Několik vět k Modré šanci

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 4. 2005

Twitter

Program Občanské demokratické strany Modrá šance je materiálem, který znamená ohrožení samotných základů stávajícího sociálního systému, bezprostředně se dotýká životních standardů většiny českých občanů a ve svém důsledku charakteru budoucího střednědobého vývoje našeho státu. Uskutečnění hlavních cílů Modré šance bude znamenat nastolení neomezeného ekonomického liberalismu, šokovou terapii, která měla v ČR obdoby naposled před 15 lety. Má být dokončeno to, proč padla vláda Václava Klause v roce 1997...

Mezi nejdůležitější pilíře Modré šance patří daňová reforma. Má se uzákonit jednotná sazba daně z příjmu a daně z přidané hodnoty ve výši 15%. Bude zrušena jak snížená sazba DPH, která dosud platí především na potraviny a dětské výrobky, tak i klouzavě progresivní přímá daň, která už nyní jen minimálně nastoluje spravedlivější zdaňování příjmu. To bude podle názorů expertů znamenat další rozevření nůžek sociální nerovnosti – zvýšení životní úrovně pro nejbohatší (osoby s měsíčním příjmem cca nad 30-40 000 Kč) a zhoršení životní úrovně pro střední vrstvy a chudé, kteří doplatí na růst cen, přičemž se jich daňové úlevy nedotknou. Zavedením rovné daně se rovněž podstatně sníží řádné rozpočtové příjmy státu a tedy i výdaje státu a to vzhledem k rozsahu reformy nejen výdaje do sociální sféry, ale také na investice, chod institucí aj. Těžko lze počítat s tím, že velké firmy a ostatní, kteří mají schopné daňové poradce, se zastydí a začnou platit daně, aniž by využili veškeré možné odpisy a úlevy. Ty se totiž rušit nebudou, naopak se ve prospěch největších investorů mají rozšířit.
Také ve zdravotnictví počítá Modrá šance s tzv. reformou. Chystá se privatizace nemocnic, přičemž, díky rozhodnutí Ústavního soudu, bude záležet zcela na rozhodnutí vlastníka, jakou právní formu potom nemocnice bude mít. Už současné kroky krajů, povětšinou ovládaných ODS, ukazují, že půjde hlavně o akciové společnosti a další společnosti (s.r.o. apod.). Má dojít k zavedení přímých plateb u lékaře a to nejen za léky a ošetření, ale za samotnou návštěvu lékaře. Snížení výše pojistného na zdravotní pojištění přitom rozhodně zvýšení přímých nákladů nevyrovná, bude jen kosmetické. Je to prosazení čistě tržních vztahů do zdravotnictví.
Přestože loňský rok skončil důchodový účet s přebytkem 8 miliard Kč, trvá Modrá šance na co nejrychlejší a nejdrastičtější důchodové reformě, na zavedení tzv. chilského modelu. Hranice věku odchodu do důchodu má podle ní vzrůst na 63 až 65 let, přitom podle vyjádření vedoucích politiků ODS je optimálnější ta nejvyšší možná varianta v tomto rozmezí. Modrá šance se navíc nezříká dalšího budoucího zvyšování této hranice. Státem garantovaný důchod by měl být minimalizován až na úroveň životního minima. To přitom podle plánů sociálně demokratické vlády má již letos klesnout na zhruba 2800 Kč. Další, prakticky klíčovou, složkou důchodového systému by mělo být povinné pojištění zaměstnanců (nikoliv osob samostatně výdělečně činných) u soukromých kapitálových fondů, dobrovolné spoření si na vlastní důchod v libovolné výši a případné penzijní připojištění. Reforma je problematická jednak pro současné důchodce (resp. pro všechny ty, kteří dosáhnou důchodového věku před její realizací), pro lidi vyššího věku, kteří převážnou část pojistného odvedli do původního systému, dále pro nezaměstnané a osoby s nízkými příjmy, kteří budou nuceni své finance utratit na současnou existenci. Velkou nejistotu představují i soukromé kapitálové fondy, protože zatím neexistuje v ČR účinný systém jejich kontroly a vzhledem k širokému spektru podnikatelských aktivit může dojít k jejich insolventnosti, předlužení, vytunelování apod. Kontroverzní zkušenosti v tomto směru jsou již např. v Maďarsku apod.
Co se týče nájemného, má podle Modré šance dojít po jeho uvolnění ke zrušení jakékoliv jeho regulace, tzn. k absolutnímu přechodu na tržní vztahy. Spolu s tím počítá s liberalizací občanského zákoníku a zákona o pronájmu nebytových prostor v tomto směru, především s odbouráním povinnosti pronajímatele poskytnout náhradní byt, ubytování nebo přístřeší, která existuje ovšem už dnes pouze v taxativně uvedených případech. Postihne to v podstatě všechny nájemce. Podle Modré šance má být zakázána možnost směny bytů, omezeno soudní rozhodování v bytové problematice, například ohledně vyklizení bytu a má dojít k rozsáhlé privatizaci bytového fondu. Přitom už dnes je časté přidělování bytů obálková metoda a prodej bytů za tržní cenu, byť by to bylo nevýhodné pro dosavadní nájemce.
Modrá šance také navrhuje minimalizaci pracovního práva. V podstatě jde o odstoupení od základní zásady ochrany slabší strany právního vztahu, která alespoň formálně platí ve všech odvětvích soukromého práva. Zaměstnanci a zaměstnavatelé se napříště budou moci libovolně odchýlit od zákonné normy, tzn. že zaměstnavatel bude moci vnutit zaměstnanci takové podmínky, jaké bude chtít. Nutno podotknout, že základy tohoto přístupu představuje již připravované nové pracovní zákonodárství současné koaliční vlády. Součástí „modernizačního“ programu Modré šance je rovněž požadavek zrušení minimální mzdy, které by mělo umožnit zlevnit českou pracovní sílu, aby byla konkurenceschopná, tzn. asiatizovat ji. Zaměstnanci v ČR budou pracovat třeba i za 4000 Kč, protože jiným požadavkem Modré šance je i zrušení státní podpory v nezaměstnanosti. V Modré šanci je ale obsaženo i obnovení švarcsystému a placení sociálního a zdravotního pojistného v celém rozsahu zaměstnanci.
V Modré šanci jsou i další velmi závažné návrhy, kupříkladu zavedení placení školného na vysokých školách jako nejdůležitějšího pilíře vícezdrojového financování vzdělávací soustavy nejen za nulté ročníky či pro studenty, kteří studují více škol anebo déle. Má být též obnoveno školné v posledním ročníku mateřských škol. Ve vzdělávací oblasti se má více podpořit soukromý sektor školství, ODS podporuje i současný trend komercionalizace Akademie věd a možnost rušení „nerentabilních“ oborů.
Z celé řady myšlenek obsažených v Modré šanci je třeba ještě zdůraznit zrušení podpory v nezaměstnanosti, zrušení přídavků na děti a ostatních sociálních příspěvků a zrušení povinného nemocenského pojištění.
Všechna výše uvedená řešení jsou poplatná heslům: „Každý se o sebe musí postarat sám!“ a „Neviditelná ruka trhu vyřeší vše!“ Podobné kroky na Slovensku vyvolaly velmi napjatou sociální situaci a v Estonsku vedly k tomu, že je zde jedna z nejnižších průměrných délek života ze všech postsocialistických zemí.

PSK
{moscomment} 

• < Předchozí
• Další >