I v České republice, stejně jako v dalších evropských zemích, čelíme tlaku na privatizaci a komercionalizaci systému vzdělávání, který se snaží podnikatelé přeměnit na výnosný byznys, a na přenášení břemene jeho financování na studenty a jejich rodiny. Proti tomuto útoku na sociální postavení studentů pocházejících z pracujících tříd či z rodin nezaměstnaných či sociálně slabých a na právo na rovný přístup ke vzdělání se v České republice i v ostatních evropských zemích zorganizovalo hnutí odporu a prosazující alternativu. V ČR tak vzniklo například občanské sdružení SOS student, jež před několika lety organizovalo petici proti záměru pravice na zavedení školného a jež se v tomto roce podílelo na kampani proti tzv. reformě vysokoškolského ubytování na Univerzitě Karlově v Praze.
Otázkám stanovování širší alternativy proti komercionalizaci a privatizaci vzdělávání byl věnován i evropský seminář, nazvaný „Lisabonská strategie a restrukturalizace vzdělávacích soustav: hlavní oblasti prosazovaných změn a odezva hnutí pracujících a komunistického hnutí“, pořádaný Komunistickou stranou Řecka v Athénách 8. - 9. 4. 2006. Mezi 18 účastnickými stranami vystupovala i KSČM.
Na základě rozsáhlé debaty v průběhu této konference a přijatých závěrů zformulovala Komunistická strana Řecka návrh Evropské výzvy ke vzdělávání pod heslem Bezplatné veřejné vzdělávání pro všechny!
Je v ní vyjádřeno znepokojení nad důsledky opatření směřujících ke kapitalistické restrukturalizaci v oblasti vzdělávání a výzva všem progresivním intelektuálům, vědcům, učitelům ale i studentům, aby se aktivně zapojili do rostoucího hnutí odporu proti přeměně vzdělávání na byznys v celé Evropě.
Je nutné říci, čím uvedená Evropská výzva je a čím není. Není a nečiní si nárok být rozsáhlou podrobnou analýzou. Je politickým postojem vytvořeným na základě dialektického rozboru reality. Je také základním politickým měřítkem, kterým politické síly a političtí představitelé v konkrétní rovině sdělují, kde či na čí straně stojí, čí zájmy prosazují. Evropská výzva ke vzdělání je dokumentem, postojem k němuž se každý profiluje. A strany konfliktu, jehož třídní podstata vystupuje čím dále tím více ve své nahotě, jsou ti, kdo pracují a platí na straně jedné, a ti, kdo ze vzdělávání, jež je i společenskou hodnotou, veřejným statkem a právem, chtějí dělat výdělečný byznys na straně druhé. Privatizace a prosazování kapitalistických mechanismů ve školství přitom logicky vede k dalšímu zesilování třídních přehrad a nespravedlnosti.
Co tedy Evropská výzva ke vzdělávání v krátkosti obsahuje? Jak se ve Výzvě výslovně praví “navzdory rozdílům mají všechny země v souvislosti s rychlostí a metodami užívanými při prosazování této kapitalistické restrukturalizace vzdělávání některé společné charakteristiky:
Společná charakteristika problémů evropských zemí v oblasti vzdělávání (zkráceno):
1. Zvýšená privatizace vzdělávání, jež často zahrnuje snižování přímého veřejného financování, zvýšení soukromého financování „pro zisk“ a přenos nákladů vzdělávání přímo na studenty a jejich rodiny... Tato privatizace a ztržňování nutí státní školy, aby fungovaly na základě „soutěžních“ privátních kritérií a aby vyhledávaly prostředky „samofinancování“ prostřednictvím soutěžení o zdroje privátního sektoru – „invaze vytěžování zisku“ podnikateli a „finančníky“.
2. Rozvoj trhu otevřeného soutěži v oblasti evropského vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím tzv. boloňského procesu. Rozvoj takové evropské soutěže v oblasti vysokoškolského vzdělávání ve jménu posilování „mobility“ a zvyšování „kvality“ studia ve skutečnosti povede ke vzniku malého množství univerzit vysoké úrovně, jež budou soustřeďovat nejlepší výzkumnou infrastrukturu, získávat lví podíl na financování, a budou přitahovat ekonomicky silnější a „soutěživější“ studenty, zatímco na straně druhé velká většina institucí vysokoškolského vzdělávání bude nižší kvality a bude sestávat z těch, kteří na restrukturalizaci doplatili. Výsledkem bude „mobilita“ a „vyšší kvalita“ pro bohaté a imobilita a nízká kvalita pro chudé.
3. Zesílení třídních přehrad se záměrem vybrat sociální elitu na základě oddělování a třídění žáků a studentů do třídně rozlišených typů, kategorií a forem vzdělávání a výchovy, přičemž velká většina bude degradována na náhražkové a nepodstatné školení namísto systematického vzdělávání.
4. ... degradace vzdělávání na základě nahrazování masového vzdělávání individuálními formami „celoživotního školení“, na trh orientované užitkové dovednosti a podřízení se „pracovnímu trhu“ v přípravě na celoživotní kariéru znamená poskakování mezi školením a nezaměstnaností.
5. Diskriminace migrantů, povzbuzování nacionalismu a šovinismu, pokusy hanobit ostatní národy a kultury za současného prosazování „eurounijního nacionalismu“ a nepřátelství vůči ostatním národům a mezinárodní dělnické třídě.
6. Zrušení společenského poslání vzdělávání prostřednictvím uvalení dusící kontroly nad jeho orientací, řízením a dokonce výsledky ze strany monopolů a imperialistických organizací (NATO, EU), jež otevřeně zasahuje a určuje akademickou činnost univerzit a výzkumných nadací.
7. Opatření na podporu imperialistické Evropské unie, ideologie volného trhu, podnikatelského ducha, iracionalismu, antimaterialistického přístupu k dějinám, tmářství, protidialektického pohledu na sociální vývoj, deformování a hanobení národního osvobození, sociálního, protifašistického a třídního boje a úsilí trestat veškerý odpor, spolu s jakoukoli progresivní, komunistickou ideologií.“
Výzva dále formuluje i nejzákladnější společné požadavky (zkráceno):
“ * Sjednocené vzdělávání... založené na bezplatném veřejném vzdělávacím systému financovaném zvyšovanými veřejnými výdaji z ústředního státního rozpočtu. Naším cílem je vzdělávání v naprostém protikladu vůči privatizaci a vzdělávacímu systému roztříděnému podle třídních ukazatelů, které zvyšují sociální nerovnosti v čím dál nižších věkových kategoriích.
* Řízení vědeckého výzkumu odpovídající současným potřebám lidí a nikoli postavené do služby zisků a rozhodnutí monopolů. Výzkumné projekty musí přestat být používány jako nástroj pro nadměrné zisky a nadměrné vykořisťování pracujících. Musejí se stát silným nástrojem sloužícím k osvobozování lidstva z materiálního nedostatku a z intelektuálních pout.
* Profesní vzdělávání výhradně ve školách, jež jsou součástí veřejného vzdělávacího systému...
* Jednotné vysokoškolské vzdělávání, jež svým základním studijním programem poskytne plnou vědeckou kvalifikaci a spolu s ní všem absolventům právo na výkon své profese. A to včetně uplatnění pedagogů a výzkumníků tak, aby nepracovali jako sluhové dvou pánů.
* Zlepšení ekonomické a vědecké situace pedagogů na všech úrovních, aby nabyli své skutečné vzdělávací a společenské úlohy.“
Evropská výzva ke vzdělávání bude projednána i na 5. evropské konferenci mládežnických komunistických organizací, jež se uskuteční 27.-29.10.2006 v Praze. Je dokumentem, který zcela odpovídá programu KSČM, v němž je zdůrazněno bezplatné vzdělávání na všech stupních veřejných škol a odmítnutí jakékoliv formy školného, tedy i školného odloženého (tzv. australský model), které by měli podle pravicových návrhů po dosažení průměrného výdělku dodatečně splácet absolventi vysokých škol, kteří po dokončení studia většinou tvrdě narazí na svůj nedostatek peněz na pořízení bydlení a založení rodiny a kteří se proto musejí na dlouhá desetiletí zadlužovat u bank a stávají se tak fakticky novodobými nevolníky parazitického bankovního kapitálu. Tento tzv. australský model porušuje princip sociální spravedlnosti vyjádřený v konkrétní formě bezplatného vzdělávání pro všechny a je současně i formou dvojího zdanění.
Evropská výzva ke vzdělávání je jasným slovem učitelů, intelektuálů a vědců, stojících na straně práv studentů a jejich rodin proti byznysmenům a jejich prodlouženým stranicko-politickým pažím. Je výzvou adresovanou zejména, ale nikoli pouze, studentům. Příklad zahraničních studentů, ať už například z Řecka či ze sousedního Slovenska stejně jako naše vlastní zkušenosti třeba z kampaně SOS Student ukazují, že spravedlivé a důstojné postavení je výsledkem boje.
Radim Gonda
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.