Nová etapa Stalingradské bitvy

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 1. 2014

Twitter

Jestliže se snažíte někomu vysvětlit podstatu a motivy imperialistických zločinů, položí obvykle otázku: "Jaké máš pro to důkazy". Důkazy pro to nejsou. Všechny zločiny jsou připraveny v hlubokém utajení zvláštními službami imperialistických států a lze se pouze domnívat na základě hluboké analýzy a zkušenosti, že tomu tak opravdu je. Teroristické akce provedené ve Volgogradu nejsou výjimkou.

24. 12. 2013 uvedl předseda KS RF Gennadij Zjuganov ve svém článku nazvaném: Víra ve spravedlnost, zveřejněném v komunistické Pravdě: "Nikdy nezapomenu na své vystoupení v roce 2004 na zasedání "Rady pro mezinárodní vztahy" (Council on Foreign Relations) v New Yorku.

Schůzky se zúčastnili všichni hlavní funkcionáři ministerstva zahraničí Spojených států. Byl jsem úplně ohromen, když jeden z nich ke mně přistoupil a otevřeně mi řekl: "Naším hlavním úkolem je zabránit tomu, abyste již nikdy nespojili své potenciály s Běloruskem a Ukrajinou. Pokud spojíte své možnosti, znovu se přeměníte ve světovou velmoc. Jeho logika byla absolutně pochopitelná. Jejich hlavní zájem spočívá v tom, aby mohli bez problémů využívat ruské a ukrajinské přírodní zdroje. Nám přidělili úlohu zemědělských a námezdních dělníků obsluhujících ropná a plynová potrubí, dělníků v lomech, dolech a lesích."

Rusko jistě není SSSR a jeho budoucnost bude záviset na tom, zda se podaří nastolit v blízké budoucnosti progresivní režim pod vedením komunistů. Přesto ani ty malé krůčky, kterými se posunuje kupředu ve světě Rusko, ať je to situace kolem Sýrie, Ukrajiny, obnova některých vojenských základen na Kubě a ve Vietnamu, spolupráce s ČLR, vytvoření "Celní unie" s Běloruskem a Kazachstánem a nakonec příprava zimních olympijských her, které by mohly Rusku alespoň částečně vrátit ztracenou prestiž, nedají Západu pokoj.

Útok na Volgograd nelze v tomto okamžiku hodnotit jinak než jako akt historické pomsty proti hrdinskému sovětskému vojákovi, který pod Stalingradem pochoval naděje nacistického Německa, nástroje světového imperialismu pro boj s komunisty.

Předloha pro boj proti Rusku byla napsána slovanskou krví právě ve Stalingradu.

Co si lze jiného myslet o hrozných teroristických aktech v době svátků klidu a míru, než že za nimi v pozadí stojí někdo, kdo chce tento poměrně příznivý ruský vývoj zastavit a zasadit mu těžkou ránu. Vždy, když imperialismus prohrává v čestném boji za dodržení mezinárodních zákonů, nastupuje jeho technologie boje bez pravidel. Západ, ke kterému nás imperialismus připojil, nemá co ztratit. Strop národních dluhů roste až do nebe, a kolaps stávajícího měnového systému není daleko.

Západní imperialismus však učiní všechno proto, aby se své panství udržel až do konce, jde mu přece o nalezení jakési odpovědi na Hamletovou otázku:"to be, or not to be?". Tento obrovský Titanic s velkou finanční dírou v trupu se za zvuku vojenského pochodu potápí. Proto, aby si o sekundy prodloužil svou agonii, musí nanést úder proklatému rivalovi Rusku a jeho ekonomické spolupráci se státy BRICS.

Západ ve své zaslepenosti předpokládal, že zabije dvě mouchy jednou ranou:

• zimní olympijské hry v Soči;
• zdiskredituje muslimský svět, který se nyní po neúspěšných pokusech o jeho ovládnutí dává na cestu spolupráce s Ruskem;
• prohloubí rozpory mezi křesťany a miliony muslimů žijících kompaktně v ruském Povolží, na Severním Kavkazu, na ukrajinském Krymu a v oblasti Černého moře.

Západ učiní všechno proto, aby nejen zabránil renesanci Ruska v hranicích SSSR, ale současně s tím postavil i překážky na cestě obnovy historické islámské civilizace.

Masakry nevinných lidí jsou doprovázeny i zrůdnou německou propagandou, která tvrdí, že jde o pomstu národů Severního Kavkazu Rusům, kteří jako okupanti prolévali jejich krev a nyní nadešel čas odplaty. Je směšné, že přichází zrovna z Německa, které si je dobře vědomo, že se mu za miliony mrtvých nebude nikdo mstít.

Slované na celém ohromném prostoru Běloruska, Ukrajiny a Ruska si musí uvědomit jednu věc: Západ bude s nimi uzavírat smlouvy, o kterých je dopředu přesvědčen, že je nebude dodržovat a udeří tehdy, kdy to budou nejméně očekávat. Všichni vůdci Slovanů, za jakéhokoliv společenského systému se snažili tyto smlouvy dodržovat, ať to byl Stalin, Brežněv nebo Gorbačov. Podveden byl i Jelcin a mnohokrát sám Putin.

Z dějin si můžeme odvodit, že mazaný protivník tě přepadne v okamžiku, kdy to nejméně čekáš. Momentu překvapení se Západ nikdy nevzdá.

Rusko může upevňovat své hranice, jak chce, uzavírat mírové smlouvy s imperialistickými státy, vést mírové rozhovory, zbavovat se jaderných zbraní atd. Pokud však neřekne, že dává Západu k volné dispozici přírodní zdroje Sibiře a Dálného Východu, útoky proti němu nepřestanou. Bude pokračovat jeho obkličování vojenskými základnami, budování systému protiraketové obrany, která apriori vyřazuje z použití jeho jaderný potenciál, stejně jako bude pokračovat vyvolávání barevných "revolucí", jejichž předzvěstí je vyvolávání růstu napětí prostřednictvím atentátů, k jakým došlo nyní ve Volgogradu.

Ruský oligarchicko-bonapartistický režim se dostává rovněž do slepé uličky. Jeho vedení je materiálně i ideologicky svázáno jak říkají Putin, Medveděv i Lavrov se svými partnery na Západě. Na příkladě Libye, Sýrie, Gruzie, Pobaltských států a nyní i Ukrajiny se však postupně přesvědčují o tom, že jde o jednostranné partnerství.

Jsou to všechno lidé, kteří se dali cestou násilného upevňování kapitalismu v Rusku. Při tom zapomněli, že v Rusku žijí i obyčejní lidé, které nebude možné trvale podvádět a okrádat.

Tito lidé nyní předstírají, že jim jde o Rusko. Hovoří o upevňování hranic, likvidaci ohnisek napětí na svém vlastním teritoriu i v blízkosti svých hranic.

Ruské elity se nyní snaží financovat režim prezidenta Janukovyče, zabránit jeho svržení Spojenými státy a EU podporovanými neonacisty. Proti této snaze nemohou vystoupit ani komunisté, kteří předvídají černou budoucnost pro ruské pracující a musí nyní akceptovat cestu menšího zla. Ani jeden prognostik si zřejmě neumí představit ruskou suverenitu s Ukrajinou v NATO a EU.

Není podstatné, kdo položil a odpálil bomby. Anglosaská civilizace a Izrael desítky let virtuosně využívají muslimy a jejich zpolitizované náboženství k realizaci sebevražedných atentátů, jejichž cílem je usnadnění realizace jejich cílů - získání jejich přírodních zdrojů a v některých případech (Libye, Irák, Sýrie, Írán) i uloupení jejich finančních rezerv a zlata, které si jejich vlády neopatrně uložily v západních bankách. Stejná situace je i ve vztahu Západu k Rusku. Miliardy tak zvaných státních ruských rezerv, uložených v Evropě a USA mohou již nyní být považovány za ztracené. Nenasytnost Západu je však mnohem větší.

Pokud jde o muslimy: Aby mohl Západ snadněji rozbít Rusko a uloupit to, co ještě zůstalo, snaží se nyní poštvat proti sobě miliony vlastenecky naladěných Rusů proti milionům muslimů.

Osobně jsem předpokládal, že západnímu imperialismu postačí pro diskreditaci Ruska v souvislosti se zimní olympiádou pouze pohádky o lidských právech a svobodách. Je však vidět, že pomsta za zabránění bombardování Sýrie nezná hranic.

Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >