Italský komunistický kolektiv Aginform zveřejnil text, kde ukazuje souvislost vnitrostátního politiky, třídního zápasu a eskalace imperialistické války, její posunutí na vyšší a mnohem nebezpečnější stupeň zasláním nových obrněnců, když už ty předchozí děla a rakety bombardují civilní oblasti a města. Situace není příliš vzdálená české realitě a situaci českého průmyslu zapojeného do válečného úsilí USA, zvláště poté, co v prezidentských volbách s širokou mediální a marketingovou ofenzivou a omezením voleb na buržoazní alternativy zvítězil kandidát spjatý s vládními a severoatlantickými strukturami.
„Jak víme, máme tisíc tváří, můžeme stejně bláhově vyprázdnit naše arzenály a uvolnit místo pro nové zbraně a nové dodávky, novou výrobu a nová dobrodružství pro munici vyráběnou jinde, ale ne u nás a rozhodně ne za naše ceny a ne "díky" naší práci. Celý průmyslový cyklus bude muset být v případě války přesunut do zámoří, aby nedošlo k přerušení výroby. Německý průmysl může být také demilitarizován z ruského území. Totéž lze říci o francouzském, britském nebo italském. Někdo si zahrává s našimi životy a zavazuje je k tomuto dobrodružství, ať už se na tom podílí kdokoli, přívlastek "zrádce" se jen tak nepřekoná. A co je horšího než člověk nebo skupina lidí, kteří "pro vaše dobro" ničí vaši ekonomiku, vaši autonomii a posílají vás umírat do ciziny za zájmy jiných? Včera to byl Irák, pak Afghánistán, dnes jsou to Ukrajinci v doprovodu našich žoldáků, zítra kdo ví.
Nedělám si iluze, přídavné jméno "zrádce" používají, aby ukázali na každého, kdo poukáže na jejich prohřešky. V každém případě se budou snažit umlčet jakýkoli nesouhlas a mstít se, v některých případech (nebo v mnoha) se jim to podaří. Ano, klima, které očekávám v nadcházejících měsících, není nijak pozitivní. Jsme na úsvitu něčeho velkého, stejně jako před rokem. Možná, že rok 2023 bude rokem, kdy budeme muset začít platit cenu za naše sankce a další zapojení do konfliktu."
Proč tyto věci zdůrazňovat? Vzniká dojem, že Itálie je rozptýlena debatou o domácích záležitostech, od spotřebních daní až po odposlechy, a že diskuse o válce a jejích perspektivách byla v podstatě opuštěna. Tj. o válce mluví pouze její zastánci, přičemž se posílají nové zbraně a vojenská koordinace probíhá pod americkým vedením. Velké riziko, kterému se vystavujeme, spočívá v tom, že vývoj konfliktu přímo zahltí Itálii a zaskočí i ty, kteří jsou proti ní.
Místo toho nám musí být jasné, co nás čeká. Válka na Ukrajině nyní dosáhla bodu, z něhož není návratu: NATO a Američané vedou tanec a neomezují se na podporu zbraní; přímo řídí konflikt a jsou připraveni na další fáze, z nichž první je přímý zásah vojsk NATO na bojišti.
Ve skutečnosti je jasné, že ukrajinská armáda již není schopna se proti Rusku prosadit a použití tanků na výsledku bojů nic nezmění; pokud něco, tak to Rusy donutí zvýšit úroveň své reakce, a to není jen záležitost Ukrajiny. Pokud budou Američané trvat na svém, povede povaha konfliktu k přímé konfrontaci, která je v tomto kontextu nevyhnutelná. Přímá konfrontace znamená, že se do ní přímo zapojí vojska NATO, včetně Italů. Válka už nebude na prahu Evropy, ale bude to Evropa, kdo se do ní zcela zapojí.
Argumentace, kterou jsme citovali na začátku této poznámky, tak jasně ukazuje "technický" scénář této perspektivy. USA, které přiměly Evropu k podpoře konfliktu na Ukrajině a embarga vedoucího k její energetické, hospodářské a inflační krizi, vytvoří scénář druhé světové války. Budou průmyslovým a technologickým motorem střetu tím, že budou zpovzdálí plánovat vojenskou intervenci a také za tímto účelem organizovat růst vlastní ekonomiky. Americká kalkulace je tedy ve svém ničivém šílenství jasná a racionální a přesně ukazuje, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky.
Pro ty, kteří to dosud nepochopili, Rusko se na tuto perspektivu připravuje a „speciální vojenská operace“ nyní dostává nový charakter. Válka, na kterou se Rusové připravují, je proti Západu, který se rozhodl je vojensky přemoci, a už to není ukrajinská záležitost. Možným variantám, včetně té atomové, se proto meze nekladou. Američané, kteří se připravují na totální naplánování konfliktu daleko od Evropy a čekají, že z něj budou profitovat, si však musí být vědomi, že rakety s atomovými hlavicemi dorazí i na americké území. Pokud to nepředpokládali, na ruské straně je povědomí takové.
Pochopit včas, že jsme se do této situace zapletli, a najít východisko je nutnost. Ale to, co kolem sebe všichni dýcháme, není atmosféra mobilizace a boje, která by byla na úrovni vývoje událostí. Je tu rezignace, mnoho obav a především je tu ultraatlantistka Meloniová a Demokratická strana (PD - zbytky bývalé italské levice, která prosazovala neoliberální agendu v Itálii) stranou pro válku bez „kdyby“ a „ale“. Pochopit včas, co se může stát, znamená mít jasno v tom, jaké jsou cíle obnovení protiválečného hnutí. Je pravda, že orchestr dirigují USA, ale ti, kdo Italy do války zavedou poté, co je vyždímali energetickou krizí a životními náklady, jsou tato vláda a PD, která s válkou plně souhlasí. Až dosud probíhaly věci nesouvisle a málo přesvědčivě.
Abychom mohli bojovat proti válečné vládě a drahotě, abychom mohli přitlačit PD ke zdi, potřebujeme jednotu a odhodlání. Jednorázové iniciativy nestačí a k tomu potřebujeme kolektivní vědomí toho, co je v sázce.
Aginform 28. ledna 2023
Překlad KSM
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.