header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Dvě potřeby

Během svého života se snad každý člověk dostane do situace, kdy je existenčně závislý na jistém druhu pomoci od společnosti. Jsou to lidé bez práce, důchodci, invalidní? je velmi nepřesné tyto skupiny lidí spojovat, ale právě pomoc od společnosti je spojuje.  Pokud se zamyslíme nad tím, ve kterém momentě nastává s lidmi v podobné situaci pro společnost problém, můžeme si logicky odvodit, že je to v momentě, kdy je jich příliš mnoho najednou. Tyto mechanismy, které lidem v určitém věku nebo v určité situaci finančně pomáhají, jsou koncipovány principielně tak, že odčerpávají finance z peněženek právě aktivních lidí. Jakmile je tedy v reálném čase přebytek lidí ?neaktivních?, dochází k problému, kdy ti aktivní vydělávají v důsledku vysokých odvodů méně.

Pokusím se definovat dvě základní potřeby, které člověk za jakékoliv situace má. Těmi jsou jídlo a bydlení. Jakmile má člověk co jíst a kde bydlet, jsou jeho ostatní dispozice mnohem snadněji dosažitelné, protože jsou tím jediným, čím by si za své situace měl lámat hlavu.

 

Když se zaměříme na důchodce, jde o potřeby, které mají vliv přímo zásadní, protože mnohdy rozhodují mezi tím, zda bude moct takový člověk fungovat samostatně nebo bude nucen obývat domov důchodců. Na druhou stranu je člověk bez práce většinou v úplně jiné situaci, ale prvek, který tyto skupiny spojuje, spočívá v tom, že by jejich potřeby měly podléhat prakticky totožnému systému, protože jakmile je někdo pracovně neaktivní, znamená to, že se o své základní potřeby již nedokáže postarat s tím, že je navíc ve věku, kdy je sociálně mnohem aktivnější, je na něm závislejší širší skupina lidí, možná celá rodina nebo děti, a tak je jeho vliv na ostatní zcela zásadní. Proto pokud je takový člověk bez práce, nelze vyloučit, že jde o jedince, který se v životě rozhoduje tak, že by jeho vliv na ostatní v jeho okolí mohl být stejně destruktivní jako k jeho vlastní profesní kariéře. A stejně jako důchodce může podlehnout vlivu svých potomků a nechat svůj důchod napospas s tím, že dožije v domově důchodců ? může i nezaměstnaný podlehnout něčemu jinému a přestat se starat o sebe a svou rodinu.

 

Dvě základní potřeby, které znamenají rozdíl mezi tím kde a jak bude takový člověk žít. Jídlo a bydlení. Za předpokladu, že by měli neaktivní lidé k dispozici z většiny jen určitou částku, kterou by nemohli utratit jinak než za jídlo a bydlení, a navíc by tato částka nebyla přenosná na jinou osobu, mohlo by se zamezit prakticky jakémukoliv vlivu, který by onoho člověka dovedl do sociálního konfliktu.

 

Tato úprava by navíc mohla vést k větší angažovanosti státu na výstavbě domů a firem, které vlastní a řídí. Díky tomu by bylo možné dávat těmto neaktivním lidem k dispozici zboží a bydlení, které neprodukuje žádnou marži, tedy nic nevydělává, a tak není potřeba vysokých částek k uspokojení jejich potřeb.

 

Tomáš Fojtík

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .