Studium podražilo, studenti odmítají školné

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 12. 2009

Náklady spojené se studiem na vysoké škole jsou dvakrát vyšší než před pěti lety. Měsíc studenta či jeho rodinu vyjde na více než osm tisíc korun. A to je řeč o veřejných školách, kde se neplatí školné. Ukázal to velký výzkum, který mezi více než 11 tisíci studenty nechalo udělat ministerstvo školství.  Peníze padnou zejména na bydlení, jídlo, dojíždění a učebnice. Studium na soukromých školách je ještě o tři tisíce korun dražší, a to bez započtení školného. To činí v průměru další tři a půl tisíce korun měsíčně. Ještě před pěti lety, tedy v roce 2004, vyšel měsíc studia na veřejné vysoké škole na 3 477 korun. Průměrný plat se přitom od té doby rozhodně nezdvojnásobil, stoupl o necelou třetinu, ze 17 190 na 23 350 korun. Procento příjmů, které platí rodiče za vysokoškolské studium dětí, tak výrazně roste.

Nákladnost studia na VŠ přiznávají i nejvyšší úřednické kruhy: "Studium na vysoké škole je drahé a pro studenty ze sociálně hůře postavených rodin nedostupné," tvrdí Jana Matesová, náměstkyně ministryně školství. Její úřad proto chystá do vlády návrh na zavedení půjček pro studenty, které by nebylo obtížné získat a zároveň by byly výhodnější než obvyklé bankovní úvěry. O podobnou službu projevilo v průzkumu zájem čtyřicet procent dotázaných studentů. Ačkoli se 60 procent studentů staví k možnosti státem garantovaných půjček váhavě, spousta si jich půjčuje už dnes. A mnohem méně výhodně. Musí.

Půjčky ale nic neřeší - systémově jsou vždy nevýhodné oproti tomu, kdo si půjčovat nemusí....

Studenti, kteří si hned po škole nenajdou dobrou práci,  navíc nemusí mít vůbec štěstí splácet... Banky jim ve skutečnosti nechtějí pomoci - čím větší má student problémy s placením, tím víc na něm banka vydělává. I proto líčí na studenty, u nichž se nedají předpokládat žádné příjmy. Vysokoškoláci věšinou ale věří, že se i díky svému studiu budou mít jednou dobře. Přes 70 procent studentů podle něj čeká, že už dva roky po škole budou mít nadprůměrnou mzdu.  Překvapivé je, že dívky už předem čekají, že se jim studium vyplatí méně než chlapcům. Zatímco dívky čekají dvacet dva tisíc měsíčně, chlapci skoro dvacet osm tisíc.¨Nejníže své příjmy odhadují budoucí pedagogové - představují si, že budou brát necelých devatenáct tisíc korun.

Na opačném konci stojí budoucí právníci, kteří se cení na dvacet devět tisíc korun. Skoro stejně dobře svou budoucnost vidí ekonomové a studenti technických oborů. Autoři výzkumu za překvapivé považují zjištění, že s nižšími platy předem počítají i studenti z chudších rodin, bez ohledu na to, jaký obor studují.

Třetině studentů by nevadilo školné, 2/3 jsou proti. Nejvíce by byli ochotni zaplatit budoucí právníci, ekonomové a umělci - 17,5 tisíce ročně. Učitelé a zemědělci by do studia investovali "jen" 10 tisíc.  Průzkum ukázal, že se výše školného, které by byli studenti ochotní zaplatit, liší dle studovaného oboru. Nejméně by byli ochotní platit studenti pedagogických a zemědělských oborů (okolo 10 tisíc ročně). Dále studenti technických, lékařských a přírodovědeckých oborů (okolo 14 tisíc korun ročně). Studenti humanitních a společenskovědních oboru by obětovali ročně 16 tisíc korun. Nejštědřejší byli v průzkumu studenti práv, ekonomové a umělci. Ti by za studium zaplatili klidně 17,5 tisíce korun. V průměru by tedy studenti byli ochotní platit 15 tisíc ročně. Studenti by se ale spíše přikláněli k tzv. odloženému školnému, tedy že by začali platit až po získání titulu a v případě, že by jejich příjem dosáhl určité výše.

Iniciátoři mnoha verzí školného opět vystrkují hlavu, jsou spoluautory tohoto výzkumu. Společně se školným chtějí zavést i systém půjček a dalších podpor.... No, ty návrhy jsme již viděli mnohokrát - jen další útok na peněženky studentů...

Výsledky výzkumu ukázaly, že měsíc studia na vysoké škole stojí studenta průměrně 8 163 korun. Téměř polovina respondentů (45 procent) uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti, a proto téměř všem vypomáhají jejich rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně.Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje a jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně. Z průzkumu také vyplynulo, že 40 procent studentů by se nebránilo zvýhodněné studentské půjčce. Průzkum se konal od srpna do listopadu, dotazník se dostal do rukou celkem 23 964 vysokoškolským studentům, odpovědělo 11 743 z nich.

Iniciativa SOS student jakékoliv školné odmítá.

• < Předchozí
• Další >