Výletně v Prokopském údolí

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 7. 2007

Twitter

V sobotu 21. července 2007 pořádal klub KSM Praha 12 výlet členů a příznivců KSM do Prokopského údolí. Jednalo se o nevinnou a takřka apolitickou akci, i ten prapor revoluce, pod kterým jsme kráčeli kupředu, byl jen fiktivní, ale domnívat se, že bychom se dokázali po celý den nebavit o politice, by bylo bláhové...

V půl desáté se náš desetičlenný hlouček sešel na zastávce tramvaje Zlíchov. Na to, že je období letních prázdnin a dovolených a že se nejednalo o akci dalekosáhlého politického významu, to byla účast dobrá. Po krátkém rozmýšlení jsme se usnesli, že nepůjdeme "po modré společně" přes Žvahov, ale "spodem" kolem zdravotního střediska v Hlubočepích k bývalému hlubočepskému nádraží a továrně na acetylen - dnes je oboje ve stavu hluboké devastace...
U bývalého klukovického koupaliště jsme se přesvědčili o blahobytu a rozkvětu svobody a demokracie za "první republiky". Ve skalnaté stráni zde za doby hospodářské krize ve 30. letech bydleli nezaměstnaní. Nikdo jim v tom nebránil, nikdo je nevyháněl. Jak by řekl každý absolvent základní školy, který prostudoval současné učebnice dějepisu, "to za těch bolševických vrahů by museli, chudáci, bydlet v králíkárnách". V nedalekých Jinonicích, Košířích a na Smíchově mohli svobodně žebrat, třeba i nadávat. A protože neměli práci, měli spoustu času, a protože čas jsou peníze, měli jistě i spoustu peněz. Ale nebojme se, do období první republiky, našeho vzoru, se vracíme mílovými kroky, a němečtí feudálové ve vrcholových státních funkcích nás přesvědčují o tom, že je třeba se vrátit (totiž "jít kupředu") ještě dále, před proklatou pozemkovou reformu v roce 1918. Tak se snad i ty jeskyně dočkají nových nájemníků. Jen jestli je v současnosti restituent pozemků, potomek šlechticů, ze svého majetku nevyhodí... (Mimochodem o tom bydlení nezaměstnaných v jeskyních to nejsou jen "komunistické kecy", nýbrž opatrně se o něm zmiňují i současné materiály - na informační ceduli pod klukovickými skalami je uvedeno: "Ve 30. letech 20. století byla jeskyně obývána".)

Krásnou přírodou přibližně podél Dalejského potoka a železniční tratě jsme došli do Řeporyjí, kde jsme zasedli do provozovny veřejného stravování. Po dobrém obědě jsme pokračovali kolem skanzenu - středověkého městečka Řepora (známého také jako Tuležim) ke stanici metra Luka. Odtud jsme se přesunuli městským autobusem do Dejvic, kde jsme zasedli do dalšího restauračního zařízení a v příjemném prostředí pokračovali v řešení otázek, o kterých jsme se nestihli dostatečně pohádat cestou.
Počasí nám přálo a akce proběhla v srdečném a soudružském prostředí.
Závěrem článku bych rád poděkoval soudružce, která přišla s námětem na tento výlet. Orgánizátoru za KSM Praha 12 děkovat nebudu, neboť samochvála smrdí. Doufejme, že další svazácké turistické výlety na sebe nenechají dlouho čekat a setkají se s podobným ohlasem, jako tento. Jen nevím, jestli nás do té doby vládnoucí buržoazie a její přisluhovači za tuto nebezpečnou revoluční činnost nezakáže...

Leopold Vejr

• < Předchozí
• Další >