V těchto dnech si připomínáme 100 let od vzniku Komunistického svazu mládeže a také si letos v květnu připomeneme 100 let od vzniku Komunistické strany na území tehdejšího Československa.
Je to příležitost, ohlédnout se a připomenout si z čeho pramenilo odhodlání a akčnost mladých lidí k tomuto historickému kroku. Podmínky mladých pracujících v nově se rodícím Československu byly prachbídné, zejména mladých učňů a učnic, děveček u sedláků (zemědělských pracovnic). Pro mnohé pracující bylo těžké uživit sebe a svoji rodinu, sen o vlastním bydlení byl něčím jako pohádkou, která se nikdy nemůže realizovat. Z vyprávění babičky vím, že v jedné místnosti bydlelo i osm lidí, na ranní vlak, který odvážel lidi do práce, se běžně chodilo i pět kilometrů pěšky. Mladí lidé si plně uvědomovali svoji třídní příslušnost a nemožnost vymanit se z otrockých okovů kapitalismu pokud nebudou mít svůj předvoj, tedy organizaci, která jím umožní společně se bránit a posléze nahradit nespravedlivou kapitalistickou společnost společností novou, společností socialistickou založenou na vědecké teorii, kterou již popsal K. Marx s B. Engelsem a doplnil a v praxi započal realizovat V. I. Lenin v tehdejším Rusku.
Když mě mladí soudruzi oslovili, abych napsal pár řádek k letošnímu výročí, uvědomil jsem si, že je to již 25 let od doby, co jsem zastávat funkci předsedy KSM. V souvislosti s prací v KSM rád vzpomínám na řadu výrazných osobností, které jsem měl tu čest potkat, a slyšet tak živá svědectví lidí, kteří za svoje politické přesvědčení a odbojovou činnost v době nacistické okupace trpěli v koncentračních táborech. Za všechny připomenu Věru Pickovou, která na rozdíl od řady jiných komunistů měla to štěstí a běsnění nacistů přežila.
Postupně jsem slyšel stovky příběhů pamětníků, které dokreslují vše, čím prošlo naše hnutí od dob svého vzniku, přes vítězné bitvy a fatální porážky až do dnešních dní, příběhy řadových členů, dělníků, zemědělců i našich čelných představitelů, ministrů, odborníků v oblasti vědy, průmyslu, stavebnictví, armády, rozvědky a celé řady jiných oblastí. Je to nezaplatitelná zkušenost, kdy člověk slyší, co a jak se událo, a jak jednotlivé události hodnotí sami aktéři, co považují za zásadní pozitiva a výdobytky a co za chyby a čeho se na naší další cestě vyvarovat.
Obnovený KSM to po listopadovém převratu roku 1989 neměl jednoduché. Na jedné straně státní moc nového buržoazního státu na straně druhé i vnitřní problémy, které byly spojeny se vznikem a posléze i zánikem Levého bloku a Ligy levicové mládeže, tedy organizací, které deklarovaly svůj rozchod s komunistickým hnutím. Přes tyto vnitřní problémy se podařilo KSM obnovit svoji činnost a ve své době účinně spolupracovat s KSČM jako svou partnerskou organizací. Potřeba hledání společného postupu v rámci celého komunistického hnutí trvá i nadále. Najít tuto cestu je jedním z našich hlavních úkolů dnešní doby, kdy naše hnutí díky pragmatické politice některých současných představitelů KSČM značně zesláblo a pro mnohé naše členy a příznivce se stalo nesrozumitelným.
KSM se stal nejen organizací mládeže s jasnou politickou orientací na socialistickou cestu, ale prostředím, kde jsme jako mladí navazovali přátelství, jež mnohá přetrvala až do dnešních dní. KSM byl a je organizace, kde mnozí našli svoje lásky, i když ne všechny vydrželi na celý život.
Do dalších let přeji nejen KSM, ale celému pokrokovému a komunistickému hnutí, hodně sil, zdravé rozhodnosti a optimismu při řešení náročných úkolů před které nás staví morální, politická a ekonomická krize soudobého kapitalismu.
Josef Gottwald,
předseda KSM v letech 1995 - 2001, předseda OV KSČM Praha 6
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.