- Podrobnosti
-
Vytvořeno 19. 11. 2008
V sedmnáctý listopadový den opět vyšli lidé do ulic, tak jako před devatenácti roky. V rukou jim hořely svíce a v srdcích plamínky naděje,že přispějí k odvrácení instalace vojenské radarové základny Spojených států amerických v brdských lesích. Sešli se na Národní třídě na rohu ulice Na Perštýně v pozdním odpoledni s otázkou na rtech:"Radar nebo demokracie"? Demonstraci asi 2000 občanů zorganizovala občanská iniciativa Ne základnám. Na druhé straně chodníku stáli příznivci radaru, mezi nimiž nechyběl ani Michael Kocáb,jenž třímal tyč transparentu s nápisem "Zrušme komunisty."
V listopadu 1989 studenti na zakročující příslušníky bezpečnosti volali:"Máme holé ruce!"Včera sem přišli protestovat rovněž s holýma rukama s vědomím holé skutečnosti a mnozí i holé sociální existence, že teď jde o mnohem víc než o dobrodružnou politiku české vlády. Demonstraci v 17 hodin zahájil protivládním protestsongem na kytaru zpěvák a frontmen skupiny Dragon Jirka Hurych.
Pak se ujal slova Jan Májíček, mluvčí iniciativy Ne základnám. Jeho řeč byla provázena skandováním "Hanba vládě", "Demisi","Radar tady nebude" a pískáním protivníků radaru. Mnozí drželi v rukách tabule s nápisy: "Ať mír dál zůstává s touto krajinou","Poslanci,volte proti radaru", "Vláda proti lidu!Lidé proti vládě!","Vzdejte radar. Topolánku,za Bushe už se neschováš!","Nejsme ovčané. Chceme rozhodnout. Referendum","Radar sametem nezakryjete"... Mezi demostranty byla i farářka Eda Heczková-Holečková s manželem a dvouměsíčním synkem v kočárku.
Májíček ve svém vystoupení zdůraznil, že občané, kteří jsou tady, stojí za demokratickými požadavky 17. listopadu, za tím, aby měli možnost rozhodovat o věcech veřejných a o podobě svého života, o světě, v němž chtějí žít. Právem obvinil vládu Mirka Topolánka, že na požadavek drtivé většiny občanů České republiky, vyhlásit k radaru referendum, odpovídala dva a půl roku lžemi, pomluvami a zastrašováním. V kampani na to vynaložila více než 20 milionů korun a pouze stoupencům radarové základny poskytla exkluzivní přístup do sdělovacích prostředků. Přesto se jí nepodařilo občany oklamat a odradit od protestů, i když je strašila raketovou hrozbou ze Severní Koreje a Íránu. Když se to ukázalo jako neúčinné, vytáhla z rukávu jinou falešnou kartu:Rusko! Jak dále Májíček připomněl, takzvaná sametová revoluce s sebou nesla také požadavek suverenity: Chceme rozhodovat sami o svém osudu. Vyslovil naději, že nový americký prezident Barack Obama může projekt raketové obrany USA přesunout z fáze jeho rozmísťování do fáze vývoje.
Májíček připomněl vlnu odporu proti radaru v zemích EU a kritizoval vicepremiéra Alexandra Vondru, který se o radaru nehodlá s jeho odpůrci bavit, stejně jako představitelé ministerstev obrany a zahraničních věcí ČR. Zastánci radaru se bojí debat a vyhýbají se diskusi, neboť vědí,že by v ní tváří v tvář lidem neobstáli.. "Nyní celá věc leží na bedrech poslanců a senátorů. Mohou přijmout zákon o referendu a nechat rozhodnout občany. Nebo mohou radar odmítnout,postavit se do role zodpovědných a demokratických politiků," řekl Májíček."Příležitost budou naši politici mít už 25. a 26. listopadu, kdy proběhnou nové schůze Poslanecké sněmovny a Senátu. Proto uspořádáme v těchto dnech jejich obcházení. Všichni jste na této akci srdečně vítáni. Nesmíme polevit v našem úsilí. Ne radaru!," dodal Májíček..
Pohne dopis politiky?
Další aktivistka iniciativy Jana Glivická oznámila,že včera byl z USA odeslán dopis Mirku Topolánkovi, Alexandru Vondrovi,Karlu Schwarzenbergovi a Vlastě Parkanové,jež bude rovněž předán velvyslanci České mise při OSN v New Yorku. Za dopisem stojí newyorská organizace Kampaň za mír a demokracii,která před 17. listopadem 1989 podporovala i snahy tehdejších čs.disidentů. Svůj podpis na něj připojili profesor Noam Chomski,americký filozof a univerzitní uči-tel,profesor Howard Zinn,historik a politolog,Joanne Landy,ředitelka Kampaně za mír a demokracii a desítky dalších představitelů amerického veřejného života. Dopis byl napsán ze sympatií ke včerejší demonstraci na Národní třídě. Praví se v něm:"My, američtí míroví aktivisté,stojíme za našimi českými přáteli,z plného srdce podporujeme jejich demonstraci a jejich boj proti radarové základně,který je malým,ale významným krokem v širším boji za svět míru."
Glivická také demonstranty seznámila s názorem významného amerického neokonzervativce Laurence F. Kaplana,který o protiraketové obraně prohlásil:"Nejde o obranu,je to útočná zbraň,a právě proto ji potřebujeme. Raketová obrana ve skutečnosti nemá chránit Ameriku. Je to nástroj globální dominance."
Glivická zároveň vyzvala občany, aby se v ČR přidali k iniciativě Ne základnám,proti šílenému plánu USA k jejich ovládnutí světa."Já si 17.listopad nepamatuju. Ale ze všech těch vyprávění,fotek a televizních záběrů mám pocit,že to byla doba,kdy lidé sebrali odvahu postavit se něčemu, co se zdálo mnohem silnější než oni," prohlásila Glivická."Chtěla bych poděkovat pánům Topolánkovi,Vondrovi,Schwarzenbergovi a paní Parkanové. Protože bez nich by se taková odvaha ve společnosti znovu neprobudila. Bez jejich lží,arogance,přezírání a hlouposti by se neprobudila touha po změně,po dialogu,respektu,toleranci a zdravém rozumu."
Vláda na nás kašle
Starosta brdské obce Trokavec Jan Neoral ve svém vystoupení řekl,že na situaci kolem radaru se ukázalo,že občané žádná práva na odpor proti svévoli vlastních politiků nemají. Drtivá většina lidí tu nechce ani radar, ani vojenskou základnu."Podle Ústavy České republiky jsou zdrojem veškeré moci občané,ale přestože občané nemlčí,k jejich názoru se vůbec nepřihlíží. Přitom občanský souhlas je v demokracii to nejdůležitější,pokud tedy jde o opravdovou demokracii,a to platí už od staré říše římské," zdůraznil Neoral."Ale na to česká vláda kašle. Chtějme jednání a ne cizí válečné stroje v naší zemi. Chtějme demisi (vlády)",dodal Neoral.
Sliby se mají plnit
Filmový režisér Zdeněk Troška se s ironickým údivem demonstrantům svěřil, že když je radar tak bezpečný a úžasný,"tak proč nestojí 55 kilometrů od Washingtonu, od Bruselu, od Paříže, od Londýna, proč musí stát v tak zalidněném území mezi Prahou a Plzní" Na to mi nikdo neodpověděl. Bylo nám řečeno s odchodem posledního sovětského vojáka, že už u nás žádná cizí vojska nebudou. Sliby se mají plnit a ti,co rozhodují o nás a bez nás,by si to měli uvědomit. Nechceme tu mít tu hrůzu na věčné časy."
Troška apeloval,že Češi,žijící v samém srdci Evropy,by měli mít svou národní hrdost a být pyšní na své češství,tak jako jsou hrdí na svou národnost Francouzi,Angličani,Němci,Rusové i Američani."Přátelé,musíme vydržet a zachránit si tu naši krásnou Českou republiku, aby nebyla jednou velkou vojenskou zónou a základnou," vyzval Troška. Nesouhlas s radarovou obludou v Brdech vyslovili také bývalý disident a publicista Petr Uhl aHermann Dworzaczek,mírový aktivista z Rakouska.
Ještě dopoledne před demonstrací se střetli v podloubí u pamětní desky na Národní třídě odpůrci radaru i jeho příznivci. Do konfliktu zasáhli městští policisté . Muže a ženu,kteří tu vyjadřovali nesouhlas s radarem, policisté násilně odvlekli a odvezli na stanici. Bylo to v době,kdy sem položili květiny Mirek Topolánek (ODS)a Martin Bursík (SZ). Jana Glivická,studentka Filozofické fakulty UK v Praze,podala o incidentu Haló novinám toto svědectví: "Nejprve jsme k památníku položili věnec,na jehož stuhách bylo napsáno: Demokracie,referendum,iniciativa Ne základnám,17.listopad. Ave chvíli,kdy se k pietnímu místu blížil premiér,pan Topolánek,tak určitá skupina začala rozkopávat nášpietní věnec,který nakonec zmizel neznámo kam. To byl první incident,kterým začaly další šarvátky. Snažili jsme se umístit do rohu podloubí i naši vlajku,a vznikaly okolo toho další šarvátky,což vyvrcholilo tím, že byli odvedeni a zadrženi Městskou policií (již zmínění dva aktivisté iniciativy Ne základnám)."
Aktivisté byli napadáni
Ale půtky zde pokračovaly ještě kolem jedné hodiny odpolední,kdy byli stoupenci radaru napadáni protiradaroví aktivisté s vlajkami."Běžte do hajzlu,komouši!Zkroťte tu verbež,nejradši by tu měli zase Rusáky,"křičí na policisty chlap s bíbrem. Vrhá se po vlajce,chce ji aktivistovi vytrhnout z rukou a udeřit ho,ale ten sebe i vlajku s přispěním policisty ubrání. Jiný aktivista s ledovým klidem vousáči, brunátnému ve tváři,povídá:"Kde jste byl v srpnu 1968,když Václavákem rachotily sovětský tanky?"Já jsem tady proti nim protestoval. Ti s rudou hvězdou od nás odešli,takže vy tady chcete mít opět cizí vojáky,tentokrát s hvězdou bílou"!Já jsem s napadením zuřivci počítal,dokonce počítám i s horšími věcmi,"statečně se svěřil aktivista Stanislav Vaculík z Kolína."Znám mentalitu národa a vím,jak jsou lidi médii masírováni,vedeni k nevědomosti akagresivním výjevům,až se kolikrát divím,že se nestřílí."Další aktivista Petr Pick z Prahy prý strach z násilnických příznivců amerického radaru nemá."Víte,demokracie je boj. Tomáš Garrigue Masaryk říkal že je potřeba dani za demokracii ustavičnou bdělost. Tak se snažíme být bdělí a chránit demokracii,"zdůraznil odhodlaně Pick.
Na závěr demonstrace se lidé vydali na pochod kolem Národního divadla přes most Legií na Újezd k Úřadu vlády ČR, kde také zapálili svíčky jako symbol všeho,co se jim podařilo v České společnosti probudit. Ale i jako symbol toho,že tato vláda by měla své působení skončit a už se nikdy nevracet!
Jan Jelínek, Halo noviny 18. 11.