header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Zástupci KSM se zůčastnili XXXI. Pražské teoreticko-politické konference

Zástupci KSM se zůčastnili XXXI. Pražské teoreticko-politické konferenceV sobotu 22. října se zástupci KSM v Praze v budově UV KSČM zúčastnili XXXI. Pražské teoreticko-politické konference s tématem: "K návrhům programových dokumentů VIII. sjezdu KSČM". Hlavní referát přednesl soudruh Milan Havlíček z OV KSČM Praha-východ. Jeho plné znění bude spolu s dalšími příspěvky publikováno ve sborníku vystoupení. Konference se konala v den, kdy souběžně probíhala protivládní demonstrace pořádaná velkým množstvím levicových organizací a odbory. Členové KSM se proto spolu s většinou dalších účastníků PTPK přidali k občanům demonstrujícím proti vládě.

Plné znění příspěvku KSM na XXXI. PTPK:

Mládež a budoucnost komunistické strany

Důležitost mládeže pro aktivní fungování komunistické strany není potřeba připomínat. Na mladé pracující, studenty a nezaměstnané dopadají ještě ostřeji vykořisťovatelské vztahy v práci i mimo ni a mohou tak lépe vnímat skutečnost kapitalistické reality. Tito lidé často ovládají nejnovější výrobní a komunikační síly i formy organizování a mohou tak přispět v kombinaci s tradičními metodami revoluční činnosti k efektivitě boje komunistů s kapitalismem. Tvoří navíc nutnou generační obměnu kádru strany z lidí, kteří se objektivně budou začleňovat do třídy pracujících, do jejích bojů.

Výraznějšímu  začleňování mládeže do členstva strany ovšem brání objektivní podmínky. Především je vybudován mechanismus indoktrinace buržoazní a maloburžoazní ideologií od raného věku, jak ve škole, tak v médiích. Produktem systému je individualizovaný člověk s odporem k jakémukoliv organizování či rozhodování, zabývá se kapitálem zkonstruovanými pseudoproblémy a získává silnou antikomunistickou orientaci. Proto i když cítí nespravedlnost poměrů, často se zapojuje k neškodným anarchistickým či jiným hnutím, zachytávají ho různé iniciativy, jež většinou reálně svým cílem nepřekračují hranice kapitalistické buržoazně demokratické společnosti. Musíme brát v úvahu i názorovou nestálost mladých. Pro práci mezi lidmi tak nízkého věku se jeví výlučně a pouze komunistická strana samotná jako nevhodná či nedostatečná. Existence a činnost komunistické organizace mládeže jako je KSM je proto více než opodstatněná. Je organizační podmínkou reprodukce a znovubudování komunistického hnutí v našich zemích.

V současné době dochází k pokračování a vyostřování krizových projevů monopolního kapitalismu a to jak na světové úrovni, tak v českém kontextu. Pod tímto vlivem dochází k radikalizaci zejména mládeže. Zhruba můžeme sledovat tři formy této radikalizace:

  1. Maloburžoazní neorganizovaný odpor v ulicích, jaký známe například ze Španělska. Zde se projevuje slabost či nepřítomnost subjektivního faktoru - komunistické strany. Hnutí je pro svou neškodnost často podporováno ze strany médií a dochází k jeho ovlivňování existujícími vládnoucími mocenskými skupinami, stejně jako podléhá provokacím, které diskreditují organizované složky.
  2. Vztek lumpenproletariátu, neoddělitelného důsledku akumulace kapitálu a vykořisťování pracujících, vyvolaný zhoršující se situací - rozrůstající se nezaměstnaností, snižováním sociálních dávek, diskriminací, kriminalitou. Podléhají mu často menšiny a sklouzává k různým formám rabování i rasovým, národnostním a náboženským útokům. Takové hnutí jsme například nedávno viděli v Londýně. Z tohoto hnutí těží velice často konzervativní část vládnoucích tříd, mafie i neonacisté.
  3. Prozatím slabý, ale existující organizovaný boj vázaný zejména na boj pracujících. Zde je klíčovým faktorem přítomnost subjektivního činitele - komunistické strany, který dává hnutí za bezprostřední požadavky taktická hesla a celkovou perspektivu boje za socialismus a komunismus. Umožňuje také organizovat a sjednocovat vrstvy, které by se jinak zapojovaly do neefektivních forem odporu. Při slabosti subjektivního faktoru opět dochází k podléhání objektivního boje pracujících buržoazním sociálně-demokratickým nebo nacionalistickým silám a rozbíjení hnutí.

Úkolem každé komunistické strany, k rozšíření a upevnění svého vlivu i členské základny, pro pokračování svého boje, zůstává tedy zakotvení mezi mládeží prostřednictvím mládežnické organizace. Krizové období je vhodným pro takovou práci a jeho zanedbávání má závažné důsledky pro budoucnost této země. Úkol budovat organizace mládeže je dokonce jasný většině buržoazních stran. Důležitost organizací mládeže pro komunistickou stranu ukazuje i to, že buržoazní mechanismus míří při své snaze o potlačení komunistického hnutí nejdříve na tyto organizace, jak se to stalo KSM v pokusech o ilegalizaci a rozbití zevnitř.

Komunistické hnutí však v ČR prochází silnou krizí, která umrtvuje jeho možnou činnost. Posun vedení KSČM doprava a k oportunismu oddělil komunistickou stranu od Komunistického svazu mládeže a zvýšil nároky kladené na KSM ve vytváření samostatné politické linie. To se projevuje například v tom, že KSM je jedinou organizací, která od samého počátku a zcela důsledně vede informační boj proti poslední imperialistické agresi v Libyi, zatímco europoslanci za KSČM se zapojili v klíčový okamžik do ospravedlnění této intervence při hlasování v Evropském parlamentu. Projevilo se to i při nedávné velké stávce dopravních odborů, kdy KSČM jako celek nevydala ani stanovisko a prakticky tak přenechala stávku a demonstraci sociálnědemokratickým silám. Projevuje se to i vytvářením aliancí s pravicovými organizacemi, zatímco od marxisticko-leninistických, jako je KSM, se vedení dlouhodobě oficiálně distancuje.

Současná činnost KSM zaměřená na otázky školného, boj proti imperialismu, politické vzdělávání a rozvoj publikační činnosti, či spolupráci s komunistickými silami v Evropě má svou organizační i finanční náročnost. Při potížích způsobených tlakem na KSM zvěnčí je problematické pro organizaci bez státní finanční podpory, jakou má například parlamentní KSČM, být rovnocenným protivníkem buržoazním silám.

Řadu mladých lidí odrazuje od činnosti v mládežnickém hnutí postoj KSČM k mládeži organizované nejen v KSM. Na základě orientačního průzkumu KSM, byla KSČM na úrovni základních organizací či okresů kontaktována od roku 1989 přibližně 3-4 tisíci mladých lidí ve věku kolem 20-ti let. Jednalo se o lidi, kteří přišli ze své vůle a odhodlali se kontaktovat mediálně stigmatizovanou organizaci i přes to, že to pro mnohé znamená společenskou nebo pracovní újmu. KSČM nejenže nedokázala nové lidi sama získávat, ale dokonce odrazovala i tyto, kteří přišli sami. Řada z nich dnes nechce mít s politikou nic společného. Při organizování politických akcí se KSČM doslova odvrací i od toho, co za své finance a ve svém volném čase konají mládežníci a měli by správně dělat placení straničtí funkcionáři.

Závěrem chci dodat, že Komunistický svaz mládeže nabízí svoji ruku marxistům-leninistům uvnitř KSČM v našem společném zápase za znovuvybudování komunistické strany v České republice.

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .