Nejvyšší etapa historického revizionismu: Evropská unie a umělá paměť

Podrobnosti

Vytvořeno 13. 12. 2019

Twitter

Společné prohlášení antiimperialistických a komunistických organizací mládeže, které podepsal i Komunistický svaz mládeže

Stále běhá mráz po zádech, když se díváme na fotografie z mnichovské konference roku 1938, kdy Francie a Velká Británie daly výslovný souhlas s anexí pohraničí Československa nacistickým Německem po předchozí anexi Rakouska. Obě země byly laskavě poskytnuty Hitlerovi, aby ho postrčily do války proti tolik jimi nenáviděnému bolševismu. Pakt Molotov-Ribbentrop následoval až poté, nikoliv z přátelství mezi nacistickým Německem a sovětským Ruskem, ale ze zoufalství, protože si Sověti uvědomili, že žádná pomoc od liberální demokracie proti nacistické bestii nepřijde. Tohle možná poslanci Evropského parlamentu (euro-poslanci) nevěděli, nebo jim to asi bylo jedno, když hlasovali drtivou většinou pro ztotožnění nacismu a komunismu: zdá se, jako by ti lidé zapomínali nebo spíše přepracovávali dějiny.

Nikoho by neměli euro-poslanci svým chováním překvapit. Tento akt historického revizionismu přichází v době krize evropského kapitalismu a ukazuje jeho liberální totalitarismus: je třeba potlačit myšlenku, že jiná společnost je možná a nutná. V některých členských státech EU jsou již zakázány komunistické strany a jejich symboly, včetně pomníků Rudé armády a jejího vítězství nad nacismem. Neměli bychom být překvapeni, kdyby po takovém usnesení následovala důkladná revize historických knih z období mezi lety 1933 a 1939.

Senátor McCarthy (strůjce honů na komunisty v USA v 50. letech) by zde při pohledu znění usnesení zbledl, nakolik je vrcholným aktem historického revizionismu. Nacismus a komunismus byly postaveny na stejnou úroveň už několikrát, ale nikdo nikdy nepřišel s novým datem začátku druhé světové války. Usnesení Evropského parlamentu posunulo toto datum z 1. září 1939, invaze do Polska, na 23. srpen 1939, podepsání paktu Molotov-Ribbentrop. Evropský parlament pompézně vyhlašuje, že pakt byl přirozenou aliancí pro rozdělení světa a podrobení liberálních demokracií mezi dvě stejně krvežíznivé země a jejich dvojnické vůdce.

Historie nám bohužel říká něco jiného. Francie a Velká Británie odmítly spojenectví se SSSR. Sovětský svaz byl tak nucen uzavřít smlouvu s ďáblem, aby si koupil čas a připravil se na válku, která ho měla koloniálně podrobit a kterou mnozí v liberálních demokraciích chtěli, aby v ní Sověti bojovat sami a snad ji prohráli. Usnesení také pohodlně zapomíná, že v těchto letech byly fašistické vlády v Polsku a Pobaltí a ty byly spojeny s nacistickým Německem. Očividně jsou pro Evropskou unii dějiny jen nepohodlnou pravdou, a proto musí sebeproklamovaná liberální a demokratická pevnost napsat nové. Pozorný pozorovatel by nyní měl zjistit, že nacismus byl jen malou epizodou, zatímco skutečným cílem byl samotný komunismus. Europoslanci neprojevili stud ani slušnost, protože ztotožnili ty, kteří stavěli Osvětim, a ty, kdo otevřel její brány.

EU potřebuje démonizovat a delegitimizovat komunismus, připravit pracující o ideologické nástroje pro zvrácení neoliberálního a imperialistického projektu kapitalistické integrace EU. To je velmi důležité v bývalém socialistickém bloku a na evropské periferii, protože zde politika EU dosáhla pro kapitalismus mohutného úspěchu. Zisky vyletěly, sociální a ekonomická práva zmizela a sama identita těchto národů se rozpadla: šoková terapie ztrojnásobila chudobu, deindustrializovala celé regiony a vedla k hromadné emigraci. EU raději připravuje nebezpečná nacionalistická a antikomunistická hnutí, než aby dovolila vzestup komunistických ideálů.

Nejedná se pouze o historický revizionismus, ale o přesnou politickou strategii, která zvyšuje svůj vliv na Evropu. Zaměřuje se na útoky na demokracii a politickou svobodu, staví komunistické ideály a evropské komunistické strany mimo zákon. Nacismus a fašismus je příhodně vyhrabán, aby odstrašil lidi od všech takzvaných totalitních ideologií: prohlašuje se, že hrozí fašistická diktatura právě ve správnou chvíli, aby byla nalezena shoda v zákulisí s těmi samými reakčními silami, a je vyhlášeno vítězství bez nutnosti partyzánského boje v horách. Avšak tak časté bití na poplach způsobí, že budou lidé hluší, až se skutečná hrozba fašismu vrátí.

Usnesení příhodně zapomíná, že fašismus a nacismus byly vždy levobočky liberálního kapitalismu v době sociální krize a nízké lidové legitimity: bylo tomu tak v Itálii, Německu, Španělsku, Portugalsku, Řecku a dnes je tomu tak na Ukrajině a v Pobaltí. Nacismus byl pravou rukou kapitalismu, který chránil své zisky: produkt a nástroj liberálního kapitalismu zbavený své liberální masky. Naopak, komunismus byl vždy jedinou alternativou a tím pádem jediným skutečným nepřítelem kapitalismu: může jej nahradit, a proto je třeba s ním bojovat jakýmkoli způsobem.

Evropští komunisté dnes vstupují do nové politické fáze, která se vyznačuje kvalitativně odlišným náporem antikomunismu: v budoucnu mohou být komunistické strany v některých evropských zemích postaveny mimo zákon a zatlačeny do podzemí, jako dnes na Ukrajině. Jak se imperialistický charakter evropské integrace stává zjevnějším a represivním, stává se jednota mezi komunistickými stranami stále důležitější pro náš odpor vůči diktatuře kapitálu. Musíme si uvědomit, že kapitál se obává našeho komunistického ideálu a chce vykořenit i jeho nejslabší výhonky ještě dříve, než začnou růst.

Musíme držet při sobě, protože druhá strana je jednotná. Konzervativci, liberální a sociálně demokraté hlasovali pro toto hanebné usnesení. Někteří tvrdili nebo pořád tvrdí, že zastupují pracující, jsou levicoví a dokonce progresivní. Možná jsou zmatení nebo to byla vždycky lest, ale tento omyl rozptýlíme: konzervativci, liberální a sociální demokraté jsou odlišní. Pouze jednotní a i přes naše rozdíly můžeme odhalit, že jejich rozdělení na konzervativce, liberály a sociální demokraty zakrývá skutečnou jejich jednotu jako kapitalistů. Rozdělení a sektářství nás oslabuje v tomto úkolu a ve vytváření širších lidových spojenectví, prostřednictvím nichž můžeme zesílit náš hlas a šanci změnit vztahy nad třídami.

Evropa postavila nás komunisty na stejnou úroveň s nacisty, a někteří tomu snad mohou věřit. Historie je však skvělým a neúnavným učitelem pravdy: jako organizace mládeže je naším úkolem vzdělávat mládež pomocí lekcí dějin. Jednotní, demaskujeme toto usnesení a představíme zkoušku dějinami před jejich revizionisty.

Překlad KSM

Anglicky:  https://www.fgci.info/the-highest-stage-of-historical-revisionism-the-european-union-and-the-artificial-memory/

• < Předchozí
• Další >