Jedno z vystoupení na Celostátní konferenci KSČM 8. 6. 2019 v Nymburku

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 6. 2019

Twitter

Vystoupení Karla Klimši na sobotní Celostátní konferenci KSČM v Nymburku, jejímž cílem bylo diskutovat změny v programu.

Vážené soudružky, soudruzi!

Situace strany je víc, než vážná, jen my ji zatvrzele odmítáme vzít na vědomí (tedy - někteří z nás!).

Nejsem takový optimista, abych říkal, že je za 5 minut 12. Není! To už je dávno, co tomu tak bylo.

Řekl bych, že na IX. sjezdu, tam byl ještě čas ke změně a k rozjetí záchranných prací.

Vzpomeňte na tu kocovinu z výsledku posledních parlamentních voleb;

byl to už několikátý volební debakl v řadě;

nejhorší volební výsledek od roku 1921, připomínali mnozí - A NIC!

Od té doby ale přibyly do černé kroniky našeho vývoje další zápisy:

• nepřipravená Celostátní konference k vnitrostranickým otázkám (a jsem dalek vinit z toho prvořadě Petra Šimůnka)
• a nyní výsledek eurovoleb, v nichž jsme podkročili to nejhorší číslo z parlamentních voleb (a jsem zase dalek toho činit prvořadě vinnou Kateřinu Konečnou, bez jejíhož nasazení a úporné snahy "tam zůstat", bychom skončili někde u 5 procent).

Nedávný Výkonný výbor ÚV, za účasti předsedů KV a šéfů dvou nevelkých stran, došel k závěru, že volby nedopadly zas tak špatně, že jsme dosáhli maxima možného - což je nesmysl! - a Kateřina Konečná převzala odpovědnost za výsledek a nabídla svou stranickou funkci - což je správné, normální a čestné!

Skromnost člověka zdobí, to určitě, ale být spokojen s tak mizernými a stále se horšícími výsledky, to už svědčí spíše o určité poruše!

Prof. Keller v jednom z nedávných komentářů zmínil to, co marně říkáme už dlouho: "Ani u jedné z levicových stran nevedl zatím volební debakl k náznaku nějaké hlubší reflexe".

A prof. Krejčí v povolební analýze nazvané příznačně "Smrt české levice", si klade otázku, zda KSČM přežije své 100. výročí a odpovídá, že při zachování současných tendencí patrně nikoli.

Připomíná, že po celé období od nástupu Vojtěcha Filipa do čela v roce 2005 strana ztrácí ve všech typech voleb - komunálních, krajských, parlamentních i unijních - s výjimkou mimořádných parlamentních v roce 2013 (ale to byl jiný příběh a naprosto specifický případ).

"Z revolucionářů se stali příštipkáři obhajující svá křesla v domě oligarchy řečmi o možnosti upravit rozpočet", píše politolog.

"Levice se stala etablovanou, tuctovou, nudnou... Uvězněná v parlamentních kuloárech čeká na zázrak, který nepřijde".

"Jak si vysvětlit, že po tolika porážkách vedení KSČM a ČSSD nedokážou samy odstoupit, aby otevřely prostor pro naději... a že stranický aktiv neumí tato vedení odvolat a nahradit?!"

Je to opravdu K ZAMYŠLENÍ! Myslím, že tento klidný, nezaujatý, vyargumentovaný a jasný článek váženého politologa by se MOHL a MĚL stát podkladem k odstartování věcné diskuse o tom, zda stranu ještě lze zachránit - a jak a s kým!

Tak už to chodí, I SCHODY SE ZAMETAJÍ ODSHORA!

Užil bych prostě heslo z našich plakátů: "NENECHME TO TAK!"

A teď několik poznámek k otázkám PROGRAMU.

Koluje kolem toho tolik popsaných stran, až v tom člověk ztrácí orientaci - a to se v tom pohybuje celou dobu.

Ten předložený NÁVRH (upřímně řečeno) není dobrý;

je to jakýsi MIX programu volebního a politického;

je svým způsobem výsledkem střetu dvou přístupů, dvou koncepcí = Dolejšovy snahy o aktualizaci Kladenského programu (psaného v období popřevratové hysterie, kdy byla strana v panice a nevěděla čeho se ještě zříct), překonaného do značné míry v obsahu i čase a snahy Grospiče a mnoha dalších vypracovat nový program, komunistický svým obsahem a na úrovni současného poznání.

Projevilo se rovněž to, že byl připravován opačně, že byl zařazen tzv. zpětný chod. Nejdříve byl vyzván nejširší aktiv, aby dal náměty, názory, připomínky, ty se vršily, často byly protichůdné a nakonec se už v tom nikdo (ani čert) pořádně nevyznal.

Důvod byl zřejmý!

Na samém začátku chybělo JASNÉ ZADÁNÍ, jasně formulovaná představa = VIZE!

A to zadání, ten srozumitelný počáteční IMPULS je na předsedovi a následně na výkonném orgánu.

NE, že by se na to od počátku neupozorňovalo.

Lidová tvořivost, jako pracovní metoda při tvorbě zásadního programového dokumentu, opravdu není dobrá cesta, která vede k cíli!

A tak, když jsem se v té záplavě stránek, materiálů a variant začal ztrácet, položil jsem si otázku - pokládám ji i Vám - PROGRAM je důležitý, ale je to skutečně to nejdůležitější, co musí dnes strana vyřešit?

Může právě on zabránit pokračování volného pádu strany?

Je to to, co od nás veřejnost čeká, můžeme ji tím výrazně oslovit a obnovit její důvěru v nás?

A je strana vůbec schopna - ve stavu, v němž se nachází - vypracovat kvalitní program, který přežije desetiletí?

Neměli bychom nejprve vyřešit něco jiného, nadechnout se a pak přijít s jasným, přitažlivým a skutečně komunistickým programem?

Přikláněl bych se právě k takovému postupu a Vy ho, prosím, zvažte!

• < Předchozí
• Další >