Komsomol na slavnosti Haló novin

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 9. 2008

Twitter

V sobotu 20. září se členové Komunistického svazu mládeže  spolu s dalšími asi 2 500 občany zúčastnili šestnáctého ročníku Slavnosti Haló novin, který proběhl v Praze na Výstavišti (dříve Park kultury a oddechu Julia Fučíka). Slavnost byla kromě propagace zmíněného českého levicového deníku a politiky Komunistické strany Čech a Moravy ve znamení solidarity s kubánským lidem, na který doléhá po rozpadu světové socialistické soustavy zostřená imperialistická agrese a blokáda. Již před deseti lety byla uvězněna pětice kubánských hrdinů, kteří v USA odkrývali špionážní a záškodnickou činnost namířenou proti Kubě.

S hlavním projevem vystoupil na tribuně předseda KSČM s. Vojtěch Filip. Hovořil o protilidovém politickém systému v ČR založeném na korupci, o tom, že KSČM plní svůj program a neztotožňuje se s ČSSD, ale hlavním soupeřem komunistů je pravice. Hovořil o likvidaci státní nezávislosti ČR jejím zapojením do Severoatlantické aliance a o jejím zatažení do vojenských konfliktů vyprovokovaných USA. Vyjádřil potřebu suverénního a mírového rozvoje země.
Soudruh Karel Růžička, sekretář redakce Haló novin a aktivista iniciativy Ne základnám ocenil, že největší protiradarovou petici, kterou zorganizoval skandálně soudem rozpuštěný Komunistický svaz mládeže, podepsalo již 190 000 občanů. Petici samotné iniciativy pak 130 000 lidí. Vyjma dalších představitelů KSČM (z nichž někteří představovali zároveň Haló noviny) promluvila charge dáffaires Kubánské republiky Barbara Montalvo Álvarez a v diskuzi v hale i další zástupci kubánského lidu.
Kolem tribuny rozestavili své stánky zprostředkovatelé občerstvení, prodejci alkoholu, a mimo nich i levicové subjekty sympatizující s KSČM, např. Společnost česko-kubánského přátelství, německá Die Linke (Levice), nakladatelství Futura a nedaleko od vstupu do areálu také Komunistický svaz mládeže nepřehlédnutelný díky jediným (chtělo by se říci „posledním“) komunistickým symbolům na celé slavnosti – dvěma rudým praporům se srpem a kladivem, logem a názvem KSM, velkému rudému praporu a malým rudým praporkům na rozích stánku. Stůl ve stánku byl plný propagačních materiálů, zejména různých čísel oblíbeného a vždy masově sháněného časopisu Mladá pravda. Trochu netradičně přibyly i plakáty žádající propuštění pěti kubánských hrdinů a růžové balónky s potiskem proti radarové základně.
Kolem stánku bylo stále plno, mnozí návštěvníci vyjadřovali Komunistickému svazu mládeže rozpuštěnému orgány buržoazní státní moci podporu a nabízeli svou pomoc. Paradoxní je, že proti umístění praporů s logem a názvem sdružení na stánku protestovali pouze čtyři lidé, a to – Jan Šinágl, militantní antikomunista, československý emigrant, zastánce imperialistické politiky USA a jejich radarové základny v ČR; Monika Hoření, tisková mluvčí KSČM; Pavel Šafránek, šéfredaktor Haló novin a člen KSČM a Milan Špás, generální ředitel a. s. Futura (která mj. vydává Haló noviny), člen Výkonného výboru ÚV KSČM. Posledně zmíněný soudruh vyjadřoval nesouhlas s propagací KSM opakovanými výkřiky: „Neserte mě!“ a na argumentaci, že se osazenstvo stánku nedopouští ničeho nezákonného, protože nepropaguje rozpuštěné občanské sdružení, ale pouze neformální organizaci, a na vlajkách je pouze logo, nikoli znak rozpuštěného občanského sdružení popsaný v jeho stanovách (což vše uznaly nedávno i Lidové noviny, o jejichž lidovosti lze s úspěchem pochybovat), odpovídal toliko opakovaným „Neserte mě!“ Žel, organizátoři z Pražské rady KSČM, která celou slavnost nejen organizovala, ale i platila (proč?), se zalekli spílání zmíněných představitelů strany a nařídili komsomolcům prapory s logem KSM sundat. Členové KSM pak prapory ohrnuli tak, aby byl vidět jen srp a kladivo, nikoli nápis „KSM – Komunistický svaz mládeže“.
S tak otevřenými útoky významných představitelů KSČM a jejího deníku se Komunistický svaz mládeže ještě nesetkal. Dokazují jen další posun strany k sociálně demokratickému reformismu a pohrdání vlastními mladými sympatizanty, přesvědčenými komunisty, kteří se pod tíhou takovýchto útoků často obracejí zády nejen ke komunistické straně, ale i k celému hnutí. Jak je možné, že strana, která má tak vysoký průměrný věk členské základny a tak nízké zastoupení mladých ve vlastních strukturách, novou generaci komunistů takto odrazuje? Jak je možné, že se k vlastní mládeži staví tak, jako by na jejích akcích nebyla vítána, nebo byla vítána jen za podmínky, že se bude zříkat symboliky a základních programových požadavků komunistického hnutí?
Tyto nenávistné postoje byly usnadněny opakovaným vyjádřením předsedy KSČM V. Filipa, že „KSM není naší organizací, je to samostatné občanské sdružení. My máme mladé komunisty soustředěny kolem komise mládeže ústředního výboru, která má své členy téměř ve všech okresních organizacích.“ (např. pro Lidové noviny 17. 5. 2008). Toto tvrzení neznamená nic jiného, než že do KSM, navzdory opakovanému vyjadřování podpory ze strany ÚV KSČM, může každý člen strany beztrestně kopat. V době, kdy je Komunistický svaz mládeže postižen rozpuštěním ze strany Ministerstva vnitra ČR, se od něj KSČM, místo aby vedla kampaň za obnovu jeho fungování, ústy svého předsedy distancuje! Cožpak představitelé tohoto pochybného kurzu v KSČM nechápou, že odřežou-li se takto od většiny mládeže, nemá strana žádnou perspektivu? Nevidí snad, že většina mladých členů strany, včetně členů tolik opěvovaných komisí mládeže, je současnými nebo bývalými členy KSM?
My Vás, soudruzi, podporujeme ve volbách, agitujeme za celou stranu a tedy i za Vás a vystavujeme se tím nenávisti ze strany buržoazního státu a všech pravicových sil, vystavujeme se nebezpečí postihu na pracovištích a ve školách, a Vy, politici z povolání, nás za to napadáte v jednom šiku s nimi? Jak máme říkat občanům, že KSČM na rozdíl od jiných politických stran své sliby plní, když např. dokument VI. sjezdu strany z roku 2004 praví, že „Nejbližší organizovanou strukturou ke KSČM je Komunistický svaz mládeže (...) Jeho posláním je získávat mladé lidi pro uplatňování programu KSČM za aktivní součinnosti s KSM.“, a v roce 2005 na VII. sjezdu KSM Vojtěch Filip vyjádřil přání, aby myšlenky KSM nacházely stále větší odezvu mezi vrstevníky členů KSM a aby „lidé, kteří prošli KSM, tvořili novou krev KSČM“, a když dnes, aniž by došlo ke změně programové orientace KSM, tentýž Vojtěch Filip a další představitelé téže strany prohlašují, že „KSM není naší organizací.“?
My nadále podporujeme Komunistickou stranu Čech a Moravy i přes negativní rysy, které se v její politice a jednání jejích představitelů stále otevřeněji projevují. Na zasedání Ústřední rady KSM jsme 12. 7. 2008 jsme přijali Výzvu členům a stoupencům KSM ke zvýšení aktivit v KSČM. Ale některým činitelům komunistické strany jako by komsomolská mládež překážela, jako by chtěli dosáhnout toho, že až odejde nejstarší a nejpočetnější generace členů strany, budou tvořit KSČM sami a nikdo jim nebude bránit v mocenském postupu!
Soudružky a soudruzi, nedopusťme, aby naše strana zůstala bez mladé generace, a nebo v ní byli jen takoví mladí, kteří nemají s bojem za práva pracujícího lidu a socialistickou budoucnost nic společného a hledí si jen zajistit snadné živobytí zastáváním dobře placených funkcí v orgánech buržoazního státu! Nenechme se odradit ideologií „demokratického socialismu“, štvaním proti věcem, kterým věříme a za které bojujeme, od některých našich vlastních spolustraníků!
Ať žije Komunistický svaz mládeže!

Leopold Vejr

• < Předchozí
• Další >