Pfingstcamp SDAJ 2008

Podrobnosti

Vytvořeno 5. 6. 2008

Twitter

Rok 2008 je rokem plným politických událostí nejrůznějšího charakteru, ve znamení neustále se zesilující agrese imperialismu na mnoha místech světa, stejně jako štvavé antikomunistické kampaně, na jejímž konci stojí zákazy a represe proti demokratickým, pokrokovým organizacím, přepisování historie a vraždění nevinných. Avšak nejen takový je rok 2008. Je rokem plným nejrůznějších výročí, která sice, jako téměř vše, jsou zneužívána a využívána současnou propagandou k pošpinění historie komunistického a dělnického hnutí, ale pro nás znamenají připomínku naší historie, obranu před historickým revisionismem a nutnost zhodnocení toho, co bylo.

Jedním z takových výročí je i 40. výročí založení Socialistické německé dělnické mládeže (SDAJ) v Essenu, které bylo jedním z hlavních témat každoročně pořádaného Pfingstcampu. Toho se k oslavám 40 let naší bratrské organizace zúčastnilo přes tisíc členů, sympatizantů, antifašistů, odborářů, mezinárodním hostů.
Jednou z klíčových kampaní SDAJ v Německu je kampaň za bezplatné, kvalitní vzdělání pro všechny. Přístup k tomuto základnímu právu se stává pro stále větší počet mladých stále omezenější, stejně jako možnost uplatnění po skončení studia. Nedostatek pracovních míst pro absolventy(každým rokem se jejich počet pohybuje kolem 380 000), narůstající počet soukromých škol, kde jediným sítem zůstávají finanční možnosti rodičů, pokračující převádění škol v podnikatelské subjekty, „konkurenční“ boj mezi nimi o sponzory, malá možnost přístupu ke vzdělání pro národnostní menšiny, to vše jsou fenomény, které předem pohřbívají budoucnost mladého člověka. SDAJ organizuje kampaně proti těmto „zabíječům budoucnosti“ organizováním akcí a demonstrací na školách, zapojením nespokojených do této kampaně, peticemi, informováním co nejširší veřejnosti o smutné situaci jednoho ze základních prvků budoucnosti společnosti – vzdělávání budoucích generací. Je nezbytná změna systému, zrušení soukromých škol, odbourání překážek, znemožňujících rovný přístup ke vzdělání pro všechny. Toho můžeme dosáhnout pouze společným organizovaným odporem.
Dalším z velmi aktuálních témat byla situace na Kubě, o které informovali kubánský velvyslanec v Německu, Gerardo Penalver Portal a člen Komunistické strany Kuby, Oscar Martínez. Zdůraznili především zvyšující se vliv amerického a evropského imperialismu, který se nejrůznějšími skandálními způsoby snaží zlikvidovat socialismus na Kubě, od ekonomické blokády po teroristické útoky vůči kubánskému lidu a jeho představitelům. Současná analýza vývoje prokázala ekonomický růst, opětné zvýšení životní úrovně obyvatel Kuby, což má vliv i na ostatní země v Latinské Americe, např. pokud jde o desetitisíce kubánských lékařů, kteří pracují ve Venezuele a dalších zemích či se na Kubě vzdělávají, aby tak mohli pomáhat nezištně tam, kde USA a jejich nohsledi rozsévají bídu, utrpení a hlad.
Dr. Blancanieve Portocarrero, venezuelský velvyslanec v Německu na to navázal analýzou v další zemi, která nastoupila cestu budování socialismu, Bolívarovské republiky Venezuela, kdy zmínil neustálé pokusy opozice, podporované finančními prostředky imperialismu ze zahraničí a z velké většiny ještě stále soukromými médii o likvidaci všeho, co bylo od doby vítězství levice v roce 1998 vybudováno. Vliv médií na názory miliónů lidí na celém světě byl pak hlavním tématem diskuze, vedené novinářem Ekkehardem Siekerem, který zmiňoval nejen propojení imperialistů a jeho mluvčích, ať už se jedná o soukromé či tzv. „veřejné“ stanice a periodika, ale také jejich zásahy a manipulace s vnitřním životem komunistických stran, jak tomu je např. u štvavé kampaně proti Christel Wegner, člence Německé komunistické strany, která byla skandálně vyloučena z frakce Die.Linke v dolnosaském sněmu. Z toho můžeme krásně vidět, jak Die.Linke proti svým spolubojovníkům využívá prostředků buržoazního státu, tedy jeho mediální propagandy. Tím se staví na stranu nepřátel pokrokového hnutí, socialismu,světového míru.
Na to své svém referátu navázal Frank Brendle, člen Německé mírové společnosti, který poukázal na aktivní roli německé vlády, vysílající vojáky Bundeswehru na válečná dobrodružství do Iráku, Afgánistánu, ale i do Afriky, přesto, že účast vojenských jednotek je možná pouze v případě přímého útoku na Německo. Aktivně vypomáhají o policii, v „obraně“ proti demonstrantům, protestujícím proti válkám a okupaci suverénních států.
V neposlední řadě se pak semináře věnovaly způsobům organizování boje proti fašismu a antikomunismu.
Bohatou sérii seminářů pak uzavřela diskuse o jedné ze zásadním akcí demokratické pokrokové mládeže příštího roku, a to Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bělorusku. O historii, současnosti i budoucnosti festivalového hnutí mluvili Karl Heinz, Pablo Graubner a Tina Sanders, bývalá předsedkyně SDAJ. Je to poprvé od politického převratu v roce 1989, kdy se festival koná v Evropě, navíc v bývalé socialistické zemi. Proto témata, kterým se bude věnovat, jsou nasnadě – historie, boj proti imperialismu a posílení role organizovaného pokrokového mládežnického hnutí.
Celý Pfingstcamp byl pak zakončen krásnou oslavou 40 let založení SDAJ. NA úvod zde vystoupili zástupci zahraničních delegací, prezident Světové federace demokratické mládeže (WFDY), Komunistické mládeže Řecka (KNE), Portugalské komunistické mládeže (JCP) i, skandálním rozhodnutím městského soudu v Praze, ilegálního Komunistického svazu mládeže (KSM). Poté byla představena historie SDAJ i politická situace celého období od roku 1968. Historické paralely s dneškem byly více než patrné.
Děkujeme naší bratrské organizaci za obrovskou vlnu solidarity a podpory i za zorganizování této velmi důležité akce, která byla krásnou ukázkou práce a odhodlání mladých komunistů bojovat. Bojovat za spravedlivou společnost, za mír, za socialismus.

Veronika Pazderová

• < Předchozí
• Další >