Rozhovor s Ivanem Hrůzou, bývalým zastupitelem Prahy 6, který dlouhodobě sleduje snahu reakce o odstranění pomníku maršála Koněva a zapojuje se do aktivit za jeho ochranu. Rozhovor vyšel v Haló novinách.
Rád bych se vás zeptal na aktuální situaci okolo pražské sochy maršála I. S. Koněva. Tuto otázku řešíte dlouhodobě a já si myslím, že zde jde o víc než jen o sochu. Začaly to už dodatkové cedulky z bronzu. Můžete nám k těmto věcem říci podrobnosti?
Intenzita poškozování pomníku zesílila potom, co se stal starostou Ondřej Kolář z TOP 09. Zdá se, že nejde o náhodu. Vytlačení pomníku z veřejného prostoru je součástí procesu přepisování dějin. Dehonestující deska upevněná na pomník 21. srpna 2018 byla jen mezihrou v procesu dosáhnout odstranění pomníku maršála I. S. Koněva z veřejného prostoru. Charakteristické na tomto příkladu je opakované lhaní. Příkladů je nespočet. Vedle historických lží, například že Rudá armáda přijela již do osvobozené Prahy, existují tvrzení, že Prahu stál pomník již dva miliony korun. Tuto neděli např. senátor Růžička uváděl v televizi, že vysvětlující desky jsou tam několik let, že to nepomohlo a že jsou tam zmíněny zásluhy Koněva na osvobození Osvětimi. Nic takového ale na deskách vloni umístěných na pomník není.
Je charakteristické, že vedení radnice opakovaně odmítlo návrhy uspořádat konferenci k tématu konce války v Praze za účasti přímých účastníků.
Čím podle vás akcelerovala současná situace okolo sochy? Protože jde-li o principy, je to záležitost určitého procesu. Říkám to správně?
epovažuji to za náhodu. Je zřejmé, že se iniciátoři záměrně snaží narušit přátelské vztahy s Ruskou federací. Blíží se 30. výročí politického převratu. Z okolností útoků na pomník lze usuzovat, že jde o součást širších aktivit, zaměřených na prohloubení nenávistných útoků proti KSČM, členům a sympatizantům. Vyvolávání napětí a střetů má současně odvést pozornost od neschopnosti místních politiků řešit vážné komunální problémy. Rozdmýchávají nenávist, osočují a urážejí. Lidé, kteří pokládají k pomníku květiny, jsou starostou označováni za extremisty. Přesto jsou kytice k pomníku přinášeny stále častěji. Jak jsme zjistili s Martou Semelovou, končí ale v koši. To je důkaz, že láska nezvítězila.
Připomínám ale, že hlasování v zastupitelstvu nebylo jednotné, což je dokladem, že část členů agresivní politiku nesdílí.
Můžete nám popsat průběh jednání Zastupitelstva MČ Praha 6 minulý čtvrtek, kde jste podával interpelaci a kde se rozhodlo o odstranění sochy I. S. Koněva z náměstí Interbrigády?
Takové policejní manévry jsem za dvanáct let činnosti zastupitele nezažil. Radnice byla doslova obklíčena policisty městské policie a Policie ČR, plůtky, pro veřejnost byl vymezen prostor k pohybu, kontrolní místa, radnice využila tzv. bezpečnostního rámu? Do jednací místnosti jsem si nesměl vzít ani rohlíky, pití, prázdnou tašku, letní bundu, vše skončilo v k tomu zřízené šatně. Páskou byl oddělen prostor pro zastupitele a pro občany. Byla uměle vytvářena atmosféra strachu k prosazení tajného hlasování. To se vedení radnice nakonec nepodařilo. Je příznačné, že návrh usnesení vládnoucí koalice k tomuto bodu byl v rozporu s jednacím řádem předložen zastupitelům až během zasedání. Teprve když jsem hlasitě protestoval, byl poskytnut také občanům a novinářům.
Můžete nám poskytnout znění té interpelace?
Ano, text své interpelace rád poskytnu:
"Že to činíte (vedení radnice) způsobem krajně nespravedlivým a nemravným vůči více jak 140 tisícům vojáků Rudé armády, kteří obětovali své životy za naše osvobození od nacismu, to mě velmi pobuřuje. Za 12 let činnosti zastupitele v Praze 6 jsem poznal politiky Prahy 6, kteří s úctou v rámci oficiálních pietních aktů pokládali u pomníku osvoboditelů modré růže. Vás jsem tam ale nikdy neviděl. Opakovaně říkáte, že Rudá armáda přijela již do osvobozené Prahy. Proč ale záměrně přehlížíte, že ještě 9. května 1945 v Praze umírali rudoarmějci, povstalci, občané? Proč jste přes opakované výzvy nepřistoupil na konání konference pamětníků-občanů s oněmi účelově objednanými historiky? Čekáte, až přímí účastníci vymřou?
Co Vás opravňovalo umístit na nové desce ničím nepodložené tvrzení, že maršál Koněv osobně zaštítil zpravodajský průzkum v roce 1968? Proč jsem na požadavek na doložení důkazů v daném směru od Vás do současné doby nedostal žádnou konkrétní odpověď? Proč na jiné podobné pomníky tzv. vysvětlující desky neumisťujete? Bude radnice provádět audity u dalších soch a pomníků v Praze 6? Proč se chováte urážlivě (například dáme ho do šrotu), proč uvádíte do médií zkreslené informace o nákladech vynaložených na odstranění graffiti z pomníku zobrazujícího maršála Koněva a vytváříte nátlakové situace? Uvědomujete si, že není žádoucí, aby se pomníky, které jsou součástí naší minulosti, staly předmětem politických konfliktů? Proč vnášíte do naší společnosti neklid, zášť a nenávist? Proč jako právník porušujete právní řád České republiky?"
Tolik podstatná část jednoho z mých dvou vystoupení během jednání zastupitelstva 12. září.
V současnosti jde už o přímé přepisování historie a dějinných událostí. Kde to má základ? Vezměme si například 17. listopad 1989. V poslední době se některé politické mocenské struktury perou o to, kdo na tom má jaké zásluhy, a už vůbec nepřipouštějí, že by to byl řízený proces. Můžete blíže definovat i současný pojem sametová revoluce?
Mám za to, že to, co se u nás stalo v listopadu 1989, má celou řadu vnitropolitických a zahraničněpolitických příčin. Přeji si, aby se naše historie konečně stala předmětem seriózního zkoumání. Škoda, že státní instituce minulost posuzují ryze účelově ve prospěch současného systému a KSČM tento úkol analýzy společenských příčin Listopadu neustále odkládá. Mýty, které jsou kolem tohoto výročí vytvářeny, zastírají skutečnost. Mnohé z této doby je již veřejně známo, není důvod se přiklánět ke spekulacím. Bohatství této společnosti je dnes rozdělováno nespravedlivě, například velká skupina pracujících již nedosáhne na důstojné bydlení, řada lidí má existenční potíže. Nechci posuzovat společnost podle životních poměrů bohatých či tzv. průměru, na který většina společnosti nedosáhne. Navíc přece nejde jen o materiální hodnoty.
Co vše nám přinesl 17. listopad 1989, který má dosah až ke Koněvovi a probíhajícím zprávám o zákazu komunistických stran?
Listopad byl politickým převratem, neměl otevřeně násilnou formu, a proto ho nelze nazývat pučem, jak jsem byl nedávno nepřesně citován. To ale neznamená, že byl sametový. Ten samet byl vůči mnohým hodně drsný. Statisíce lidí z politických důvodů byly různými způsoby označeny za nespolehlivé, na velkou skupinu byly uplatněny diskriminační lustrační zákony s důsledkem ztráty zaměstnání. Někteří byli dohnáni k sebevraždám, existují i podezřelá úmrtí? Kapitalismus je provázen krizemi, je zdrojem válek. Nevěřím, že by byl transformovatelný. Zákazy komunistických stran souvisejí s obavami mocných, že komunisté neztratili společenský vliv a mají reálnou alternativu pro budoucnost.
Závěrem, prosím, shrňte záležitost okolo I. S. Koněva a jakým způsobem mohou naše čtenářky a naši čtenáři pomoci v této věci?
Každý z nás se může podílet. Klíčové je nebýt pasivní. Pomník maršála Koněva nemá vztah jen k Praze 6, je připomínkou více než 144 tisíc rudoarmějců, kteří položili život za naše osvobození od nacismu. Je možno psát vládě, ministerstvu zahraničí, ministerstvu obrany, ale i radnici Prahy 6 nesouhlasná stanoviska. Adresa: Úřad MČ Praha 6, Československé armády 601/23, Praha 6, PSČ 160 52. Lze se případně obracet přímo na starostu, e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Je velmi žádoucí, aby se občané ozvali a projevili svůj názor na adresu radnice Prahy 6 nebo přímo starosty Koláře.
Rozhovor vedl Roman Blaško
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.