Láska, manželství a imperialismus

Podrobnosti

Vytvořeno 19. 2. 2016

Twitter

Poté, co jsem vyfotografoval novou, obrovskou a nepochybně zlověstnou budovu vyslanectví USA v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, mě jeden místní levicový politik odvezl do hor. Shodli jsme se, že půjdeme na oběd; prosté dobré místní jídlo. Před restaurací, již můj přítel vybral, parkovalo nepopsatelné monstrum: bílá dvoupatrová, "neobyčejně roztažená" limuzína s tónovanými okny. Dvoupatrovou limuzínu jsem předtím nikdy neviděl.

"Svatba v americkém stylu", komentoval můj hostitel sklíčeně. Nevěsta byla celá v bílém. Tvářila se spíše zoufale. Ženich vypadal jako by se bál, jako by byl z něčeho vyděšený. Asi stovka hostů se zoufale snažila, aby vypadali vesele a pozitivně.

Svatba byla příšerně kýčovitá. "Stejný bude i jejich manželský život", pomyslil jsem si. Bylo to zřejmé. Nevkus poslední dobou prostupuje všechno a všude, od života sezdaných párů po oddělení dětských školek.

Pohlédl jsem na nevěstu. Naše oči se na pár sekund setkaly. Měl jsem dojem, že čtu v jejím zoufalém pohledu: "Vezmi mě do Patagonie nebo do Polynésie." Možná jsem se mýlil... možná byla vlastně šťastná... S tou limuzínou rozpláclou na parkovišti.

Ostýchavě se usmála. Opětoval jsem úsměv, a potom jsem šel do zadní místnosti něco sníst a prodiskutovat s přítelem, jak Západ zničil Sovětský svaz a jak potom naočkoval nenávist, kmenové uspořádání a extremismus ve všech částech Střední Asie.

Vlastni, vlastni, vlastni; kontroluj, kontroluj, kontroluj, komzumuj, konzumuj, konzumuj...

Vlastni jinou osobu, zlom ji nebo její identitu a vůli, kontroluj její (nebo jeho) kroky, a při tom spotřebovávej, co ti trh říká, abys spotřebovával. A nezapomínej na Ježíše, dokonce i když v onoho gentlemana vůbec nevěříš. Protože Ježíš se změnil v jakousi sortu ospravedlnění toho, proč tak konzumuješ, každý den vyskakuješ na jiné a v noci šukáš (nebo nešukáš).

Od muže a ženy, dvou milujících bytostí, se očekává, že budou spotřebovávat, mít děti, platit daně jakémusi monstróznímu státu a chovat se oddaně a "morálně", a ne že promění své pocity na jakousi pozitivní, tvořivou sílu a snít a bojovat bok po boku za mnohem lepší společnost a za mnohem lepší svět.

Po revoluci z roku 1917 Sověti zvažovali zrušit instituci manželství jako něco zastaralého, náboženského, utlačujícího, zpátečnického a groteskního. Ale setrvačnost v psychice mas se ukázala být příliš velkou. Touha kontrolovat jiné lidské bytosti byla stále hluboce zakořeněna dokonce i v psychice pozemských bídníků. Láska založená na důvěře a svobodné volbě se jevila být příliš "riziková".

Pouta a provazy přežily.

Dokonce i teď, ve 21. století, se očekává, že ještě předtím, než je muži a ženě dovoleno se milovat, nějaký sklerotický byrokrat nebo děti obtěžující kněz práskne razítko na papírový formulář a prohlásí: "Teď můžete políbit nevěstu."

Jak hluboce nechutné, povýšenecké a ponižující... pro lásku! Vlastně jak nekonečně feudální a ubohé! Neočekává se snad od lásky, že bude nejvyšší formou vzpoury, bojem za něco zcela nového? Její čistota by neměla být založena na panenství, ale na kráse, důvěře, odhodlání a odvaze.

Měla by, ale jak všichni víme, není. Místo toho monoteistická náboženství a západní kulturní imperialismus využívají instituci manželství pro své vlastní despotické, diktátorské zájmy. Zatímco samotné svatby, přesně jako Vánoce a další náboženské ztřeštěné karnevaly se změnily na jakési patetické a bezostyšné konzumní orgie.

"Nevěstin sen" je teď většinou nevkousnou konzumní orgií ve stylu Disneylandu a spalováním peněz, projektovanou coby finanční injekce do sektoru soukromých služeb.

