header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Kontrarevoluční převraty nemění charakter epochy

18. sjezd Komunistické strany Řecka (KKE), pl­níc úkol zadaný 7. sjezdem před čtyřmi lety, se hlou­běji zabýval příčinami vítězství kontrarevoluce a restaurace kapitalismu. To je imperativem pro ob­novení víry v socialismus. Nyní již po století buržo-azní polemika vedená proti komunistickému hnutí soustřeďuje svou palbu na revoluční jádro dělnické­ho hnutí, na komunistickou stranu. To je také cíl dnešní antikomunistické vlny u příležitosti pádu Ber­línské zdi. Bojují proti nezbytnosti revoluce a její politické ratolesti, dikta­tuře proletariátu, která je silou revoluční dělnické třídy. Bojují obzvláště proti výsledkům první vítězné revoluce, Říjnové revoluce v Rusku. Nyní již po století byl každý proud negující, ustupující nebo rezignující na nezbyt­nost revolučního boje prosazován jako ?demokratický socialismus?, v opo­zici vůči tzv. totalitnímu, ?diktátorskému?, ?pučistickému? komunismu. Naše strana rovněž odmítá pojem ?Socialismus pro 21. století?, což znamená negaci konkrétní socialistické zkušenosti minulého století.

Dnes se mezinárodní oportunismus přeskupil ve Stranu evropské levice, která vystupňovala rétoriku ?demokratického socialismu? v podmínkách souběžného projevu kapitalistické ekonomické krize. Jejich postoj je poučný: V některých případech negují celé 70leté vítězství SSSR, v jiných se specificky zaměřují na období, v jehož průběhu byly položeny socialistické základy, jakož i na osobu J. V. Stalina. Ať je to jakkoliv, vždy podporují ty politické praktiky, které představovaly odklon od socialistického kurzu.

Studujeme bezohledný kurz třídního boje v průběhu přechodu k nové společnosti, jejích základů a rozvoje, v zájmu rozšíření a prohloubení nových výrobních vztahů a rozdělování, všech společenských vztahů a při vytváření nového člověka. V tomto procesu upozorňujeme na protiklady, chyby a odchylky způsobené pod tlakem mezinárodního poměru sil, aniž utíkáme k všeobecnému nihilismu. Zkoumáme věci kritickým a sebekritickým způsobem, aby se tak KKE stala součástí mezinárodního komunistického hnutí, silnější v boji za svržení kapitalismu, při budování socialismu.

Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku z roku 1917 znamenala startovní bod pro jeden z největších výdobytků civilizace v dějinách lidstva, odstranění vykořisťování člověka člověkem. Sovětský svaz a světový socialistický systém představoval po půlstoletí jedinou reálnou protiváhu proti imperialistické agresi. Úloha Sovětského svazu v antifašistickém lidovém vítězství v průběhu druhé světové války byla rozhodující. Socialistický stát poskytoval bezprecedentní příklady internacionální solidarity s národy, které bojovaly proti vykořisťování, cizí okupaci a imperialistické intervenci. Vymoženosti dělníků v socialistických státech byly po mnoho desetiletí příkladem a přispívaly k úspěchům, které si vydobyla dělnická třída a lidové hnutí v kapitalistických společnostech. Diktatura proletariátu, moc revolučních dělníků ve státě, který vyjadřoval zájmy většiny společnosti vykořisťovaného lidu, a nikoliv menšiny vykořisťovatelů, se prokázala jako vyšší forma demokracie.

Sám socialismus je však prvním stadiem komunistické sociálně-ekonomické formace, není nezávislou sociálně-ekonomickou formací. Je to nezralý, nerozvinutý komunismus. Naprosté nastolení komunistických vztahů vyžaduje překonání prvků nezralosti, které charakterizují jeho nižší stadium, socialismus. Nezralý komunismus znamená, že komunistické vztahy ve výrobě a rozdělování ještě nepřevládly. Pro základní zákon komunistického výrobního způsobu platí: ?Výroba úměrná pro rozšířené uspokojování společenských potřeb.? Koncentrované výrobní prostředky jsou zespolečenštěny, ale na počátku stále ještě zůstávají formy individuálního a skupinového vlastnictví, které představují základ pro existenci vztahů komodity - peníze. Jsou ustaveny formy výrobních kooperativů, a to v těch sektorech, kde ještě úroveň výrobních sil nedovoluje zespolečenštění výrobních prostředků. Formy skupinového vlastnictví představují přechodné formy vlastnictví mezi soukromým a společenským vlastnictvím a nikoliv nezralou formu komunistických vztahů.

