Zdražení MHD v Praze potvrzeno

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 9. 2005

Twitter

1. září projednával Magistrát hl. m. Prahy na základě petice občanů a na základě návrhu zastupitelů za KSČM zpětné vrácení ceny jízdného na úroveň před 1. červencem. Na magistrát dorazili i zástupci KSM, kteří zastupují stovky či tisíce lidí, kteří podepsali petici proti zdražování MHD, aby svojí účastí a svým vystoupením jasně prezentovali názory veřejnosti.

O samotné jednání magistrátu se asi nemá cenu zmiňovat, rozhodně je to „zážitek“. V dvou a půl hodinové diskusi vystoupilo několik řečníků a drtivá většina vystoupení nekomunistických zastupitelů dávala znát, že se vlastně nejedná ani tak o to, jestli se jízdné v Praze má či nemá zdražovat, jestli je výhodnější „ždímat“ z cestujících peníze, nebo žít ve městě bez smogu, dopravních nehod, v městě bez aut. Páni zastupitelé to spíše pojali jako politický boj proti komunistům a v jejich vystoupeních byly přímo na adresu komunistů časté narážky. Tyto narážky byly rozhodně častější, než nějaké rozumné argumenty. Proto se nelze divit, že ten samý magistrát podhodnotil dotace pro Dopravní podnik Hl. M. Prahy o 400 mil., ačkoliv je DP hodnocen jako jeden z nejlepších, ne-li nejlepší v Evropě. Zarážející na celém jednání bylo, že ani magistrát, ani DP, ani kdokoli jiný a hlavně ani nikdo z řečníků, kteří tak prudce obhajovali zdražování a tak prudce byli proti návrhu na bezplatnou dopravu v Praze, neměli k dispozici jediná čísla, jedinou analýzu, jediný materiál, kterým by mohli svůj názor podložit. Jediný, kdo po takové analýze volal, byl Mirek Prokeš (KSČM), jeho hlas však nebyl vyslyšen. Po asi dvouhodinové diskusi, kde padalo více demagogických názorů, než faktů, jsem měl možnost vystoupit jako zástupce KSM a především jako zástupce obyčejných Pražanů, kteří se zdražováním nesouhlasí a na které valná část jejich zastupitelů jaksi zapomíná. Otázky se týkaly koncepce dopravy v Praze, způsobů preference MHD a ekologické dopravy (která je nedostatečná), samotné ceny jízdenek (a procento nákladů, které s výrobou, distribucí a kontrolou souvisí), jaké jsou sociální dopady zdražování MHD, jaká je ekologická situace města a jak se po tomto opatření změní (v Praze automobily vyprodukují přes 14 tisíc tun oxidu dusíku, dalších 4,5 tun je z ostatních zdrojů), jak se růst automobilismu projeví (nebo spíš „podepíše“???) na zdraví obyvatelstva (hluk, smog, dopravní nehody), jak magistrát postupuje v boji proti automobilismu. Otázky vyzněly samozřejmě na prázdno, nikdo se jimi nezabýval. Stejně tak, jako se nikdo nezabýval názory Pražanů, kteří je jasně deklarovali v několika peticích proti zdražování MHD, stejně jako se nikdo nezabýval tím, aby se rozhodovalo na základě faktů, analýz a názorů odborníků a ne na základě politické přislušnosti. Světlou výjimkou byli zastupitelé za KSČM, kteří varovali, stejně jako my, před sociálními, ekologickými a dalšími dopady tohoto zdražení a kteří stejně jako my volali po analýze. Zdražení navíc nepovede ke zkvalitnění služeb, ale ke krácení dotací města pro DP. Patří jim velký dík, stejně jako s. Zdeňkovi Štefkovi, který zpracovával všechny materiály i analýzy KSM k problematice zdražování MHD. Magistrátem ale náš boj nekončí, je potřeba dostávat informace mezi lidi, je potřeba učit lidi vyjadřovat svůj názor. Těch pár židlí na magistrátu, určených pro veřejnost, zůstalo poloprázdných.

Jakub Holas

Dámy a pánové, dobrý den,

V souvislosti s červencovým zdražením MHD bych měl na zodpovědné členy rady HMP několik otázek.

První otázka se týká vývoje dopravy v Praze vůbec. Znám určitou koncepci rozvoje dopravy v HMP z roku 2000, kde se praví, že v roce 2010 bude o třetinu větší provoz, včetně automobilového a že se nezmění ani struktura. Tzn. že současné zacpané ulice budou totálně neprůjezdné. Ptám se proto, jestli se v této koncepci počítalo již se zdražením MHD, nebo máme počítat s ještě větším růstem automobilů.

Druhá otázka je na preferenci MHD. Zajímá mě, jakým způsobem město preferuje městskou hromadnou dopravu, zejména ekologickou. V uvedené koncepci totiž je preference nedostatečná, spočívá pouze ve vyhrazení jízdních pruhů pro autobusy, povolení jízdy autobusů MHD po tramvajových kolejích, zřizování betonových dělících prvků podél tramvajových tratí, zřizování různých typů nestandardních zastávek tramvajové dopravy, preference jízdy tramvajových vlaků a nástupu cestujících světelnou signalizací.

Třetí otázka se týká samotné ceny jízdenek. Říkáte nám, že příjmy z prodeje jízdenek tvoří nyní 28% nákladů. Chci se zeptat, kolik stojí výroba, distribuce jízdenek včetně automatů, zda je prognóza, kolik stojí kontrola jízdenek a jaký je poměr mezi vybranými pokutami a úniky od černých pasažérů. Dále se chci zeptat, jaký je podíl mezi administrativní a výkonnou částí zaměstnanců dopravního podniku a jak jsou kontrolovány veřejné zakázky, neboť na internetu jsou k dispozici veřejně vazby o napojení zaměstnanců a politiků na stavební a další firmy.

Čtvrtá otázka se týká sociálních dopadů zdražování. Sice jistě budete oponovat, že zdražení není tak výrazné, že většina Pražanů si kupuje kupóny, ale to není jen doprava, co je dražší, bude zdražen i plyn a další vstupy. A to rapidně. Navíc právě rizikové skupiny, matky s dětmi i samoživitelky, nízkopříjmoví zaměstnanci, kupóny nevyužívají. Zajímá mě proto, jestli máte tyto dopady monitorované. Protože zvyšovat ceny jízdenek zejména kvůli cizincům, kteří mohou být zdroji dodatečných příjmů např. poplatky za noclehy, mi vhodné nepřipadá.

Pátá otázka se týká dopadů zdražování na ekologickou situaci města. Zajímalo by mě, jestli se před rozhodováním dělaly prognózy, jak se zdražení projeví v ekologických dopadech zvýšené automobilové dopravy a jaký je vliv automobilismu na znečišťování ovzduší, poškozování zeleně, statiku budov.

Šestá otázka se týká nákladů zdražování MHD v oboru zdravotnictví. Automobilismus znamená snížení imunity obyvatel, v Praze způsobí řidiči 97% dopravních nehod, což zatěžuje i zdravotnictví. V Praze automobily vyprodukují ročně přes 14 tisíc tun oxidů dusíku (ve srovnání s přibližně 4,5 tisíci tun z ostatních zdrojů). Nemalá je též zátěž hlukem. Podíl obyvatelstva zasaženého nadměrným hlukem se pohybuje těsně pod 50 %.

Z mého pohledu je zdražování MHD krokem s negativními sociálními, zdravotními, ekonomickými i ekologickými dopady na život občana a proto se vyslovuji hlasitě NE zdražování.

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >