Imperiální války a lživé hry na hrdinství

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 9. 2010

Twitter

Jsem často obviňován z nepravdivého a neobjektivního hodnocení amerických a izraelských invazí, podporovaných silami států NATO, včetně české armády, zejména popisu zločinů na civilním obyvatelstvu, které páchají příslušníci ozbrojených sil v Afghánistánu, Iráku a Palestině. Většina obhájců válek, včetně zločinů proti lidskosti nadneseně zvaných "postranními škodami", zdůvodňuje svůj postoj nezbytností zásahů proti muslimským teroristům, kteří napadli 11. září 2001 USA.

Velmi civilizovanou odpovědí těmto lidem je článek Roberta Jensena, profesora žurnalistiky na Texaské univerzitě v Austinu, uveřejněný na stránkách Dissident Voice, nazvaný "V nezákonných a amorálních válkách nejsou žádní hrdinové". Autor uvádí:

Při slavnostní ceremonii, věnované odchodu 4. mechanizované brigády (2. pěchotní divize) amerických pozemních sil z Iráku, vyzbrojené obrněnými transportéry Stryker, řekl její velitel shromážděným zpravodajům, že se jeho vojáci vracejí jako hrdinové.

Přestože můžeme chápat hrdost profesionálního vojáka a emoce skrývající se za tímto prohlášením, nyní nastal pro Američany ? vojáky i civilisty - čas, aby začali chápat podstatu skutečnosti: V sedm let trvající válce, pokrytecky nazvané "Operace Irácká svoboda", a devítileté afghánské válce "Operace trvalá svoboda" se nestal žádný Američan hrdinou.

Nezákonné invaze

To není útok na vojáky, námořníky a námořní pěchotu. Vojáci mohou ve specifických situacích jednat hrdinně, odvážně i soucitně, ale aby mohli být nazvaní skutečnými hrdiny, museli by být nasazeni v zákonném a morálně ospravedlnitelném konfliktu. To ale není případ americké invaze a okupace Iráku a Afghánistánu. Na nás je pouze vyvíjen nátlak, abychom akceptovali a sami používali hrdinskou rétoriku, anebo riskovali, že budeme označeni za bezcitné a zrádce. Je tím podlamována naše schopnost hodnotit politické a etické aspekty válek v historickém kontextu. Z právního hlediska jde o naprosto jasnou kauzu. Ani jedna z uvedených invazí se neuskutečnila s nezbytným souhlasem Rady bezpečnosti OSN a žádná nebyla odpovědí na bezprostřední ohrožení nebo útok na USA. V obou případech administrativa předstírala, že usiluje o diplomatická jednání, zatímco připravovala válku. V souladu s mezinárodním právem, zakotveným v americké ústavě i Chartě OSN, jsou obě války nezákonné. Evidentní je i jejich morální stránka: Tvrzení administrativy, že invaze byly nezbytné k tomu, aby nás ochránily před terorismem a lokalizovaly zbraně hromadného ničení, jsou nevěrohodná a lživá. V současnosti je svět mnohem nebezpečnější než před 11. zářím 2001 a to i přes podstatné změny v americké zahraniční politice a uzákonění tvrdých policejních a bezpečnostních opatření nejen v USA, ale v globálním měřítku. Zákonnou a morální odpovědnost za tyto zločiny nesou lidé, kteří vyslali vojáky bojovat, a generálové, kteří naplánovali konkrétní operace. Zdálo by se tedy nespravedlivé odepřít vojákům z linie fronty, kteří plnili své úkoly podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, označení "hrdinové".

USA nepřinesly svobodu

Hrdinská rétorika je však pouze součástí celého komplexu propagandy, určené ke krytí skutečnosti, že jde o imperiální války. Americké síly nepřinesly na Střední východ a do Střední Asie svobodu, jejich úkolem je a bude pouze rozšířit a prohloubit panství nad nejbohatšími surovinovými zdroji světa. Národ ovládající tyto zdroje zvyšuje svůj vliv na globální ekonomiku, a nehledě na celou americkou propagandu, svět si uvědomuje, že máme ve službě desítky tisíc vojáků právě pro získání kontroly nad zdroji ropy a plynu.

Nehrajme jejich hru

Individuum může jednat odvážně, i když slouží v imperiální armádě. Není pochyb o tom, že vojáci v britské koloniální armádě, která přinesla utrpení lidu poloviny světa, byli odvážní, stejně jako hitlerovci v SSSR a ve světě. Prosazovali však zájmy svých zločinných vlád v jejich snahách o ovládnutí světa. Nebojovali za svobodu národů, ale za zájmy svých domácích elit. Chápu celý rozsah problémů, kterým čelí příslušníci našich ozbrojených sil. Jsem si vědom ekonomické situace, ve které se nacházeli, než se setkali s falešnými sliby verbířů, které je zatáhly do služby v armádě. Neodsuzuji je za to. Odsouzení zaslouží ti, kdo se jako vždy vyhýbají odpovědnosti za své činy. Nedávno se tázal novinář Ryana Crockera, bývalého amerického velvyslance v Iráku, zda cítí vinu za současnou iráckou situaci. Crocker nejdříve odmítl o věci diskutovat a nakonec odmítl připustit byť i jen morální odpovědnost americké vlády. Jeho přístup nepřekvapuje. Američtí politici odmítají připustit, že šlo o invaze, proto to za ně musí učinit veřejnost. Pokud si neřekneme pravdu o americké zahraniční politice a zneužívání amerických ozbrojených sil k prosazování jejích nelegálních a nemorálních cílů, zůstaneme snadnými oběťmi politiků a jejich propagandistů. Významnou součástí této propagandy je tvrzení, že kritici války nepodporují vojska, neuznávají jejich oběti a neoceňují jejich hrdinství. Vlivu takových útoků se vyhneme pouze tak, že přestaneme hrát jejich hru a začneme říkat pravdu dokonce i tehdy, když je to bolestné.

Přeložil a upravil Karel KLUZ

• < Předchozí
• Další >