Není nám to jedno

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 9. 2008

Twitter

Tak jsem se v sobotu 6. září vypravil stranickým autobusem jako každoročně na jednu ze zásadních celorepublikových akcí KSČM, na Kunětickou horu. Letos se Krajská rada KSČM Pardubického kraje ve spolupráci s Královehradeckou vytasila na tomto předvolebním mítinku s heslem "Není nám to jedno!". Těšil jsem se na setkání se soudruhy a soudružkami jak mladými, tak staršími. Těšil jsem se také na hřejivá slova od poslanců KSČM, která mě posílí do dalších bojů za práva pracujících. Těšil jsem se jak nacpu svůj batoh až k prasknutí různými materiály KSČM, LKŽ, Společnosti česko-kubánského přátelství nebo třeba německých komunistů.

Se soudruhy a soudružkami jsem se setkal, hřejivá slova vyslechl, s poslanci podebatoval, muziku vyslechl i zazpíval Českou hymnu (oproti minulým létům pouze českou, ne československou) a Internacionálu. Také jsem pobral spoustu materiálů. Zdá se, že musím překypovat nadšením. Leč moji radost z vydařeného dne pokazilo několik negativních vjemů, ostatně tak jako každý rok na této akci. Místy mi totiž politický mítink připadal jako pouť. Člověk pro samé stánky s hračkami, perníkovými srdci, cédéčky, tričky a jinými cingrlátky ani neviděl diskusní stan, kde naši straničtí odborníci jistě probírali mnoho závažných témat. Kdo by mezi záplavou triček hledal nějaké s levicovou tématikou, hledal by marně.
Starší soudruzi a soudružky za námi chodili, kde by mohli sehnat triko například s Che, bohužel kdo chtěl domů přivézt vnoučatům nějaký ten komunistický suvenýr, přivezl jen pilníček na nehty s třešničkami. I knih se tu dalo sehnat poskrovnu, nakladatelství Futura a.s. měla ve svém stánku pouze pět knih. V dalších stánkách s knihami byly pouze receptáře a křížovky. Jen Společnost česko-kubánského přátelství jako vždy nezklamala. Naštěstí mohl účastník setkání odjet domů s novým autem nejmenované značky, která tu byla k mání od 240000 do 340000 Kč. To si jistě ti důchodci, studenti a mladé rodiny s dětmi (na dělníky se jaksi v projevech pozapomnělo), ke kterým se KSČM hlásí mohou dovolit. Satisfakcí pro ty na které nezbylo auto byla parašutistická show, která se spustila po odehrání Internacionály; jen škoda, že parašutisté neměli v rukách nějaké prapory s volebními hesly KSČM, jistě by si toho někdo v Pardubicích všiml a byla by to zajímavá předvolební agitace. Naštěstí mi náladu zvedla slova podpory nám mladým komunistům od starších soudruhů a soudružek, poslanců nebo třeba také od kubánské chargé d´affairs Barbary Montalvo.
Na druhou stranu, proč si vlastně stěžovat? Sluníčko svítilo, klobásky byli výborné, pivečko taky, už se těším až příští rok znovu pojedu na politický mítink na Kunětickou horu.

Martin Čermák

• < Předchozí
• Další >