Odmítáme převody nemocnic na akciové společnosti

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 10. 2005

Twitter

Pravicová koalice zastupitelstva Jihomoravského kraje předložila a schválila na zářijovém zasedání převody sedmi nemocnic na akciové společnosti, Konkrétně se jedná o tyto nemocnice: nemocnice Znojmo, Kyjov, Vyškov, Břeclav, Tišnov, Ivančice, Hodonín. Klub jihomoravských zastupitelů za KSČM se postavil zásadně proti této transformaci, stejně jako předseda odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

V předloženém materiálu pro jednání ZJMK, rozděleného na sedm oddílů, je prováděna analýza současné situace a uváděna doporučení pro její řešení. Především jsou zde vyzdvihovány tyto „výhody“ akciových společností: sledovat ziskovost či neziskovost pracovišť, možnost stanovovat mzdy pracovníků individuelně, pouze s přihlédnutím k minimální sazbě, ochrana zaměstnavatele před vyplácením neadekvátní mzdy, sledování „ekonomického“ chování nemocnic, samostatná právní subjektivita a další asociální aspekty.

1) hodnocení ekonomických výsledků nemocnic na základě auditu – údajně lze takto získat definici profitabilních a neprofitabilních pracovišť a srovnání efektivnosti a léčebného přínosu jednotlivých oddělení, a tím dosáhnout kalkulace nákladů za jednotlivé výkony. Pokud je v nemocnici provozováno specializované oddělení na diagnostiku a léčbu kupř. nádorového bujení, metabolických poruch, Parkinsonovy nemoci apod., nelze očekávat, že tato oddělení budou zisková. Výsledek léčby není zdaleka jistý, zjištění samotné choroby vyžaduje kvalifikované pracovníky i drahé přístroje a látky. Nelze přece hodnotit zachráněný lidský život na základě toho, zda se to společnosti vyplácí či nikoli. Pokud by tomu tak bylo, existují patrně pouze dvě možnosti – buď si pacient léčbu zaplatí, což by v 90% případů bylo nereálné, nebo se oddělení zruší.

2) velká „volnost“ při stanovení mzdy, omezení je dáno pouze minimálními mzdovými tarify stanovenými vládní vyhláškou či kolektivní smlouvou, mzda je tedy cele v kompetenci akciové společnosti. Zákon o mzdách dává obchodním společnostem možnost stanovit výši mzdy s téměř absolutní volností. Na základě čeho budou hodnoceny výkony jednotlivých pracovníků? Bude existovat bodový systém? Kdo zajistí lékařům, zdravotním sestrám a dalšímu zdravotnickému personálu odpovídající platy, pokud k tomu společnost nebude nucena zákonem? Může dojít k výraznému přílivu levnějších pracovních sil např. z Ukrajiny, Polska apod. a tím k snížení počtu pracovních příležitostí pro naše občany jenom proto, že z jim vypláceného platečku nebude v ČR k důstojnému životu.

3) při pochybení organizace vzniká problém se stanovením míry odpovědnosti za vznik škody organizaci. Pochybení v tomto odvětví je z velké části individuální záležitostí, odpovědnost nese konkrétní pracovník. Většinou je to odpovědnost trestněprávní, následky tohoto pochybení mohou vést i k poškození zdraví či dokonce smrti pacienta.

4) možnost širokého spektra při vstupu třetích osob do investování v tomto typu společnosti. Pokud se nebude nemocnici provoz vyplácet, umožní pak vstup „třetí“ osobě a bude tam zřízena např. herna nebo podobné zařízení, aby nemocnice získala příjem z dalšího zdroje? Ano, i to je pravděpodobně možné… požadavek ziskovosti je zřejmě na prvním místě, ohled na klid a přání pacientů zřejmě není tak důležitý.

5) valná hromada akciové společnosti může rozhodnout o odměnách členů představenstva a dozorčí rady nad rámec jejich mezd. To je skutečně velmi podstatná výhoda akciových společností – možná mají odměny členů představenstev a dozorčích rad přednost před odměnami lékařů a zdravotnického personálu a před vlastním posláním zdravotnického zařízení.

6) v dalším oddíle jsou rozebírány zkušenosti z Plzeňského kraje, kde byl převod nemocnic uskutečněn již 1. 4. 2003. Mimo jiné se jedná o „optimalizaci“ počtu zaměstnanců, zejména nezdravotnických a o to, že žádná z nemocnic nezanikla ani zásadně neomezila svoji činnost. Optimalizace počtu zaměstnanců v překladu znamená propouštění, omezení počtu sester, sanitářek i nezdravotnických pracovníků. Zbývajícím pracovníkům poté pravděpodobně přibylo mnoho práce, kterou zvládají jen za cenu zvýšeného úsilí. Je otázkou, zda taková situace nemůže negativně ovlivnit kvalitu jejich práce. Přitom pacienti často vyžadují individuální péči (při jídle, braní léků apod.), kterou by si ovšem v akciové společnosti nemohli hradit. To, že žádná z nemocnic nezanikla, není až takové vítězství, jak si autoři této studie myslí. Jde především o to, aby pacientům poskytovala dostatečné podmínky pro jejich úspěšnou léčbu. Udržení optimální sítě zdravotnických zařízení a kvality péče o pacienty by ve vyspělé společnosti mělo být samozřejmostí. Ke zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče stačí úplně i jen částečné omezení činnosti zdravotnického zařízení – zrušení specializovaných oddělení, zvětšení počtu pacientů na jednom pokoji, nedostatečné hygienické podmínky, málo jídla apod.

Komunistický svaz mládeže je zásadně proti tomu, aby se ze zdraví udělal výnosný obchod pro pár jedinců, sedícím v představenstvech a v dozorčích radách. Co se stane v situaci, až tento „obchod“ výhodný nebude? Nemocnice se jednoduše zruší a zůstanou luxusní sanatoria pro bohaté? Méně majetní pacienti budou jezdit do vzdálených míst? Zruší se nerentabilní oddělení? Jak bude zajištěna dostupnost zdravotní péče z hlediska vzdálenosti zdravotnických zařízení a struktury oborů? Jak bude zajištěna praxe absolventů lékařských fakult? Přece nelze vše přepočítávat na zisk. Jak je možné, že před rokem 1989 se o ziskovosti odvětví, která nikdy zisková být nemohou (kultura, školství, zdravotnictví), nemluvilo a přesto stát zajistil zdravotní péči dostupnou pro všechny? Odmítáme převody nemocnic na akciové společnosti. Zdraví skutečně není zboží. Zajištění kvalitní a všeobecně dostupné péče.

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >