Komunisté a politika zaměstnanosti

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 4. 2006

Twitter

Když v roce 2002 skončily volby, co bylo slíbeno, bylo zapomenuto. Malé strany zazářily a vyhasly, velké se opájejí volebními úspěchy či trápí neúspěchy a problémy dolních 10 milionů, z nichž jen menšina šla vůbec k volbám (když počítáme všechny obyvatele, nejen oprávněné voliče...), je nezajímají. Nová vláda si dala za cíl bojovat s nezaměstnaností, zajistit 200 000 nových pracovních míst a přitom očekávala v prognózách další zvýšení nezaměstnanosti.

Je čas se podrobně podívat na to, co nabízeli a nabízejí občanům komunisté, právě v oblasti boje proti nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost totiž není jakási "nutná podmínka lidské civilizace", pozitivní ekonomický jev, jak se snaží vysvětlit liberální ekonomové. Nezaměstnanost je důsledek rozvoje moderních technologií v podmínkách kapitalismu. Dochází přitom k vyřazení člověka jako obsluhy stroje, aniž by se umožnilo jiné využití jeho schopností. Pod vlivem krátkodobé vidiny zisku se nezaměstnanost také zneužívá zneužívá k stlačení ceny práce. Nezaměstnanost v kapitalismu reguluje podle teoretiků pouze liberální, vše řešící trh.
Podle komunistů však lze s nezaměstnaností účinně bojovat. Práce se však musí racionálně rozdělit mezi lidstvo v podobě minimalizované pracovní doby, při které by byla zajištěna důstojná obživa a uplatnění pro všechny, kdo chtějí a mohou pracovat. (Řeknete si, nojo, ale co s těmi, co pracovat nechtějí? Nemusí, nikdo je nebude nutit, ale z čeho tedy žijí? Pokud prokáží, že zdědili např. nějaký majetek, který si momentálně prožírají, dobrá. Ale ti ostatní?)
V současném globalizovaném světě, zejména v rozvojových a nových rozvojových zemích, včetně ČR, roste nezaměstnanost i díky spekulacím, tunelování bank a podniků a jejich likvidací. Boj proti nezaměstnanosti předpokládá posilovat strategické řízení ekonomiky, bilancovat a plánovat potřebu práce i při zpracovávání regionálních programů rozvoje, sjednocovat požadavky trhu práce s přípravou pracovní síly a reformou středního a učňovského školství.
Politika komunistů v oblasti zaměstnanosti stojí na třech pilířích právní ochrana zaměstnanců, podpora ekonomiky a tvorba nových pracovních míst
Pro současné zaměstnance je třeba zlepšit pracovně právní ochranu zaměstnanců, protože řada z nich dostává neúměrně nízké mzdy nebo nemají mzdu sjednánu v kolektivní smlouvě. Řada zaměstnavatelů vůbec smlouvy obchází, na což doplatí zaměstnanec v okamžiku, kdy např. onemocní, nebo když půjde do důchodu. Dále je třeba omezit zaměstnávání na dobu určitou (zejména v oblasti služeb a obchodu, ale i v oblasti školství, kde některé školy učitele na prázdniny propouští a najímají je pak až v září... Zabránit je třeba samozřejmě i nespravedlivým rozdílům v odměňování, zejména mezi muži a ženami. Účinněji musí být chráněni také zaměstnanci pečující o děti. Zaměstnanci by neměli být také propouštěni v důsledku špatného hospodaření nebo spekulací managementu či vlastníků. Důležitější roli v obhajobě práv zaměstnanců by měly sehrát také odbory. Komunisté jsou pro rozvíjení nejrůznějších forem účasti pracujících na řízení a zisku. Zákonem musí být stanoveny účinné sankce proti těm zaměstnavatelům, kteří se snažit vytváření odborů ve svém podniku zabránit nebo ji všemožně ztěžují. Je třeba důsledně hájit právo zaměstnanců na odborové sdružování a na stávku. Komunisté prosazují i zaměstnaneckých rad.
Podpora ekonomiky musí spočívat na záchraně průmyslových podniků, podpoře investic a restrukturalizace na základě nových oborů a technologií. Aktuálně je třeba dosáhnout hospodářského růstu nad 3 % HDP. Potom bude možné vytvořit nejméně 300 000 trvale udržitelných míst v rámci státního programu odstraňování nezaměstnanosti. K tomuto účelu požadují komunisté zvýšit objem finančních prostředků na politiku zaměstnanosti minimálně o 1% HDP (10 miliard Kč). Dále je nutná podpora malého a středního podnikání a důležité je též na základě daňových úlev i jinak právo na první zaměstnání pro absolventy škol bez praxe.
Za základní dlouhodobější nástroj považují komunisté zkracování pracovní doby až na 35 hod týdně, při zachování mezd a zajištění tlaku na růst produktivity práce. Současně je třeba dbát na respektování zákonem stanovené délky pracovní doby. Jde o opatření veskrze ekonomické, které umožňuje lépe využít fond práce. Nutí podnikatele k tomu, aby místo propouštění stále většího počtu zaměstnanců, což vede k obrovským dopadům v sociální sféře, a neúnosného přetěžování ostatních, hledali takové cesty využívání pracovních sil, které by vedly k vyšší efektivnosti a ekonomickému růstu. Model zkracování pracovní doby se uplatňuje např. ve Francii , kde se krátce poté snížila nezaměstnanost z 12% nezaměstnanost na 9%. Podle Financial Times jde přitom každá šestá nová pracovní příležitost na vrub kratšího pracovního týdne. V období 1996 2000 (tedy včetně části pravicové vlády) přinesl efekt kratšího pracovního týdne 265 000 nových pracovních míst. 42,4 % lidí se domnívá, že zkrácený týden přinesl lepší organizaci na trhu práce, proti je méně - 35 %. Podnikatelé v obchodě a službách oceňují nákupy lidí, kteří si mohou lépe organizovat svůj pracovní čas, manažeři zvýšenou výkonnost pracovníků. Se zkrácenou pracovní dobou souhlasily i velké firmy s podmínkou, že se fond pracovní doby bere jako měsíční průměr. To jim umožňuje, aby využívaly klouzavou pracovní dobu a nemusely kvalifikované zaměstnance propouštět, když zrovna nemají větší zakázky.
V rámci opatření proti nezaměstnanosti je důležitý také program "Zaměstnání v obci", který by umožnil využít možnosti místní a regionální samosprávy zaměstnávat občany ve veřejném zájmu (např. v oblasti veřejné infrastruktury, služeb, sociální péče, udržování veřejného pořádku a zlepšování ochrany životního prostředí).
Důležitou roli v politice komunistů hraje Fond zaměstnanosti. Ten bude dotovat zejména tvorbu pracovních míst pro mladé, občany se změněnou pracovní schopností, živitele početnějších rodin, zároveň hodláme postupovat proti pracovní diskriminaci žen s dětmi, Rómů, osob před důchodem apod. Hospodaření Fondu by bylo samozřejmě podrobeno přísné veřejné kontrole.
Pro záchranu a revitalizaci jednotlivých podniků je třeba zaktivizovat Fond národního majetku, při kterém by mohl být zřízen Fond restrukturalizace místo neživotné revitalizační agentury, který by ve spolupráci s Konsolidační bankou přispěl k ozdravení výrobních podniků. Komunisté požadují konkursní legislativu, aby bylo preferováno ozdravení ohrožených podniků, včetně účasti státu nebo veřejných institucí na tomto procesu, odkoupit a kapitalizovat závazky významných českých podniků, znemožnit managementu podniků v tísni, aby si udržel své příjmy na úkor zaměstnanců (propouštěním, daňovými úniky, neplacením zdravotního a sociálního pojištění, tunelováním apod.). Vhodnými opatřeními státu je možno podporovat domácí i zahraniční investory, kteří by v daných regionech mohli vybudovat nové podniky nebo investovat do již existujících podniků. Při tom je třeba podporovat zejména investice zaručující tvorbu co největšího počtu nových pracovních míst.
Podporou veřejné dopravy a řešením jejích vleklých problémů způsobených namnoze destruktivní privatizací, ale také podporou bytové výstavby je možné vytvářet podmínky pro pružné přesuny části pracovní síly do jiných regionů.
Tam, kde by přesto došlo ke krachům podniků a masové regionální nezaměstnanosti, je nutné poskytnout přímou i nepřímou pomoc státu a veřejných institucí. Na základě posílení strategického řízení je nutno zpracovávat s předstihem regionální programy rozvoje a vyčlenit na ně příslušné prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů i obcí. Daňovými úlevami i dotacemi a státními garancemi je možno stimulovat soukromé podnikatele k vytváření nových pracovních míst. Podle toho je pak možno provádět rekvalifikační programy i veřejné práce.

Zdeněk Štefek,  2002

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >