Tu otázku jsem si položil, když jsem se doslechl o přípravě Slavnostního shromáždění K 30. výročí vzniku a registrace KSČM. Zabezpečení akce projednával páteční Výkonný výbor ÚV KSČM s tím, že pokud současné okolnosti dovolí, měla by proběhnout 21. 11. 2020. Pozváni by měli být a případně Pamětní listy s osobním dopisem předsedy ÚV KSČM by měli obdržet poslanci Federálního shromáždění za Levý blok, poslanci PS PČR, hejtman, náměstci hejtmanů a radní krajů za KSČM, za celou dobu přibližně 120 lidí. No, to tedy zírám!

A co volení funkcionáři, místopředsedové ÚV, předsedové ÚRK a ÚRoK, kdybychom brali jen vedení strany? Ale byli tu také předsedové OV, obětaví lidé v ZO, starostové, lidé v odborném zázemí strany, ti nespoluvytvářeli historii strany, nešli s kůží na trh, nepomáhali straně přežít tíživé popřevratové období, plné antikomunistické hysterie? Měli a mají své rodiny a pracovali obětavě často za nevelký plat. Jaksi nerozumím té logice, s jakou předkladatel vnímá třicetiletou historii KSČM. V tomhle by si V. Filip měl poopravit svou představu a rychle napravit tento omyl.

Dnes ale ani tolik nejde o slavnostní shromáždění. Dnes je důležité zastavit volný pád, klopýtání od jedné volební porážky ke druhé, obnovit důvěru veřejnosti, uhájit své místo na politické scéně a udělat vše pro to, abychom mohli důstojně vzpomenout 100. výročí založení Komunistické strany Československa v příštím roce.

Karel Klimša