dnes pořady věnované 2. světové válce a pokud bychom nevěděli nic o jejím průběhu, museli bychom nutně nabt dojem, že za naši svobodu se bojovalo téměř výhradně jen na západní frontě a fronta východní byla jen takovým drobným bojištěm, kde vlastně o nic podstatného ani nešlo. Historickými fakty se dnes neuvěřitelně manipuluje dle zadání současných mocipánů. Zásadně se tak deformuje realita zejména co se týká výuky historie pro mladou generaci. Té se vtlouká do hlavy, že náš zahraniční odboj existoval především v podobě pilotů bojujících v Anglii. Samozřejmě, že i oni přispěli svým dílem k porážce fašismu, to je historický fakt, který nelze zpochybnit. Ovšem zásadní zvrat ve válce se udál na frontě východní, především pak porážkou hitlerovců u Moskvy a u Stalingradu. Právě tyto dvě bitvy měly naprosto zásadní vliv na morálku do té doby stále vítězících fašistických armád. Zejména po Stalingradu si Němci snad poprvé vážně uvědomili, že válku mohou prohrát. Ztráty, které jejich armáda zde utrpěla byly tak hluboké, že jejich vliv pro další válečné události byl naprosto klíčový. Toto je historická pravda tak zásadní, že ten kdo ji zpochybňuje se dopouští zásadní manipulace s fakty. Navíc fakty skutečně doložitelnými a všeobecně dostupnými.

V této souvislosti je velmi podivné, že účastníci bojů na východní frontě jsou oceňováni vysokými státními vyznamenáními svým počtem jen ve zlomku oproti účastníkům z fronty západní. Pokud si snad oni rádobydemokraté myslí, že mají patent na výklad historie, velmi se mýlí. Manipulace vždy zůstane manipulací a lež lží. Ostatně historická pravda zůstane pravdou, i když ji současní mocní neradi slyší a dělají vše pro to, aby ji potlačili.  Jen političtí a lidští trpaslíci pohrdají hrdinskými činy svých předků, kteří za jejich současný život v často nezaslouženém blahobytu položili své životy či je nasazovali v každodenních bojích za svobodu své vlasti.

Závěrem jeden velmi typický příklad toho, jak účelově se dnes vykládá historie - před nedávnem jsme si připomněli významné výročí ? 30 let od smrti generála Ludvíka Svobody. Skutečného hrdiny a vlastence. Ve sdělovacích prostředcích se o tomto výročí převážně mlčelo. I to svědčí o tom, jak objektivně se dnes prezentuje naše historie. Jedním z hesel při převratu v roce 1989 bylo i toto ? ?Paní učitelko už nám nebudete muset lhát.? Dnes můžeme toto heslo poněkud upravit, aby odpovídalo soudobé realitě do asi této podoby -  ?Paní učitelko, proč nám musíte při hodinách dějepisu lhát??

Miroslav Pořízek

• < Předchozí
• Další >