Velká část společenských potřeb je kryta komplexně a bezplatně. Významná část společenského produktu pro individuální spotřebu je však rozdělována na podkladě zásady ?každému podle jeho práce, přičemž každý pracuje podle svých schopností?. V podmínkách rozvinutého komunismu je rozdělování společenského produktu založeno na zásadě ?každému podle jeho potřeb?. Za socialismu na základě ekonomické nedokonalosti nadále existují společenské nerovnosti, společenská stratifikace, významné rozdíly či dokonce protiklady.

Přístup argumentující existencí ?přechodných společností?, s odlišnými charakteristikami jak ve vztahu ke kapitalismu, tak ve vztahu k socialismu, je nesprávný. Vycházejíc z tohoto hlediska je rozvoj kapitalistických vztahů v Číně a ve Vietnamu chybně interpretován jako systém představující přechodné ?mnohosektorové společnosti?. My však nepřehlížíme zvláštní charakteristiky období, které je v marxistické bibliografii známo jako ?přechodné období?, v jehož průběhu usiluje socialistická revoluce o vítězství. Historická zkušenost prokázala, že toto období nemůže trvat po dlouhou dobu. V SSSR bylo toto první období dovršeno v polovině 30. let.

Soudíme, že přechodné období není nezávislé na procesu socialistické výstavby, protože v jeho průběhu je vytvořena základna pro rozvoj komunistické společnosti ve své první fázi. Současně chceme podtrhnout, že diktatura proletariátu jako nástroj třídní nadvlády a třídního boje je nezbytná, a to nejen v průběhu ?přechodného období? pro upevnění nové moci, realizaci opatření pro rozvoj nových ekonomických vztahů a odstranění kapitalistických vztahů, ale rovněž v průběhu rozvoje socialismu až do jejího dozrání do vyššího, komunistického stadia. Socialistickou výstavbu považujeme za nepřetržitý proces, který začíná dobytím moci dělnickou třídou.

Socializace za socialismu, jakož i celá organizace ekonomiky a společnosti, je uskutečňována státem dělnické třídy, pod vedením komunistické strany, jež závisí na mobilizaci pracujících mas a dělnické kontrole. Dovršená převaha komunistických vztahů, přechod k vyšší fázi nové sociálně-ekonomické formace, předpokládá naprosté zrušení tříd. Rozvoj komunistického způsobu výroby v jejím prvním stadiu, socialismu, je proces, v jehož průběhu je rušeno rozdělování společenského produktu v monetární formě. Komunistická výroba - i ve svém nezralém stadiu - je přímo společenskou výrobou. Mezi problémy centrálního plánování náleží komplexní otázka stanovení ?společenských potřeb?, obzvláště v mezinárodních podmínkách, kdy kapitalismus tvaruje spíše deformovanou koncepci toho, co jsou skutečně společenské potřeby. Společenské potřeby jsou určeny na podkladě rozvoje produktivních sil, jehož bylo dosaženo v daném historickém období.

Podle našeho názoru je nesprávné teoreticky argumentovat, že zákon hodnoty je hybným zákonem komunistického způsobu výroby v jeho prvním (socialistickém) stadiu. Tento přístup se stal dominantním od dekády 50. let v SSSR a ve většině komunistických stran. Připomínáme, že toto bylo předmětem intenzivních diskusí v SSSR, kde J. V. Stalin jako generální tajemník komunistické strany vedl organizovanou vnitrostranickou diskusi a podporoval protitržní směr. Čelil proudu, který prosazoval upevnění vztahů komodita - peníze.

V průběhu socialistické výstavby převládaly mylné teoretické a politické přístupy a vedly k dramatickému vývoji v letech 1989-1991, k vítězství kontrarevoluce. KKE odmítá teorie, které tvrdí, že tyto společnosti byly jistým druhem ?nového vykořisťovatelského systému? nebo formou ?státního kapitalismu?, jak to tvrdí různé oportunistické proudy. Kontrarevoluce v SSSR nebyla výsledkem imperialistické vojenské intervence, ale přišla spíše zevnitř a shora jako výsledek oportunistické mutace komunistické strany a odpovídajícího politického vedení sovětské moci. Přisuzujeme prioritu vnitřním faktorům, sociálně-ekonomickým podmínkám, které mohou reprodukovat oportunismus na bázi socialistické výstavby, aniž pochopitelně podceňujeme dlouhodobý efekt a mnohotvárné zasahování imperialismu do rozvoje oportunismu a jeho evoluce v kontrarevoluční sílu.

Komunistická strana Řecka založila svoje studium podle následujících směrů: 1. Ekonomika v průběhu socialistické výstavby. 2. Působení diktatury proletariátu a úloha KS za socialismu, nižšího stadia komunismu. 3. Strategie a rozvoj mezinárodního komunistického hnutí.

XX. sjezd KSSS (1956) stojí jako bod obratu, protože na tomto sjezdu byla přijata série oportunistických stanovisek v otázkách týkajících se ekonomiky, strategie komunistického hnutí a mezinárodních vztahů, jeho teze ve prospěch ?různosti forem přechodu k socialismu za jistých podmínek?, linie ?mírového soužití? spojená s možností parlamentního přechodu k socialismu v Evropě, strategie, která již existovala v řadě komunistických stran a skončila tak, že získala ve většině z nich hlavní slovo. Tato teze představovala esenci revize poučení ze sovětské revoluční zkušenosti s reformistickou, sociálně demokratickou strategií. Převládlo hodnocení, že existoval vztah ?subordinace a závislosti? každé kapitalistické země na USA, a byla přijata strategie ?antimonopolní vlády? jako druh stadia mezi socialismem a kapitalismem, který vyřeší problémy ?závislosti? na USA.

Postoj několika komunistických stran vůči sociální demokracii byl součástí této strategie. Názor, že by sociální demokracie mohla být rozlišena na ?levici? a ?pravici?, se stal dominantním, vážně oslabující ideologický zápas s ní. Na XXII. sjezdu KSSS (1961) byla přijata další chybná hodnocení a přístupy týkající se ?rozvinutého socialismu?, ?konce třídního boje? a ?všelidového státu?. V západní Evropě, v řadách mnoha komunistických stran, se rozvíjel pod záminkou národních zvláštností každé země oportunistický proud známý jako ?eurokomunismus?, proud, který odmítal vědecké zákony socialistické revoluce, diktaturu proletariátu a revoluční boj obecně.

Byl změněn vzájemný vztah sil v boji vedeném v průběhu celého předcházejícího období, se změnou ve prospěch revizionisticko-oportunistických postojů, vedoucí k tomu, že strana postupně ztratila svůj revoluční charakter. V dekádě 80. let se za přestavby oportunismus rozvinul ve zrádcovskou, kontrarevoluční sílu. Pokračujeme v prošetřování všech faktorů, které ke kontrarevoluci přispěly.

Vývoj neobhajuje celkový postoj ?maoistického? proudu vůči budování socialismu v SSSR, charakteristiku SSSR jako sociálně-imperialistickou, podporu kontrarevoluce a otevřeně reakčních sil, sblížení Číny s USA, ani nesrovnalosti v otázkách socialistické výstavby v Číně (např. uznání národní buržoazie jako spojence v socialistické výstavbě, atd.). Naše vlastní hodnocení považuje za danou obranu výstavby socialismu v SSSR a v dalších zemích a jejich přispění.

Studujeme rovněž dopad problémů ideologické a strategické jednoty vyjadřované v průběhu celého běhu Komunistické internacionály (KI), pokud jde o charakter revoluce, povahu nadcházející války po vzestupu fašismu v Německu a postoj vůči sociální demokracii. Bez ohledu na důvody, které vedly k rozpuštění KI, existuje objektivní potřeba mezinárodního komunistického hnutí formulovat jednotnou revoluční strategii, plánovat a koordinovat jeho aktivity.

Komunistická strana Řecka společně s dalšími komunistickými stranami a marxističtí vědci, zvláště ze zemí, které byly v minulosti zapojeny do socialistické výstavby, budou nadále zkoumat specifické otázky, které přesně definuje 18. sjezd, a to ve spolupráci s dalšími komunistickými silami. Jediným východiskem a nevyhnutelnou perspektivou zůstává socialismus, a to přes porážku na konci 20. století a přes imperialistickou deformaci a antikomunistické útoky. Kontrarevoluční převrat nemění charakter epochy. 21. století bude stoletím nového vzestupu světového revolučního hnutí a nových sérií socialistických revolucí.

Nikos Seretakis

(Řecko)

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .