header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Projev 17. listopadu 2024 u Hlávkovy koleje

17. listopadu 2024 před pražskou Hlávkovou kolej vystoupil k připomínce Mezinárodního dne studentstva a 85. výročí tragických činů nacistických okupačních činů vůči českému studentstvu vystoupil student R. Volařík.

Drazí přátelé, dámy, pánové, studenti a všichni, kdo jste se rozhodli si společně připomenout tragické události, které daly popud k vyhlášení Mezinárodního dne studentstva. Děkuji, že jste dnes přišli, a dovolte mi k tomuto významnému dni pronést několik slov.

17. listopadu v roce 1939 vtrhly do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami německé okupační jednotky. 9 studentů bylo namístě popraveno a dalších 1200 odvlečeno do fašistických koncentračních táborů. Byla to reakce na mohutné demonstrace ze dnů 28. října a 15. listopadu, na kterých studenti vyjádřili svůj odpor k německé okupaci, odpor k válce a odhodlanost bojovat proti fašismu. Na demonstraci z 28. října 1939 byl německými okupanty smrtelně postřelen dělník Václav Sedláček a zasažený byl i student Jan Opletal. Stovky dalších lidí byly zraněny. Jan Opletal 11. listopadu na následky postřelení umírá a jeho pohřeb se dne 15. listopadu stal protifašistickou manifestací studentů. Fašistická okupační správa v den obsazení studentských kolejí uzavřela vysoké školy na okupovaném území Čech a Moravy. Vysokoškolští profesoři přišli o práci a studenti o právo na vzdělání. Následně jich tisíce byly popraveny německými fašisty.

17. listopad byl v roce 1941 vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Stal se symbolem boje pokrokové mládeže proti fašismu, proti válce, proti nespravedlnosti a útlaku, ale také je připomínkou pokračujícího boje za sociální jistoty, mír a sociálně spravedlivou společnost. Posledních 35 let je ale tato symbolika víc a víc vytlačována z vědomí převážně nás, studentů. Z úst porevolučních vládnoucích politiků je nám sdělováno, že žijeme v nejsvobodnější etapě českého státu, že jsme nedílnou součástí takzvaného demokratického světa a máme neomezené možnosti.

Nejsem ale přesvědčený o tom, že svoboda a demokracie znamená provádět škrty v bezplatném zdravotnictví, bezplatném školství, důchodech a dalších sociálních výdobytcích, které naši předci museli vybojovat v minulém století. Proč je nám předkládáno, že musíme tyto škrty v sociálních službách přijímat, a že se s tím „holt nedá nic dělat“? Proč jsme neustále současnou vládou polarizování na různé společenské skupiny a štváni proti sobě? I proto dnes vidíme, že odkaz a symbolika Mezinárodního dne studentstva je stále aktuální. Již 3 roky nemáme v Poslanecké sněmovně subjekty, které by aktivně hájily požadavky a práva pracujících, studentů, seniorů a všech, na jejichž práci stojí fungování našeho státu. Nejnovějším příkladem je schválení výpovědi bez udání důvodu nebo schválení takzvané důchodové reformy. Kvůli ní půjdeme z práce prakticky rovnou do rakve.

Mladí lidé, kteří chtějí zakládat rodiny, nemají kvůli vysokým cenám bytů nebo pronájmů, kde bydlet. Proč stát nepodporuje výstavbu obecních bytů a opatření na podporu mladých rodin? Prý, že nejsou ve státní kase peníze. Ale ony by tu byly. Stačilo by zdanit nadnárodní korporace, které každoročně vyváží z České republiky přes 300 miliard korun, stačilo by přestat lít do válečné mašinérie miliardy korun na nákup a vývoz zbraní a přestat podporovat války ve východní Evropě nebo na Blízkém východě, kde umírají stovky lidí každý den.

Proti současné neoliberální pravicové vládě nestojí ve Sněmovně žádná opravdová opozice. Nikdo ji nezastaví v dalších sociálních škrtech. Nikdo ji nezastaví v dalším zbrojení. Nikdo ji nezastaví v přivádění statisíců a miliónů lidí do hlubší a hlubší chudoby.

Co s tím jako obyčejní lidé můžeme dělat? Přál bych si, abychom se spojili. Abychom se nenechávali dál štvát proti sobě. Přeji si, aby se všichni pracující, studenti a senioři spojili a společně bojovali za své právo na život ve společnosti, kde se nikdo nebude bát o ztrátu střechy nad hlavou, o ztrátu zaměstnání nebo války. Nedovolme, aby se původní odkaz 17. listopadu 1939 stal další obětí přepisování historie. Studenti historicky stáli na straně společenského pokroku, stáli v přední linii v boji proti starým zpátečnickým pořádkům.

Organizujme se a společně bojujme za sociální jistoty a za novou, sociální, spravedlivou a mírovou společnost.

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .