Když už se takové tábořiště zřídí, je třeba ho řádně využít. To je např. jedním z bodů smlouvy, kterou uzavřel OV KSCM v České Lípě s PS Ralsko v Mimoni. Jedním z bodů úmluvy o spolupráci a vzájemné pomoci na akcích, včetně finanční podpory. Jednou, využívající zbudovaného tábořiště těsně před zahájením táborů je setkání mládeže. Konalo se v přírodním prostředí podruhé. Oč méně se na prvé zdání dostalo pozornosti této akci od stranických či poslaneckých špiček, o to větší byla jeho kvalita.
Když se kdosi žertem dotázal, jak by se asi takové setkání mělo pojmenovat, dostalo se mu odpovědi: „Mezinárodní konference o budoucnosti lidstva.“ Odpovídající tvrdil, že výstižnější název lze těžko vymyslet. Diskutovalo se o nejožehavějších problémech lidstva a diskutovali o nich ti, kteří by je měli řešit ve svém vlastním zájmu – mladí. Litovat bylo možno jen toho, že mladí z polské SLD po přislíbené účasti nakonec nedorazili a byli zde pouze mladí z Die Linke (SRN) a z KPÖ (Komunistická strana Rakouska). Domácí účast přesáhla dost přes hranice pořádajícího Libereckého kraje, např. účastníky z Brna nebo Kladna. Součástí programu byla druhý den akce exkurze do sklářské huti Egermann v Novém Boru, kde mohli účastníci vidět ruční sklářskou hutní výrobu, ale také si vyzkoušet, co to obnáší foukat do sklářské „píšťaly“.
Na snímku zkouší štěstí a sklářskou zručnost mladý rakouský komunista Benjamin T. pod odborným dozorem mladého českého skláře – komunisty.
Možná nutno v tuto chvíli podotknout, že připravovat akci s mladými a pro mladé je úkol poměrně nevděčný. To uděláte pozvánky, vymyslíte rámcový program, rozešlete je do všech světových stran dost předem s požadavkem, aby kdo hodlá přijet vám to dal vědět. Těsně před akcí pak máte pocit, že nikdo nepřijede. Při optimismu vás drží zkušenost, že i loni to tak bylo a pak to celkem ušlo. Omluví se předseda KSM, poslankyně… Leč obavy, že tu budeme sami pro sebe se opět postupně rozptylují. Přijede auto, z něj vyskočí 5 mladých mávajících rudým praporem s nápisem Die Linke a za nimi další a další … Stisky rukou představování. K večeři podle plánu opečené špekáčky. Trochu sice prší, ale to pro mládí není žádná překážka. K špekáčkům chutná dobré české pivo. Možnosti jsou dobré, zájmové aktivity se prosazují. Badminton, ping-pong, volejbal, fotbal. Mezinárodní utkání přineslo podvrtnutý kotník jednomu z „Junge“.
Sobotní dopoledne nabízí možnost exkurze do sklárny Egermann v Novém Boru. Jedou téměř všichni, i „podvrtnutý kotník“. Většina z účastníků vidí poprvé sklářskou pec, přípravnu sklářského kmene a další pracoviště. Možnost vystoupit po několika schodech na „verkštat“ do blízkosti sálavého tepla a vzít do ruky sklářskou píšťalu, zláká některé…. Vyfouknout pravidelný tvar není vůbec jednoduché. Jednomu z mladých Němců se ale přece jen podařila pěkná kulatá „baňka“ a hrdě s úsměvem s výtvorem zapuzoval před fotoaparátem.
Na dalším snímku je část skupiny. V popředí jedna z organizátorů akce, předsedkyně Liberecké krajské rady KSČM Mgr. D. Lysáková
Guláš s knedlíkem po obědě chutnal znamenitě. Trocha relaxace a setkání směřuje k diskusnímu bloku. Je pravda, že diskuse po skupinkách se rozproudila hned na počátku a běží po celé setkání. Ale směrovaná diskuse je směrovaná diskuse. Krystalizují základní okruhy problémů. První: Může kapitalismus vyřešit budoucnost lidstva, chudobu, rozdíly v životní úrovni, záchranu životního prostředí na zemi? Spontánní reakce je – nemůže. A padají argumenty proč ne. Druhý okruh: Je tedy třeba nastolit jiný systém a jaký? I zde je vyústění poměrně jednoznačné: Socialismus. Není velkých rozdílů, jak si jednotlivci onen socialismus představují. Na otázku – jak je možno takové změny dosáhnout – se odpovědi už trochu různí. Diskutující připouštějí, že kapitalismus své pozice nevyklidí jednoduše a dobrovolně. Způsoby jsou více i méně radikální a razantní. Shoda je, že změny musí být zásadní, ne jen „kosmetické úpravy“.
Je naznačena taková varianta: 1. Krok – zmapovat, které organizace a různé spolky jsou proti kapitalismu.
2. Krok – navázat kontakty s nimi a mezi nimi. 3. Krok – rozvíjet vzájemnou spolupráci mezi nimi a s nimi směřující ke společnému cíli – likvidaci kapitalismu a jeho náhrady jiným lepším systémem. Je konstatováno, že tady jsou největší potíže. Přestože cíl je společný, existuje mezi některými hnutími řevnivost, jakési soupeření, kdo to vidí lépe, správněji a z toho vychází, že domluvit se na společných postupech je velký problém. Všichni ale cítí, že sjednotit postupy je nutné.
Závěrečné dopoledne je věnováno diskusi s poslancem. Místo mladé poslankyně je k dispozici poslanec víc než dvakrát takový věkem i váhou, ale diskutujícím to zjevně nepřekáží. Diskuse je čilá, intenzivní, problém nalákat účastníky k obědu i na takovou „baštu“ jako jsou plněné řízky.
Závěr, loučení, výměna mailových adres, mobilních čísel., plán na další setkání v říjnu v libereckém „učňáku“. Loučení s úsměvy, stisky rukou. Jsme rádi, že jsme poznali bezva mladé lidi a těšíme se, že jsme se neviděli naposled.
-DrBan-
{moscomment}
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.