Imperialističtí a tržně fundamentalističtí ideologové milují tuhle hru - tak dlouho, až v tom všem nezůstává žádný hlubší význam. A tady už určitě nezůstává. Instituce současného manželství není nepodobná jakémusi plytkému hollywoodskému filmu nebo popové melodii.

Jakmile jsou prstýnky vyměněny, listiny orazítkovány a přebytečné jídlo vyzvraceno do přetékajících toalet, následuje krutá realita manželského života, ve většině případů rozbitého, nuceného, skličujícího, udržovaného jen kvůli "dětem" či "závazkům", nebo kvůli vině či náboženskému idiotství.

Zkrátka manželský život funguje hlavně tak, aby mnoho úplně opovrženíhodných a po staletí nereformovaných společností (včetně těch na Západě) přežilo neporušených, nedotčených. Pomocí degenerované instituce manželství dokáže sadistické křesťanské dogma přetrvat...

Manželství v západním stylu, teď implantované prakticky do všech částí světa, spočívá na několika silných pilířích včetně strachu, sobectví (stejně jako kladení rodiny nad národní a další objektivní zájmy, což bezesporu plodí korupci), podrobení, nedostatku tvořivosti a představivosti, a, ano, nedostatku lásky.

Protože láska, má-li dovoleno rozkvést, je většinou založená na důvěře, pochopení, velkorysosti, ale také na vzpouře, svobodě, touze žít svůj život zcela novým způsobem. To vše přímo odporuje západnímu kulturnímu imperialismu, křesťanskému dogmatu a tržnímu fundamentalismu, rozuměj (a čti): odporuje globálnímu fašismu, jenž vládne světu.

Globální fašismus chce, aby sezdané páry žily jako otroci, rozhazovali jako idioti, pro své děti vztyčovali pokřivenou "realitu" v disneyovském stylu, a přitom sledovali nejidiotštější náboženská a kulturní pojetí svých rodičů a prarodičů: pojetí, jež přinesla naši planetu do současného žalostného stavu!

To všechno ve jménu "morálky"! Penis vstupující do "neprovdané vagíny" je popisován coby nemorálnější než vraždění milionů, šíření nihilistických ideologických a náboženských lží, korumpování, okrádání a děšení miliard ubohých.

Dodnes tu stovky lidí umírají na rakovinu. Rodí se znetvořené děti. Dolování pokračuje. "Důlní společnost pořádá ve vesnici menší akce", řekli mi. Ve vesnici, která ztratila tolik lidí! Akce včetně svateb. Proč?

Celá Střední Asie sní o starém Sovětském svazu. Říkali mi to v Kyrgyzstánu, Kazachstánu, dokonce i v Uzbekistánu, a já se tomuto tématu budu věnovat v budoucích esejích.

Západ korumpuje, krade a podporuje nacionalistické a náboženské extrémisty. Teď je aktivní nejen ISIS, ale i několik extrémistických křesťanských fašistických organizací, jako v Indonésii a v Africe. Jako kdekoli na světě!

Ale rozbíjení zemí na kusy není považováno za "nemorální". Je krásné je okrádat. Přesvědčování, vymývání mozků - celkově součást jakési každodenní rutiny.

Mezitím je láska zredukovaná na odporné tržiště, manželství je stále víc pociťováno coby vězení a lidské vztahy jsou masově produkované. Prostor pro představy, schopnost snít, touha bojovat za mnohem lepší svět téměř neexistuje!

Stejně jako západní porno, mechanické a podobné tělocviku, stejně jako západní kultura, stále víc se podobající samoobsluze, stejně jako dětství zasažené masově produkovanými nechutně chemicky vybarvenými postavičkami, i svazek mezi ženou a mužem sestává z prefabrikovaných, počítačem stvořených víření, shonu a skřeků. Jeví se to být toxickým, nevhodným pro lidskou spotřebu.

Říkám, serte na takové svazky! Přemýšlejme o něčem lepším. Vysmějme se morálně zkorumpovaným mentorům a byrokratům, i jejich razítkům! Snažme se vrátit si poezii, sny a lidskost. A důvěru! A udělejme to opravdu brzy!

11. prosince 2015 Andre Vltchek

http://www.counterpunch.org/2015/12/11/love-marriage-and-imperialism/

• < Předchozí
• Další >