Uplynulo již 20 let od doby, kdy studená válka na evropském kontinentě vyústila ve zvrat politického vývoje a v zemích socialismu byl postupně znovu nastolován kapitalistický řád. Zmíněné popřevratové období 20 let bylo v Československu a později v České a Slovenské republice charakteristické agresivním antikomunismem. Skandalizace a štvanice pořádané na obhájce socialismu se staly nikoli ojedinělým prostředkem politického boje. Právní účinnost uplatňování lustračního zákona dokumentuje přetrvávající diskriminaci nejen řady současných, ale dokonce i bývalých komunistů, kterým znemožňuje uplatnění na jakémkoli stupni řízení v širokém spektru úřadů a institucí. Atmosféra v české společnosti je taková, že mnozí spoluobčané z obavy o svou existenci a uplatnění, mají strach dát veřejně najevo sympatie ke KSČM. Tato podivuhodná hra na demokracii a svobodu je provázena vytvářením informační blokády, případně záměrným zkreslováním konání komunistů, jejich postojů a názorů na kapitalistickou současnost. Zároveň přetrvává nepsaná snaha rozhodující části politických sil vytlačit komunisty na okraj politického spektra.
Vládnoucí struktury si přisvojily monopol na hlásání jediné ?svaté" pravdy a tendenční výklad historie povýšily na úroveň zákona. Není nikterak překvapující, že oporu v tomto počínání mají u veřejnoprávních a rozhodující většiny soukromých médií. Zuřivý antikomunismus je koncepčně vnášen do škol a výchovného procesu tak, aby mladá generace vnímala komunisty jako nepřijatelné potlačovatele lidských práv. V duchu goebbelsovské propagandy, stojící na principu, že opakovaná lež je pravdou, opakují prorežimní ideologové do zblbnutí urážlivou a nepodloženou tezi, že komunismus rovná se fašismus. Na hrotě těchto manipulací s veřejným míněním je snaha nejurputnějších antikomunistů, kteří v různých kampaních požadují zákaz KSČM. Trvalou hrozbu zákazu přitom nelze vnímat jinak než jakousi dlouhodobou formu nátlaku na utváření a realizaci politiky KSČM. Ostatně již vyslovený zákaz KSM měl dát důrazně na zřetel, že v případě potřeby nebude státní moc váhat činit omezující opatření i směrem ke KSČM.
Nelze zastírat, že celá řada vedoucích komunistických funkcionářů v tomto dvacetiletém období ideově, ale zejména v politické činnosti selhala, neboť usilovala o transformaci KSČM na stranu sociálně demokratického typu.
Nebylo proto nikterak náhodou, že se nejen předsedové Mohorita či Svoboda po odchodu z funkcí otevřeně přihlásili k sociálně demokratické orientaci. V kritických chvílích na ideové kolísání a přízemní prakticismus spojený s politickými chybami, ústupky a přizpůsobování se situaci důrazně reagovala členská základna, která většinově požadovala zachování a dosud trvá na komunistickém charakteru strany.
Nutno však otevřeně říci, že ve straně nadále v zásadě přetrvávají dva názorové proudy, které zřetelně rozděluje nejen odlišné hodnocení minulosti, ale zejména představy o tom, co a jak dělat v následujícím období.
Patřím k těm komunistům, kteří odmítají, aby se KSČM stala stranou volebního typu. Je naší povinností stanovit nejen perspektivní cíl, ale především určit efektivní postupy a taktiku k jeho dosažení. Nesdílím názor jednoho z ctihodných profesorů, zabývajícího se ve straně teoretickými otázkami, který dospěl k myšlence, že se jednou probudíme a budeme v socialismu. Potřebujeme komunistickou stranu, která bude schopna a to bych chtěl podtrhnout, působit ?shora" i ze ?zdola" a vytrvale organizovat lidové protikapitalistické a protiimperialistické hnutí. Sociální obranu diskriminovaných a kapitalismem postižených není možno vtěsnat pouze do parlamentních lavic, či sevřít do ulit zastupitelstev. Máme právo požadovat principiální komunistickou politiku, která se bude opírat o zkušenosti našich předchůdců, bude účinně a včasně reagovat na potřeby kapitalismem ohrožených a postižených, bránit důrazně práva diskriminovaných.
Nedávno jsem si přečetl v čísle 3 ?Nových alternativ" názor místopředsedkyně ÚV KSČM Žežulkové, podle něhož ČSSD vykrádá systematicky program KSČM. Obdobně tamtéž situaci hodnotí Josef Heller, podle něhož ČSSD ve všem soustavně opisuje od KSČM a díky svým mediálním pozicím si přivlastňuje programové nápady KSČM, a opisovala i v novém uspořádání svých webových stránek.
V roce, kdy jsme vzpomínali 80 let od přelomového V. sjezdu KSČ, jenž byl střetem dvou proudů a ideologických koncepcí, které nejednotnou komunistickou stranu v tehdejší době charakterizovaly, jsou tyto stesky zvláště podnětné. Soudím, že podstata odlišení mezi komunistickým a sociálně demokratickým proudem byla mimo jiné na zmíněném historickém sjezdu vyjádřena v politických tezích, které v koncentrované podobě vyjadřují programovou linii komunistů. Nedovedu si ani představit, že by kdokoli ze sociálních demokratů chtěl z tohoto dokumentu cokoli opisovat, natož realizovat. Kdyby tomu tak bylo, nebyl by sociálním demokratem, ale komunistou.
Ona otázka programová má totiž dvě stránky. Ruku v ruce s tím, co chceme, tj. co vytyčujeme jako krátkodobé, či dlouhodobé cíle, jde především o to, jak jich chceme dosáhnout. Chci v této souvislosti připomenout, že mimo jiné právě v té druhé části otázky programové, tj. jak těchto cílů má být dosaženo, se komunisté od sociálních demokratů historicky odlišují.
A tak bych chtěl na závěr vyjádřit přesvědčení, že není třeba obávat se globálního vykrádání programových myšlenek. Sociální demokraté, věřící v reformovatelnost kapitalismu, nemají a nikdy nebudou mít zájem přisvojovat si jako celek komunistický program, jehož cílem je socialismus. Budou-li některé dílčí úkoly například v oblasti sociální blízké, či stejné, nemůže to být komunistům na překážku. Soudím proto, že klíčový požadavek bránící kritizovanému opisování je v tom, aby náš program byl vždy svým obsahem a charakterem opravdu komunistický.
Diskusní vystoupení s. Ivana Hrůzy na 27. pražské teoreticko-politické konferenci, 7. listopadu 2009 na téma ?Dvacet let poté - boj o budoucnost pokračuje".
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.