Mezi dvěma megaprojekty

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 2. 2019

Twitter

Interview šéfredaktora deníku "Sovětské Rusko" V. V. Čikina s prezidentem Akademie geopolitických problémů generálplukovníkem L. G. Ivašovem

V. Č.: Situace ve světě i v Rusku se stává složitější a horší. Jedna se o pokusy předat Kurilské ostrovy Japonsku, posílení sankcí USA proti Rusku, ovládnutí metalurgie barevných kovů a energetického systému Sibiře Spojenými státy, předání nesmírných prostorů na Sibiři a Dálném Východě Číně, pokus o puč ve Venezuele a nakonec odstoupení USA od smlouvy o raketách krátkého a středního dosahu. Staré problémy nebyly odstraněny a objevují se stále nové a nové. Doporučuji začít náš rozhovor o vystoupení USA ze smlouvy o raketách. Čeho chtějí USA dosáhnout? Chtějí zahájit nové závody ve zbrojení, které by Rusko prohrálo, jako SSSR, anebo plánují další jaderný úder proti Rusku?

L. I.: Je tomu skutečně tak. Situace ve světě i v Rusku se stává komplikovanější. Jaderný úder proti Rusku bych nezdůrazňoval. Je málo pravděpodobný. Pak je zde otázka, proč vést jaderné údery proti Rusku, které i tak již mají pod kontrolou a své vlastnictví dále rozšiřují. Pro americkou vládu je rozhodující zabránit změně režimu v Rusku a pustit k moci skutečnou národní vládu. Vládu lidu, která začne realizovat národní vnitřní i zahraniční politiku, ukončí korupci, rozkrádání národního bohatství a zahájí program renezance ruských národů, jejich dalšího rozvoje a blahobytu. Hlavním problémem, který trápí americkou vládu, je však posilování čínského vlivu na Rusko, přivlastňování si rozsáhlých prostorů a surovinových zdrojů. Je možné konstatovat, že současný ruský vládní oligarchický režim zcela uspokojuje jak USA tak i ČLR. Obě země si konkurují v boji o ruské zdroje, ale to není rozhodující. Číňané zabírají ruskou tajgu, miliony čtverečních km území, USA si přivlastňují metalurgii, energetický systém, jejich akcionáři skupují akcie velkých ruských korporací, jako je GAZPROM, Rosněfť, Rosnano atd. V zájmu USA a ČLR je rychlé vyčistění ruského teritoria od "zbytečného" ruského obyvatelstva.Úspěšně probíhá program zbídačování, vymírání Rusů a emigrace ruské mládeže za hranice. Myslím si, že vláda USA má v úmyslu prosadit udělení Nobelovy ceny lidem, kteří pro ně pracují, jako jsou Gref, Čubajs, Nabiulinová a jiným, jako to kdysi provedli s Gorbačovem. Jaderný úder pro ně nemá smysl. Strašit obyvatelstvo jadernou válkou k udržení současné politické moci v Rusku smysl má, ale slouží spíše k propagandistické podpoře režimu.

V. Č.: Proč tedy USA vystupují ze smlouvy o raketách?

L. I.: To je jiná otázka a na tu se chci dnes zaměřit. V současném světě proti sobě stojí dva geopolitické megaprojekty: Americký a čínský, jinými slovy Západ proti Východu. Sledujeme mohutný růst Východu a zánik Západu a to nejen v ekonomice, ale v celém rozsahu. Kapitalismus vyčerpal potenciál svého rozvoje a jeho odchod ze scény je historicky nevyhnutelný. Otázka stojí takto: buď pokračování v kapitalistické cestě rozvoje společnosti a likvidace lidstva, nebo socialismus jako nový smysl života lidstva, jiný způsob výroby a ochrana životního prostředí. Příroda nevydrží divoký kapitalismus a kapitalistický trh zvyšuje nadspotřebu, nadvýrobou zboží, které vnucuje obyvatelstvu. Zejména kapitalismus vytvořil konzumní společnost a změnil smysl a cíl lidského života. Příroda je zařízena tak, že její zdroje mohou zajistit rovnoměrné uspokojování průměrných potřeb všeho lidstva planety Země a to jak k vyžití, tak i k zajištění duchovně - intelektuálního rozvoje. Kapitalismus navíc mění zásadním způsobem vztahy mezi lidmi, důvěru a vzájemnou pomoc změnil v nedůvěru, nepřátelství a války. ČLR, využívajíc zkušenosti SSSR realizuje socialistický projekt, jako naději nejen pro své obyvatelstvo, ale pro celé lidstvo. Západ vedený Spojenými státy prodlužuje svou vražednou, globální variantu.

Tyto projekty jsou navzájem neslučitelné, každý z nich předpokládá zničení svého protivníka, nikoli však válkou, ale cestou finančně-ekonomickou, transformující se v geopolitickou. Tímto způsobem byl zlikvidován SSSR. Vedení ČLR však dobře ví, kdo zradil SSSR a odsoudil ho k zániku. Byla to stranická - ekonomická elita. Proto čínské vedení regulárně realizuje prověrky svých členů strany a funkcionářů a odstraňuje je při nejmenším podezření z korupce a obohacování. Směr hlavního úderu obou megaprojektů určuje americký Dolar a čínský jüan. USD v současnosti kontroluje pohyb vývoje lidstva, vláda ideologie byla nahrazena vládou spotřeby, mocí peněz. Vedení ČLR využívá marxistickou ideologii, jako "měkkou sílu", spoléhá hlavně na zlatem krytý jüan. Při tom nevyužívá svou valutu k finančnímu zotročení jiných zemí. V tom s ní USA prohrávají. Stejně tak prohrávají i v celkovém rozvoji. Nejde o bipolárnost nebo mírové soužití dvou globálních systémů, ale o výlučné vůdcovství Východu nebo Západu. V současné světové surovinové situaci je takový stav, že zdroje surovin pro dva samostatné globální systémy jsou nedostatečné. Záměrem Západu není snižovat svůj konzumní apetit, u Východu se tento apetit zvyšuje a snaží se dosáhnout západní standardy spotřeby. Proto se USA obracejí k vojenské hrozbě, kde mají dosud převahu. Odchod ze smlouvy o raketách malého a středního dosahu je zaměřen především proti ČLR. Záměrem USA je zničit čínský jaderný potenciál - mezikontinentální balistické jaderné rakety s dosahem na teritorium USA tak, aby si jadernými raketami krátkého dosahu a použitím vysoce přesných křídlatých raket i protiraketové obrany zajistily vlastní bezpečnost před odvetným čínským jaderným úderem a pak chtějí dále rozvíjet svou převahu finančně-ekonomickými prostředky, při tom mají v úmyslu převádět své ekonomické problémy do politické roviny. Válka a jaderné údery proti ČLR se nemusí uskutečnit, jde pouze o pojistku při realizaci různých tlaků na ČLR.

V. Č.: Musí k tomu dislokovat rakety malého a středního dosahu v blízkosti ČLR?

L. I.: Bezpodmínečně. Půjde hlavně o Japonsko, snad Tchaj-wan, Jižní Koreu, Afghánistán a Pákistán.

V. Č.: Vlády těchto států budou souhlasit?

L. I.: Jak který. Japonska se vůbec ptát nebudou, na některé zatlačí, v jejich vládách dosáhnou změn, v Afghánistánu se domluví s Talibánem a zbytky Islámského státu. Velmi zajímavé je, že by do toho chtěli zatáhnout i teritorium Ruska.

V. Č.: To je již ale fantazie. Putin by s takovou variantou nikdy nesouhlasil. Ani náš lid by nesouhlasil s dislokací amerických raket na našem území.

L. I.: Částečně s vámi souhlasím. Je ovšem možné, že se ani Putina nebudou ptát. V poslední době došlo v Rusku k posílení představitelů proamerické páté kolony - kteří jsou mnohem silnější, než venezuelský Guaidó. Již jsme dříve hovořili o tom, že nám (lidu) ruský stát uloupili, zprivatizovali, přeměnili na soukromý krámek, plnící požadavky nadnárodní oligarchie. Vláda je takových lidí plná. Jen si vzpomeňme, jak se řešila otázka zvýšení věku pro odchod do důchodu. Tři prozápadní liberálové Kudrin, (prezident účetního dvora) Siluanov, (ministr financí) a Nabiulinová (guvernérka Centrální banky) ve veřejné diskusi usoudili, že je potřeba zvýšit věk pro odchod do penze. Putin to odsouhlasil, přestože před tím několikrát vystoupil "kategoricky" proti. Přišel rozkaz z USA, že je potřeba urychlit vymírání Rusů k vyčistění teritoria a okamžitě byly přijaty odpovídající zákony. Putinovi povolili pouze upravit interpunkci a jak je vidět, on nebyl proti.

A nyní dále. V roce 2007 byla podepsána smlouva mezi Ruskem a NATO "O statutu sil", povolující Alianci volný pohyb po ruském prostoru. Již od roku 2010 - ještě před převratem na Ukrajině a připojením Krymu, změnilo NATO charakter a rozsah manévrů na ruském směru. Cvičení začala nést systémový charakter, strategický rozsah. V projevech propagandistů NATO a jeho generálů se začaly objevovat lži o ponorkách, unesených teroristy, o podvratných silách v Pobaltských republikách, usilujících o destabilizaci v celé zóně odpovědnosti Aliance. Do terminologie NATO byl trvale zařazen termín "vymyšlený stát", kterým je označováno Rusko. V roce 2014 se informační pole NATO přesytilo tak zvanou "ruskou hrozbou" a rusofobií. Vojenské aktivity NATO dosáhly stejné úrovně jako v období studené války. Na příklad: V roce 2010 zahájilo NATO celou řadu cvičení, která po zobecnění jejich podstat ukazují zajímavý obraz.

V první etapě - v období12.-24. 4. 2010 byla provedena cvičení vojenského letectva "Brilliant Ardent" (Oslnivý vztek) a vojenského námořnictva "Brilliant Mariner" (Brilantní námořník). Paralelně s nimi probíhalo velitelské a spojovací cvičení "Steadfast Cathode". Námětem cvičení byla strategická, útočná, vzdušná operace proti ruskému území. Ve vzduchu bylo současně 90 bojových letounů. O žádnou obranu Pobaltí při tom nemohla být ani řeč. Ve stejné době probíhalo v Německu cvičení sil speciálních operací, s námětem "obsazení zvláštních objektů". 10.-14. 5. provedlo NATO cvičení kybernetických sil s názvem "Steadfast Move" (Neustalý pohyb) a 31.5. - 5.6. 2010 velitelsko-štábní cvičení "Baltic Host" (Baltský hostitel). Námětem cvičení byl přesun vojsk NATO do krizových regionů.

Pokud analyzujeme druhou etapu, vidíme, že jde o logický, další rozvoj situace. Po vzdušné operaci, letectva a námořnictva, jejímž cílem bylo zničit ruský systém velení a řízení, PVO a vojenskou infrastrukturu, následovalo rozpracování otázek přechodu k pozemní fázi agrese. Námětem cvičení bylo využití ruských vnitřních problémů a územních rozporů Ruska se sousedními státy. Přestože v námětu cvičení nesla země, na kterou byla orientována agrese "Sandora", jednalo se zjevně o příhraniční Pytalovský okres Pskovské oblasti (nyní okolo města Pytalovo vzniká napjatá situace). Na cvičení byly řešeny otázky strategických přesunů, vybavení přístavů a letišť, zlepšení železniční a silniční infrastruktury, včetně možnosti stavby silnic v baltických písečných přesypech.

7. 6. 2010 začala třetí etapa manévrů vojenského námořnictva NATO s námětem zneškodňování námořních min v Baltickém moři. Při cvičení byly na pobřeží Polska vysazeny výsadky námořní pěchoty a nákladů, včetně obrněné techniky. Vysazovány byly pouze síly námořní pěchoty USA a tanky "Abrams".

Ve čtvrté etapě - v průběhu cvičení "Sabre Strike 2011" (Úder šavlí) byly procvičovány otázky strategického přesunování vojsk z USA do Pobaltí. Ale již v jiném rozsahu. Místo výsadkových prostředků byly přesunovány těžkotonážní obrovské kontejnery typu "AMERICAN TERN". Po jejich vyložení byly tanky převezeny po železnici (ostatní vozidla se přesunovala po vlastní ose) do Adažského výcvikového prostoru v Lotyšsku, kde byla vybudována základna pro dislokaci vojsk.

Je potřeba se ještě zmínit o dislokaci úderných křídlatých raket "Tomahavk" na teritoriu Rumunska a Polska, (pod krytím protiraketové obrany) rozmísťování amerických válečných uskupení v Pobaltí, Polsku, na Ukrajině a v Gruzii, přípravě evropských pilotů NATO na používání amerických jaderných zbraní, urychlování budování evropských center informačně-psychologického potlačení vědomí (v zemích Pobaltí a neoficiálně Ruska), abychom si vytvořili představu o "serióznosti" záměrů vztahů USA k Rusku. Zamysleme se nad tím, proč chtějí USA dobýt Rusko, jestliže jeho ekonomika, finance a zdroje i bez toho pracují na ně a ruské bohatství se vyváží na Západ. To je otázka, na kterou zatím nelze odpovědět.

V. Č.: Jak se toto všechno vztahuje k ČLR? Vždyť my jsme vyvolali americko-čínský boj na život a na smrt. Nyní hovoříme o vojenských přípravách USA na válku proti Rusku.

L. I.: Vojensko-politickému vedení USA není v operaci proti ČLR jasný problém reakce ruské vojenské elity a aktivní části ruského lidu na americký pokus rozbití ČLR. Nedomluví se ruské vedení s vedením ČLR o společném čelení Spojeným státům? Nespojí svoje strategické raketo-jaderné síly odrazování proti USA? Pokud by k tomu došlo, mohly by USA pouze s potížemi realizovat své finančně-ekonomické operace proti ČLR. USA musí spolehlivě neutralizovat ruské patriotické síly a raketo-jaderný potenciál. Varianta destabilizace v Rusku s následujícím vstupem vojsk NATO do Ruska (na základě platné smlouvy "O statutu sil") k prevenci toho, aby se dostaly jaderné zbraně do rukou extrémistů, je nejvhodnější. Raketo-jaderné síly by mohly být pak zaměřeny na ČLR.

V. Č.: V takovou variantu je těžké uvěřit. Předpokládáte, že destabilizace naší země je možná? Kdo by musel žádat USA nebo NATO o vstup jejich sil?

L. I.: Pokud jde o destabilizaci - reálné vládně-oligarchické uskupení činí všechno proto, aby se tento scénář uskutečnil. Uskupení je orientováno na Západ a nikoli na ČLR, kde lidé jako oni jsou pod kontrolou, všechno naloupené bohatství jím zabavují a předávají je lidu. Tito lidé se bojí socialismu. I Američané je budou sice svlékat, ale s nimi mohou smlouvat, jako to udělal oligarcha Děripaska. Američané jsou naším oligarchům milejší. Na pozvání vojsk NATO do Ruska by stála fronta. Na příklad parlamentní frakce strany "Jednotné Rusko", téměř celá "Rada Federace" (Senát). O vládě a Centrální bance ani nehovořím.

V. Č.:Je ovšem pravda, že dnes rostou mezi lidem protičínské nálady, zejména ve východních regionech.

L. I.: S tím lidé v ruské vládě a oligarchové počítají. Nyní k tomu připojili i pochybnosti o Kurilských ostrovech. Ovšem i čínské vedení se musí seriózně zamyslit nad volbou politické strategie ve vztahu k Rusku, rozhodnout se, kdo je v Rusku přítel ČLR a kdo je otevřený protivník. K tomu musí pochopit, že bez Ruska ve světovém boji s kapitalismem nezvítězí. ČLR, stejně jako celé lidstvo, potřebuje pouze vítězství. Rusko je nyní země, ve které zvítězil kapitalismus, vláda v Rusku je vládou kšeftařů a trhovců, nejnemravnějších lidí. Při tom většina ruského obyvatelstva jsou čestní dříči, vysoce mravní lidé s vysokým intelektem. Jádro odporu proti těmto orgiím kapitálu tvoří důstojnický sbor, vojska speciálních sil, která bojovala na příklad v Sýrii, pracovní kolektivy, kolektivy vědců a pedagogů. Jejich zaměstnavatelé je špatně platí a dávají jim nízké důchody, aby je donutili starat se pouze o vlastní přežití. Nedaří se je však zlomit, organizují se, nabírají sílu, kterou brzy dají najevo.

V. Č.: Dotknul jste se zajímavého globálního problému. Jaké jsou metody pokusů světového kapitálu o rozbití ČLR? Na jedné straně tvrdíte, že čínští soudruzi hluboce posuzují zkušenosti z rozvrácení SSSR, na druhé straně říkáte, že bez Ruska čínský socialismus nepřežije. K tomu jste dodal, že ruští oligarchové a vládní činovníci se orientují na Západ. Pokuste se to rozebrat.

L. I.: Pokusím se. Především se však musím omluvit. Nejde o žádné proroctví. Jde o pouhou geopolitickou analýzu a prognózu. Kromě zkušenosti z rozvrácení SSSR a neúspěchu socialistického projektu, čínští soudruzi zřejmě hluboce analyzovali politickou a ekonomickou funkci peněz, jejich podstatu a mechanismy nastavení jejich vlivu a moci, což jim dovolilo vytvořit účinný finančně ekonomický model, beroucí v úvahu jak tržní realitu, tak i principy socialismu. To jim umožnilo vyhnout se plné závislosti na světovém finančním systému a na zahraničních investicích. Faktem je, že 90% čínských bank je státních a investují do ekonomických projektů, kultury, školství, vědy a sociálních projektů. V ČLR je navíc strategie rozvoje plánována. Důsledkem jsou vysoká tempa ekonomického a kulturního rozvoje, mohutný růst autority ČLR na mezinárodní aréně. V zahraniční politice je to pak sázka na "měkkou sílu". Protivník ovšem nespí. To hlavní co může udělat, jako zosobnění světové finanční oligarchie, je získání kontroly nad finančním systémem ČLR a emisí jüanu. Taková je realita. Donedávna byla představa, že se podaří vytvořit vlastní finanční systém v rámci BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, ČLR a Jihoafrická republika), založený na jüanu. Západ rozbil tuto nadějnou unii organizací pučů, kterými svrhnul jejich lídry. Je pravdou, že jak ČLR, tak i Rusko nevěnovaly této unii dostatečnou pozornost.

Druhým směrem úderu proti ČLR jsou energetické zdroje. USA kontroluji cesty přepravy ropy do ČLR a vyvíjejí velký tlak na jejich dodavatele. K tomu náleží i konflikty na Blízkém a Středním východě, sankce proti Íránu a zranitelnost Malackého průlivu. Doposud probíhá všechno hladce, dodávky surovin probíhají a Rusko se v těchto otázkách přátelí s ČLR.

Třetím problémem - světonázorovým je: zda chápe vedení ČLR podstaty tohoto světového uspořádání v době, kdy její vláda je globálním lídrem.

Ve všech těchto podrobnostech může ČLR podpořit pouze Rusko, ovšem bez nynější oligarchické vlády. Hovořil jsem o možnosti, že by se Rusko vzdalo svého jaderného potenciálu, předalo ho pod kontrolu USA. Tím by došlo k ostrému obratu vojensko-politické situace ve světě proti ČLR a ten den by USA zablokovaly všechny cesty dopravy energetických nosičů a to včetně Ruska, okamžitě by zaútočily na jüan, rozvrátily čínský ekonomický zázrak a bez ostychu by použily vojenskou sílu. Projekt socialistické budoucnosti bude těžké realizovat bez ruského patriotického intelektu. Navíc i proto, že ruští vědci socialistické orientace hluboce osvětlili sovětskou zkušenost, analyzovali chyby socialistické výstavby a jsou připraveni předložit obnovený projekt socialismu. ČLR ke svému přežití a realizaci svého snu, potřebuje silné, socialistické Rusko a Rusko i celé lidstvo, potřebují ke svému přežití rovněž socialismus. Proto by se čínské vedení nemělo přátelit s dnešními ruskými činovníky a trhovci. (oni je zradí ve kterémkoliv okamžiku) loupit ruské bohatství na Sibiři a Dálném východě. Jsou to pouze přechodné zisky. Z dlouhodobého hlediska musí mít ČLR za sebou přátelský národ, který vždy povstane na její podporu.

Překlad: Karel Kluz

Uveřejněno na stránkách "KPRF RU" 11. 2. 2019

• < Předchozí
• Další >