Většina lidí je za svůj život postavena alespoň jednou před rozhodování, kam se bude jejich život dále ubírat. Jejich volba má vliv na to jakým způsobem budou žít, s jakými lidmi komunikovat a co si budou moci sami pro sebe a svou rodinu dovolit. Profese, kterou si zvolí a na níž se specializují, jistým způsobem utváří a ovlivňuje celý jejich život, protože je pro její efektivní uskutečňování prakticky pokaždé důležité, aby do dané profese investovali svou osobnost.
Jedná se o proces podvědomé stabilizace, kdy se priority člověka jistým způsobem přizpůsobují prioritám na daném pracovišti. Bez nich by nebylo možné se v důležitosti určitých nástrojů a principů vůbec orientovat. A tak se jednotlivé osobnosti v závislosti na typu svého povolání, v podstatě myšlenkově a názorově odlišují.
Tento průběh je zcela přirozený. Problém však nastává v momentě, jakmile se v místě, kde určitý typ profese existoval, dále nevyskytuje. Vlivem zcela volné hospodářské soutěže je vnímání zaměstnavatelů zaměřováno podobným způsobem i na zaměstnance, kteří individuálně sice tvoří jakýsi součin osobnostních faktorů a sociální zodpovědnosti, jež mají za svou rodinu nebo jinou zájmovou skupinu. Nicméně je přístup zaměstnavatelů k nim odlišný. Z efektivního hlediska pro ně ani nemůže být důležité, aby za své lidi nesl očividnou zodpovědnost, protože by tím přišel o důležitý motivační prvek, který ve zkratce říká, že je jen na zaměstnanci jako takovém aby se snažil pracovat, jinak o místo přijde.
Princip současné ochrany zaměstnance spočívá v tom, že je mu v případě odchodu ze zaměstnání vyplácená určitá dočasná renta. Má tak relativně dost času získat práci jinou. Tento systém je pochopitelný v místech, kdy je zaměstnanec propuštěn z důvodu nízké efektivity na dané pozici nebo jiných důvodů ve vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec. Největší problém však nastává v momentě, kdy dochází k hromadným náborům a hromadným propouštěním. Firmy si svůj přístup k výrobě a hospodářské soutěži dokázaly totiž přizpůsobit do té míry, aby fungovaly co nejefektivněji a za co nejmenších nákladů. Je tedy výhodnější nabírat nové pracovní síly v momentě, kdy jsou zapotřebí a ještě před tím než zapotřebí být přestanou, je zase propouštět. Systém zakázek a prováděných činností je tak schopen flexibilně uspokojovat svěřené úkoly, nicméně je vzhledem k sociálním potřebám obyvatelstva a jejich nutnosti přizpůsobit vlastní styl života, příliš dynamický. Dynamické nabírání a propouštění totiž nepostihuje pouze lidi, kterých se to týká, ale má jistý efekt i na společnost jako takovou, protože je podnikatelskou strukturou jistým způsobem asimilována a ztrácí schopnost žít plnohodnotný život bez této struktury.
Regulovat tak dynamické chování zaměstnavatelů nebude nikdy zcela možné, protože se s technickým vývojem společnosti a měnícími se potřebami, mění také priority, na které se společnost zaměřuje. Nicméně je možné při jakémkoli podnikatelském záměru zaměstnavatele motivovat k co nejstabilnějšímu chování. A to tím způsobem, že by musel zaměstnavatel odvádět za každého nového zaměstnance určitou část z jeho příjmu jako poplatek za asimilaci obyvatelstva. Tento asimilační poplatek by musel být vyplácen nějakému externímu (nejlépe státnímu) subjektu po dobu (například 2 roky) existence této profese. Jakmile by takový podnikatel provozoval tuto profesi nebo stejný počet pracovníků v dané profesi po delší dobu než je stanovená lhůta, nemusel by asimilační poplatek dále platit. Pokud by došlo k propouštění z důvodu snižování stavů, dostával by propuštěný zaměstnanec rentu, která by se stávala z měsíční výše, jež za něj platil zaměstnavatel a to po celou dobu než by vypršela lhůta (2 roky), po kterou tuto částku platil, nebo po dobu než by počet zaměstnanců navýšil zase zpět.
Tomáš Fojtík
PS: Zaujal Vás tento článek? Chcete přispět do diskuse, podpořit či vyvrátit zde uvedené teze? Napište nám na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.... Na téma flexibilita, dynamika, formy pracovní činnosti, nadpráce, polopráce, práce na dobu určitou x sociální a pracovní jistoty, spor zaměstnanec x zaměstnavatel
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.