To je kapitalismus přátelé!

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 4. 2015

Twitter

Časopis Foreign Policy ve svém článku "Nyní má Česko také oligarchický problém" (podepsaném Olou Cichowlasovou a Andrewem Foxallem) varuje před vzestupem Andreje Babiše, označovaného zde jako oligarcha. Ten pak citovala četná česká média skrze zprávu ČTK (převzatý článek originální článek ). Má pravdu Foreign Policy a s nástupem Babiše k moci se otvírá nová epocha?

Babiš je v článku s gustem srovnáván s bývalým italským premiérem a mediálním magnátem Berlusconim (prý ho nyní přezdívají "Babisconi"). Je připomínána jeho údajná spolupráce s bezpečnostními orgány socialistického státu (při té příležitosti citují tak "důvěryhodnou" osobu jako je Vladimír Hučín), jeho vlastnictví potravinářsko-chemického monopolu Agrofert i jeho příjmy (čistá výplata v Agrofertu v listopadu a prosinci 2013 byla 37 milionů korun). Připomínány jsou také jeho dřívější údajné vztahy s "politickou elitou" (Zeman, Gross), i tajemná smrt konkurenta Františka Mrázka.

Jako zvlášť proradné se autorům jeví dvě věci. Za prvé to, co nazývají oligarchizací médií, tedy Babišovu koupi Mediální skupiny MAFRA (která vydává Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, čehož ovšem prý sám lituje) a Radia Impuls. Za druhé jeho agresivní nástup do politiky ve vedení hnutí ANO, která jako vládní strana rozhazuje do politického vedení státu místo bývalých "náhončích kapitálu" skutečné členy kapitalistické třídy (jak jsme o tom již psali), kapitány průmyslu, včetně Babiše samého. 

Nechceme polemizovat s názorem Foreign Policy, jehož zájmy a orientace jsou nám jasné. Jejich "bití na poplach" před vlivem Ruska v České republice se zařazuje jako další dílek do mozaiky militarizace Evropy, vedle amerického velvyslance peskujícího českého prezidenta za účast na oslavě 70. výročí osvobození Rudou armádou v Moskvě.

Časopisu tak rozhořčenému "oligarchizací medií" ovšem nevadilo až do nedávna téměř monopolní německé vlastnictví českých novin. Nevadí mu ani mediální a politický vliv uhlobarona a finančníka Bakaly, nebo napojení "dobrého hospodáře" Kalouska na zbrojařské monopoly.

Nehodláme hájit české vykořisťovatele, když si s nimi vyřizují účty ti zahraniční, i když ti jsou stále ve velké přesile - většina příjmů z majetku, ve skutečnosti vydřená z domácích pracujících, odtéká z ČR do zahraničí.

Humorné nám přijde jen to, že je tento vývoj představován jako začátek jakési nové éry v české politice. Jakoby Česká republika byla učiněný ráj a příklad pro "Východní Evropu" po svém přechodu k "demokracii a tržní ekonomice a aktivnímu členství v EU" - rozuměj díky transformaci na kapitalistickou zemi v polokoloniálním postavení, která má to štěstí, že si užívá zvýšeného vykořisťování díky podhodnocené pracovní síle. Jakoby dříve, v mafiánských 90. letech, byla demokracie na prvním místě a nyní, v mafiánském 21. století, začínají mít přednost obchodní zájmy. Skutečně, v tomto podání byla snad demokracie motivem rozpadu Československa, výprodeje pod cenou národního jmění vytvořeného generacemi pracujících, vyhazování z práce, likvidace průmyslu, zapojení do vražedného paktu NATO, podřízení se německému kapitálu a tak dále a tak podobně.

"Ale v roce 2015 je české hlavní město úplně jinde, než si představovali lidé, kteří stáli na Václavském náměstí v listopadu 1989," píše Foreign Policy. Můžeme se pokusit rekonstruovat, co si mysleli lidé na náměstích v listopadu 1989 a oznamujících novou dobu cinkáním klíčů od bytů zajištěných socialistickou výstavbou. Možná to byla utopická a dnes už úsměvná myšlenka o rozparcelování socialistických podniků a o tom, že každý z nich se stane vlastníkem svého titěrného kapitálku, v kterém bude vlastní pán a nebude se nikomu muset podřizovat.

Pavel Landovský po vystoupení v Bratislavě 28. listopadu 1989 pro televizi velice sugestivně a propagandisticky líčí: "Jsou tam jenom takový malý obavy... Ty se budou divit, až zjistěj, jak je to velmi těžký založit malej podnik a k něčemu ho přivýst. A co teprv založit velkej podnik nebo být součástí nějaký organizace nebo vlastní podnik mít... Takový obavy, až skončí jásání, jestli bude dost sil na to, přivýst tu zem v co nejkratší době do situace blahobytu, klidu a prostředků k tomu, aby to, po čem toužej, ty lidi mohli prosadit." (Dokument ČT "Lanďák")

Škoda jen (pro "ty lidi, co jásali"), že takhle kapitalismus nefunguje, že dějiny se neměnily na náměstích. Že skutečně nešlo o "promarněnou příležitost", jak říkají také někteří vedoucí představitelé KSČM.

Že jde o vývoj, který je logickým důsledkem zničení velkolepého pokusu vytvořit společnost nezaloženou na vykořisťování člověka člověkem, jediné efektivní zábrany rozpínavosti mezinárodního monopolního kapitálu, síly, která porazila nacismus a rozbila světovou koloniální soustavu. Že šlo o obrovskou porážku celé třídy pracujících.

A k tomuhle smutnému zakončení prostě patří tito Babišové, Bakalové, Kellnerové, všechna ta skoroprezidentská knížata, ale i vysávání Volkswagenem, GE, Springerem. Patří k němu krize, nezaměstnanost, likvidace tradičních a malých výrobců, banky živící se z úroku stále rostoucího státního dluhu, patří k němu národní ponížení. Patří k němu i narůstající válečné nebezpečí. A proto není nepřítelem pracujících ten nebo onen kapitalista nebo politický představitel, ale kapitalistická třída jako celek, která žije z cizí práce, a systém, který tu třídu vytváří.

• < Předchozí
• Další >