Jednou jako tragédie...

header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Jednou jako tragédie...

Podrobnosti: Vytvořeno 8. 3. 2014

V televizi se onehdy bezelstně uřekli v pořadu o vynálezu kulometu. V bitvě u súdánského Ummdurmánu Angličané kulometnou palbou postříleli 30 000 domorodců, jenže to byli "jen negři". Jejich velitel, maršál Kitchener, poté vyvraždil Búry, Křováky nepočítaje. (On to byl, kdo ještě před Hitlerem, Göringem a Himmlerem vynalezl koncentrační tábory.) A v USA, kolébce bílé demokracie, která se zbavila 40 milionů rudochů, se směl beztrestně posadit černoch vedle bělocha nikoli v historicky, nýbrž v reálně nedávném čase.

Když při bostonském maratonu zahynuli dva diváci, město vyhlásilo stav obležení a policie uspořádala bezpříkladnou honbu na dva teroristy. Kdyby zaútočil dav na Kapitol či Bílý dům, armáda s Národní gardou by ho rozstřílely na hadry, ani by nemuselo jít o státní převrat.

Historie se opakuje, ale tohle není fraška. Zešílel Západ? Zachtělo se mu Drang nach Osten, zmocnit se ukrajinské obilnice, spatřit kremelské věže v hledáčku? A je mu jedno, že v pobaltských zemích pochodují esesáci po náměstích, na kterých ulpěla židovská krev, že v Kyjevě řádili už odmaskovaní fašisté? (Není od věci připomenout, že pád SSSR mnozí oslavovali coby zbavení se Ruska Židů.)

Nebo čeští ministři zahraničí, bývalý i nynější, onemocněli zápalem mozkových blan? Prý se postarají o každého uprchlíka. Nepostarají se ani o vlastní nezaměstnané, ani o vlastní bezdomovce. Anebo národu, který se snad raduje, že je u nás rekordní nezaměstnanost, a že se tudíž dostaneme do Guinnessovy knihy rekordů, můžou nakecat už úplně všecko?

Karel SÝS

Zdroj: Haló noviny

Partneři:

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .