Volební kampaň před parlamentními volbami roku 2013 ukazuje myšlenkovou vyprázdněnost ODS a lidí na tuto stranu napojených. Obsah a forma její komunikace je příznakem úpadku její schopnosti působit na utváření obecného myšlení a představ obyvatelstva o společnosti, jejím fungování a uspořádání. Vlády vedené ODS spolu s TOP09 - jejím systémovým spojencem a současně protivníkem v boji o posty a zdroje příjmů ve veřejných institucích - dovedly erozi ideové hegemonie pravice až na práh rozpadu stranicko-politického systému. Ten by nastal plnou vahou v případě, že by nový prezident Zeman neodstavil ODS a TOP09 od moci a nedal jim tak čas na stabilizaci. Jinými slovy řečeno, pravicový vládnoucí establishment, zejména ODS, začíná hlásat teze, jimž přestává věřit stále větší část i její bývalé politické základny, jejích voličů. Jedná se o krizi ideologické legitimity vládnoucí třídy. Slábne víra v kapitalismus jako oprávněný sociálně-ekonomický systém ospravedlňující své instituce a mocenské nástroje i v souvislosti s dopady kapitalistické ekonomické krize ve vědomí obyvatel ČR. Jiným, a to zásadním problémem je, že u nás neexistuje žádná významná politická síla, která by prosazovala a nastolovala požadavek a praktické kroky k překonání kapitalismu. V tom spočívá zejména slabost KSČM, jež nehraje a kvůli svému zájmovému zapojení do buržoazně parlamentního systému sehrávat nemůže úlohu komunistické strany.
Vraťme se k volebnímu působení ODS a všimněme si výběrově jejích tezí, kterými by ráda oslovila občany ze svých volebních plakátů a billboardů. Forma hesel ODS odpovídá komunikačnímu stylu mladé generace realizovanému prostřednictvím zkratkovitých SMSek a vzkazů. ODS se zjevně snaží oslovit zejména mládež. Ta je terčem systematického ideologického formování prostřednictvím školy, médií, filmů a působení nejrůznějších tzv. nevládních organizací a současně řečeno slovy názvu knihy Roberta Merle "Za sklem" žije ve skleníku, v němž až do opuštění školy není konfrontována se sociálně-ekonomickou zkušeností pracujícího, který stojí tváří v tvář světu, v němž vládnou korporace a majitelé firem. ODS nezbývá, než se snažit získat hlasy právě v této voličské skupině, protože obalamutit ostatní je nesrovnatelně těžší.
Obsahově nepřinášejí billboardové výkřiky a dětinské veršovánky ODS žádný argument, věcnost jejich sdělení je nulová. Jinak řečeno, ODS nemá kromě omezeného sektoru podnikatelů, kteří nahromadili majetky díky znovuzavedenému kapitalismu a privatizačním vládám ODS, většině obyvatel co sdělit, co nabídnout. Pracující většina, podobně jako důchodci či více než půlmilionová armáda nezaměstnaných žijí v jiném světě než představitelé ODS dobře zajištění v prostředí svých firem, dozorčích rad, ministerstev, parlamentních kuloárů a vil za Prahou, na horách, u moře či večírků pro horních deset tisíc. Podle toho zní i slogany a dětské veršovánky ODS.
Prázdně působí deklarování "Promiňte, kritici, dál volím pravici." a priority ODS odhaluje umělá říkačka "Prvňáčci i anglicky mluvící? Proto volím pravici."
Nabubřelost a arogance pro ODS příznačná se odráží v prohlášení: "Existují jen levicová nebo správná řešení."
Absenci smyslu pro realitu korunuje billboard s portrétem M. Němcové s podtitulem "Premiérka pro rozbouřenou dobu." Nelze než dodat, že právě zvolení M. Němcové do čela ODS ukazuje hloubku jejího úpadku a kádrové bídy. Kontrast slábnoucí ODS a zmohutněné CDU/CSU v sousedním Německu je přitom logický. Zatímco CDU/CSU těží z postavení Německa a jeho velkokapitálu jako vládce EU a vývozce krize do jemu podřízených zemí, hraje ODS a síly za ní stojící roli pouhých satrapů dosud vládnoucích v německém protektorátu.
Jako naprostý výsměch pak zní hesla jako "Chci, aby se vyplatila pracovitost."
Pozoruhodné je ovšem heslo, které ODS zařadila až na konec svého předvolebního působení a je tedy zásadním výstřelem před volbami. Hlásá: "Střední třído, braň se."
ODS zcela výslovně používá "třídní" apel. Slovo "třída" je velmi důležité. Za prvé potvrzuje velmi jasné třídní vědomí ODS a sil, které politicky představuje, jehož preciznost by jí mohla třídně mlžící a hermafroditní KSČM závidět. Za druhé je lze chápat jako výzvu k aktivnímu vystoupení v sociálně-ekonomickém konfliktu, tedy k třídnímu boji. Obrana a útok jsou vzájemně propojené termíny vyjadřující dynamiku konfliktu, který ODS apelem na tzv. střední třídu definuje jako třídní.
Toto je třeba postavit vedle dosavadního účelového potlačování konceptu třídního boje, pokud byl artikulován ze strany protivníků ODS a kapitalistického systému, který ODS obhajuje a až dosud mocensky administrovala na vládní úrovni.
Apel ODS na střední třídu je přitom z velké části falešný. ODS totiž svojí politikou nejen ožebračila chudší vrstvy, které se všemi silami a mnohdy neúspěšně snaží zabránit svému sociálnímu propadu, a vytvořila sociální skupinu vyslovené chudiny. ODS rovněž výrazně oslabila postavení podstatné části tzv. střední třídy a navíc využívá jejího strachu ze sociálního deklasování. Tuto taktiku a apely stavějící na strachu středního stavu z vlastního propadu mezi masy námezdních pracujících používali i nacisté v Německu a používají je fašizoidní politické síly obecně. ODS v jejím pádu odvál vítr další fíkové listy.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.