Peripetie s kolejemi

Podrobnosti

Vytvořeno 25. 3. 2006

Twitter

V souvislosti s loňskou tzv. reformou ubytování studentů bylo rozšířeno mnoho zavádějících polopravd. Základní jsou především následující „mýty": Mýtus první: Koleje přišly o jakoukoli finanční podporu z veřejných zdrojů. Tuto informaci lze bez nadsázky označit jako novinářskou kachnu. Změny se týkaly pouze jedné dotace (ve výši necelých 900 Kč na měsíc a studentské lůžko), která byla přímo vázána na počet lůžek, jež universita pronajímá posluchačům.

Pro ilustraci uvádím příklad UK; na ostatních školách je situace obdobná. Neinvestiční náklady na provoz lůžka jsou přibližně 2 600 Kč na měsíc. (Údaj odhadnut z Výroční zprávy o hospodaření UK za rok 2004, která uvádí průměrné neinvestiční náklady na lůžko a rok 25 721 Kč. Od té doby lze vzhledem k inflaci očekávat mírný růst nákladů. Pro zajímavost dodejme ještě, že průměrné kolejné v té době činilo 825 Kč měsíčně). Dále jsou koleje značně podporovány různými investičními dotacemi. Nejvýznamnějším dotačním programem je pro koleje UK program 233 10 Rozvoj a obnova MTZ UK v Praze. Ponechme stranou podrobnosti, které si lze snadno zjistit na web stránkách časopisu, kde jsou uvedeny všechny citované dokumenty, a spokojme se s konstatováním dvou čísel – 60 127 000 Kč ze státního rozpočtu v roce 06 na položku Kolej Švehlovka, rekonstrukce staré budovy; 45 000 000 Kč ze téhož zdroje ve stejném období na dílčí obnovy provozů kolejí a menz. Pro srovnání objem prostředků určených na vyplácení ubytovacích stipendií v roce 2006 mírně přesahuje 100 milionů Kč (informace mluvčího UK, hovořící jen o 60 milionech, se nezakládá na pravdě). Z uvedených faktů, pro mnohé studenty jistě překvapivých, není nerozumné se domnívat, že náklady na jedno lůžko přesahují průměrně 3 500 Kč měsíčně, z nichž jen přibližně 2 100 Kč kryto kolejným.

Mýtus druhý: Reforma je definitivní. Podle rozhovorů s protagonisty reformy, není současný stav reformy konečný. Minulý rok ve veřejné diskusi uvedl J. Nantl tři možné scénáře. Podle kuloárních informací je nejpravděpodobnější scénář, který počítá s postupným zrušením stipendia podobně jako byl zrušen příspěvek na dojíždění.

Mýtus třetí: Hlavním důvodem reformy byla snaha zpřístupnit podporu i ubytovaným na privátech. O reformě se mluví v podstatě od počátku 90 let. Původní snahy byly motivovány především (pravicově) ideologicky; v této době problém nízké kapacity kolejí nebyl tak palčivý jako dnes. V 90 letech totiž došlo k prudkému nárůstu frekventantů bez odpovídajícího rozšíření účelových zařízeních. Kupříkladu MU téměř ztrojnásobila počty studujících, ale ubytovací park se vůbec nezměnil. Navíc turisté (označování jako hosté university) nezřídka začli vytlačovat studenty z kolejí. UK dokonce některé koleje již přeměnila na hotely (Komenského, Krystal). Reformní záměr se samozřejmě týkal i menz, jejíž hospodaření je snad ještě v horším stavu než hospodaření kolejí. (opět uvedu příklad UK: průměrné neinvestiční náklady podle citovaného dokumentu (rok 04) byly 75,61 Kč na jídlo. Lze očekávat, že celkové náklady přesahují 100 Kč.) V oblasti stravování existuje mnoho dobrých substituentů; lze předpokládat, že by reformou vzniklo silně konkurenční prostředí (=menzy by se mohly reálně dostat do potíží). Zástupci universit si tedy postupně prosadili, že reforma se bude týkat jen ubytování. O reformě se začalo reálně jednat v podstatě až po roce 2 000, důvody byly podle mých informací především následující:
-kritika hospodaření kolejí
-naplnit abstraktně formulovaný předvolební slib (reforma vysokého školství)
-reakce na některé „politicky nekorektní" kroky kolejí. Různé podmínek přidělení lůžka na základě státní příslušnosti by mohly být vnímány v optice právního prostředí EU jako porušení principu rovného přístupu ke vzdělání

Otázka je proč by se vyvíjelo tolik úsilí o rozšíření počtu podporovaných studentů v situaci, kdy se uvažuje o zrušení celé této kapitoly.

Mýtus čtvrtý: Studentský odpor proti reformě pramenil z nesolidarity mezi studenty. Tyto motivy pravděpodobně byly mezi studenty přítomny, rozhodně však nebyly příčinou protestů. Nikdo ze zúčastněných netvrdil, že by neměli být podporováni posluchači ubytovaní na privátech. Kritizovala se především neochota řešit příčinu problému, kterou je stav kolejí (resp. mrhání veřejnými zdroji) a nesystémovost reformy. Dále byla některými vnímána reforma jako další alibismus, jímž stát „dává ruce pryč" a umožňuje ovládnutí universit soukromými zájmy špiček samospráv na úkor zájmů řadových studentů.

Z bulletinu SOS student

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >