Podpořte boj proti zrušení úrazovky v Brně!

Podrobnosti

Vytvořeno 5. 9. 2007

Twitter

5. 9. od 16.00h na Moravském nám. v Brně proběhne demonstrace proti zrušení Úrazové nemocnice Brno, které chystá ministr Julínek. Spolu se zaměstnanci účast přislíbili: Svaz tělesně postižených ČR, Svaz důchodců ČR, Komunistický svaz mládeže, zastupitelé za KSČM a další. Úrazová nemocnice v Brně byla postavena v roce 1933 po velkém ohlasu na přednášku světově proslulého zakladatele moderní traumatologie Prof. Lorenze Böhlera ve Spolku lékařů českých v Brně. Již po čtyřech letech provozu nemocnice konstatovalo vedení Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko podstatné snížení poúrazových následků v porovnání s výsledky v jiných nemocnicích.

V roce 1950 byla válkou poškozená nemocnice rekonstruována a přistavěna ještě jedna budova pro oddělení rehabilitace. V roce 1954 se nemocnice stala Výzkumným ústavem traumatologickým, který byl později rozdělen na dvě základny, a to traumatologii a speciální chirurgii. Stal se metodologickým centrem moderní diagnostiky a léčebné péče o pacienty s polytraumaty a pacienty z některých oblastí speciální chirurgie. Po roce 1991 se vrátil k původnímu názvu Úrazová nemocnice v Brně. Bylo nutné celou nemocnici rekonstruovat a rozšířit o sousední šestipatrovou budovu, v níž byla mimo jiná vytvořena moderní Spinální jednotka, otevřená v roce 1992. Jejím úkolem je specializovaná péče o pacienty s poraněním páteře.
V roce 2001 prošla nemocnice auditem Ministerstva zdravotnictví, aby mohla být zařazena mezi 13 traumatologických center pro dospělé, osm traumatologických center vyhovělo náročným požadavkům se specializací pro děti. Nyní po pěti letech budou všechna centra opět prověřena, zda například nezaostala za vývojem, který v příslušných oborech zaznamenal četných změn.
 
V současné době má nemocnice 190 lůžek, spinální oddělení 18 lůžek, všechna lůžková oddělení traumatologická a chirurgická nabízejí pacientům i nadstandardně vybavené pokoje. Nemocnice poskytuje péči o polytraumatizované a těžce poraněné včetně péče intenzivní a anesteziologické. Patří sem kostní a spinální chirurgie, chirurgie velkých kloubů včetně aloplastik, chirurgie dutiny břišní, stomatochirurgie, anesteziologicko resuscitační oddělení, aplikace technik plastické chirurgie a mikrochirurgie na úrazové a poúrazové stavy, rehabilitace se zaměřením na poúrazové stavy a další.
K nemocnici patří také lékařská služba první pomoci včetně stomatologie.

V roce 2005 bylo v Úrazové nemocnici Brno hospitalizováno 7397 pacientů, 3882 pacientů s úrazem, z toho 209 úrazů bylo těžkých, nejčastěji byli postiženi muži ve věku kolem 40 let. Úrazům podlehlo 9,6 % přijatých pacientů, z toho téměř dvě třetiny v den úrazu (tj. úraz neslučitelný se životem). Nejvíce úmrtí zapříčinily úrazy při dopravní nehodě (66 %), z toho u 12,4 % ovlivnilo událost požití alkoholu řidičem. Naději na záchranu často snižuje doba, než se zraněnému dostane potřebné lékařské péče, prodlužující se vyproštěním z havarovaného dopravního prostředku. Na druhém místě byly příčinou smrtelných úrazů pády z výšky (28 %), a to pracovní úrazy (například pády z lešení) a úrazy, ke kterým došlo při sportu. Opět přes 12 % těchto úrazů zapříčinil alkohol. Na 5000 pacientů bylo v loňském roce operováno. Nejvíce výkonů bylo takzvaných osteosyntéz, tedy operací, kdy je pacientovi dočasně vložen do postižených míst implantát, který napomůže ke kvalitnějšímu srůstu poškozených kostí. Zhruba stejný počet operací se uskutečnilo s cílem implantát opět z těla pacienta vyjmout. Mezi časté typy operací (zhruba 900) patřil také chirurgický zákrok, provedený lékařem při artroskopickém vyšetření pomocí artroskopu zavedeném přímo do kloubního prostroru naplněného speciální tekutinou. Průběh operace mohou další odborníci i pacient spolu sledovat na monitoru (stejně jako u laparoskopických operací apod.). Kromě operací kostí a kloubů patřily k nejčetnějším samozřejmě výkony na měkkých tkáních.
Spinální oddělení pro paraplegické a tetraplegické pacienty s poraněním páteře, kteří potřebují specializovanou péči, léčilo 419 pacientů a provedlo 178 operací páteře.

Trauma team České republiky je tvořen devíti lékaři a sestrami (pěti chirurgy, anesteziologickou lékařkou a sestrou a dvěma instrumentářkami) Úrazové nemocnice v Brně a je registrován v databázi záchranných týmů OSN a EU. Jeho úkolem je poskytování odborné chirurgické péče v místě katastrofy po dobu jednoho až dvou týdnů. Po zemětřesení v Pákistánu byl tým společně s vojenskými lékaři a hasiči HZS hl. m. Prahy vyslán 13. října 2005 do města Rawala Kot v kašmírské oblasti (asi 150 km od Islámabádu), kde zbudoval polní nemocnici v areálu zřícené místní nemocnice. Ředitel Úrazové nemocnice Brno Prof. MUDr. Miloš Janeček, který byl jedním z chirurgů polní nemocnice a koordinátor celé mise, řekl: "Byla to úžasná zkušenost pro mě jako pro lékaře i pro člověka. Počasí umožňovalo zřídit ambulanci pod širým nebem, tlumočníci z urdštiny do angličtiny se snažili usnadnit nám komunikaci s pacienty a ti byli velmi vděční za naši nelehkou práci v podmínkách, s jakými se lékař běžně nesetká."
Od prvního dne ošetřovali zdravotníci pákistánské pacienty, kterých den ode dne, tak jak se pověst o přítomnosti českých lékařů šířila, přibývalo. Více než týden staré rány byly infikovány a lidé potřebovali pomoc. Tým pracoval denně deset i více hodin, za 18 dní působení v místě ošetřil na 900 pacientů a provedl¬ 33 větších operací. Chirurgické zákroky prováděli lékaři ve stanech, pacienti pak spali v blízkosti nemocnice v provizorních přístřešcích se svými rodinami, které se o ně staraly. Zranění byla zanedbána a musela být léčena antibiotiky, která na místní nemocné naštěstí velmi rychle zabírala. Rány byly často místo obvazu překryty blátem a pacienti snášeni z hor přímo na postelích za svými zachránci.
Před ukončením mise bylo celé zařízení předáno zástupcům místní nemocnice a činitelům WHO jako součást humanitární pomoci.

Záchranářský tým HZS hl. m. Prahy zajišťoval nejen logistiku celé záchranné jednotky, ale podílel se také na přepravě ležících pacientů k vyšetření, na přepravě operačního materiálu, pomáhal při přikládání složitějších sádrových obvazů apod. Mezi zdravotníky a hasiči vznikly velmi dobré vztahy a společně byl tým zvláště dobře hodnocen pro svůj odborný i lidský přístup. Mladá anesteziologická sestra Kateřina Koloušková výstižně charakterizovala spolupráci s příslušníky HZS ČR: "Dnes už vím, že nejlépe se o mě dokáže postarat moje maminka a hasiči z Prahy."
Spojení s operačním a informačním střediskem HZS ČR fungovalo přes satelitní telefon a mise v sestavě, která byla do určité míry unikátní, mohla být nezávislá na místních orgánech.
Zkušenosti ze spolupráce v Pákistánu se staly impulsem k úvaze vytvořit komplexní vyprošťovací, záchranný a lékařský tým, kde by nescházeli ani záchranářští psi.

Také v České republice je brněnská úrazová nemocnice známá jako zachránce pacientů, kteří po četných neúspěších byli připraveni na svůj stav rezignovat, ale včas se dostali do rukou zkušených odborníků. "Přivezli k nám muže se silně zanícenou ránou po úraze, který marně putoval od jednoho zdravotnického zařízení k druhému v Čechách i na Moravě, a protože léčit se musí každý pacient, neodmítli jsme mu pomoc. Léčba bylo dlouhodobá, samozřejmě i nákladná, ale úspěšná. Zdraví člověka se však v penězích vyčíslit nedá," uzavřel Prof. Janeček.
Úrazová nemocnice Brno se u nás také řadí na první místo v úspěšností léčení zlomenin krčku stehenní kosti. A v neposlední řadě má nejpropracovanější komplexní léčbu některých vážných poranění páteře. Bývá spojena s péčí o psychiku postiženého, kterého je nutné připravit například na budoucí život na vozíku v rodinném prostředí.

/text od Mgr. Zuzany Cikhartové/

• < Předchozí
• Další >