Studium, půl práce

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 4. 2010

Twitter

Jedním z největších problémů dnešních absolventů škol bývá uplatnit se v oboru. Ať už jde o jakýkoli obor nebo jakýkoliv získaný titul, bývá někdy velmi diskutabilní zdali takový člověk svého získaného potenciálu někdy patřičně využije. Během dospívání naší společnosti začala být normální jakási nominální hodnota úrovně dosaženého vzdělání, přitom se jednotlivé profese samy od sebe diametrálně odlišují a osobně zcela nechápu společné názvosloví například ?maturitní? pro absolventa hotelové a na druhé straně některé z technických škol. To názvosloví je odvozeno od schopností, které musí absolvent prokázat, ale proč vlastně potřebují jednotlivé úrovně vzdělanosti nést stejné jméno jako úrovně, které přináleží k úplně jinému druhu práce?

Myslím, že by stálo za to zvážit tyto detaily, protože se člověku přímo asociují s jistou obecnou úrovní vzdělanosti člověka, když je přitom tato obecná úroveň nedefinovatelná. Díky tomu bychom se mohli dostat do situace, kdy se začne více rozlišovat důležitost některých obecných předmětů a obecně uznaných znalostí, které však takovému člověku ve výsledku při vykonávání jeho činnosti, nijak nepomůžou.

Tento problém se dá nazvat slovem ?plýtvání? a jde o skutečnost, která se promítá i do množství jednotlivých oborů a jejich studentů. Z hlediska jakési přirozené efektivity a šance pro absolventa získat studovaný druh práce, je na obtíž když se školy a obory množí podle zájmu studentů. Chybí zde regulační prvek, který by monitoroval pracovní trh a nevyužívané obory zavíral nebo naopak vytvářel nebo transformoval obory jiné. Doba se přece mění.

Pokud by se nakonec některý z oborů ukázal jako velmi vzácný, měli by šanci především talentovaní uchazeči a ti ostatní by museli hledat jinde. Nedocházelo by k nutnosti rekvalifikovat se, stačilo by se kvalifikovat.

Tomáš Fojtík

• < Předchozí
• Další >