Fakta a argumenty k volebním prioritám KSČM

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 4. 2006

Twitter

Péče o zdraví, zaměstnanost, dostupné bydlení, podmínky pro mladé, důstojné stáří, vzdělání a kultura, bezpečnost občana, informace, to jsou priority volebního programu KSČM. Fakta a argumenty k těmto rozpracovaným prioritám (tvořícím tzv. malý volební program) jsou převzata ze serveru volby.kscm.cz a rádi bychom je zde podrobili diskusi mladých.

Péče o zdraví

Zdraví občanů musí zůstat veřejným zájmem – zdraví nemůže být zbožím.

 Základem je veřejná služba, poskytovaná z veřejného zdravotního pojištění na základě jasně vymezeného rozsahu zdravotní péče pro všechny na úrovni 21. století.
 Klíčové postavení jediné pojišťovny systému, ostatní - jen dobrovolné připojištění na komerčním základě.
 Dosažitelnost zdravotnických zařízení. Základem sítě zdravotnických zařízení udržet neziskové nemocnice.
 Podstatně lepší hospodaření s 200 mld. Kč vkládanými z veřejného pojištění a veřejných rozpočtů do zdravotnictví včetně veřejné kontroly. Nezvyšování finanční spoluúčasti pacientů.
 Důsledná léková politika – regulace cen léků, kontrola nadměrného předepisování drahých léků.

* * *
Máme řešení:

2. Vytvoření jediného správce veřejného zdravotního pojištění by mělo přinést:
- snížení režijních nákladů systému
- odstranění výkyvů ve financování zdravotnictví
- zlepšení kontroly a regulovatelnosti systému

3. Dosažitelnost zdravotní péče by měla zabezpečovat páteřní síť neziskových nemocnic a potřebného počtu ambulantních zařízení dle ministerstvem daných normativů dle počtu obyvatel v daném území a dosažitelnosti veřejnou dopravou

4. Lepší hospodaření dosáhnout pomocí:
- snížení režijních nákladů systému
- redukcí nadměrných kapacit
- redukcí nadměrně poskytované zdravotní péče
- kontrolou účinněji omezit plýtvání finančních prostředků (léky, investice)

5. V rámci lékové politiky zavést:
- degresivní sazbu obchodní marže
- regulace cen léků
- upřednostnění genetických léků
- kontrola nadměrného předepisování drahých léků
- nekompromisní postup vůči „šedé“ ekonomice

* * *

Některá fakta a argumenty:
• Počet lékařů v ČR (cca 4 na 1 000 obyvatel) patří v EU k nejvyšším, většinou se pohybuje kolem 3 lékařů na 1 000 obyvatel.
• Lékárny – každoročně zanikne zhruba dvacet lékáren, ale dalších 70 nově vznikne.
• Zdravotní pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v r. 2005 kolem 8 miliard Kč, pojišťovny na 166 mld. Kč, zákon o veřejném zdravotním pojištění jim dává prakticky neomezenou smluvní volnost, jak s nimi nakládat, bez ohledu na výběrová řízení.
• Asi jen u nás se může stát, že pojišťovny některým nemocnicím zaplatí 46 % poskytnuté péče a jiným 120 %, jak dokládají čísla z konce loňského roku. Nemocnice i lékaři někdy marně žádají odpovědi na své oprávněné otázky. Podle zákona však nemusí dostat odpověď žádnou. Při absenci jasných pravidel vždy hrozí nebezpečí chaosu, nepořádků a také korupce.
• Vypadá to, že někde je „černá díra.“ Meziroční růst pojistného je 6,4 %, a tak např.: v loňském roce pojišťovny vybraly do konce srpna asi o 6,5 miliard Kč víc než v roce 2004. Jejich dluhy však stále rostou. Na začátku roku 2005 uváděly zadlužení ve výši necelých 7 mld. Kč, na konci roku pak již to bylo skoro 12 mld. Kč. Znamená to, že ve stejné době utratily o 11,5 mld. Kč víc než ve stejném období roku 2004. Kam přišly? Ve většině nemocnic o nich nic nevědí, u lékařů prý také nejsou.
• Pak už zbývá jediné vysvětlení, a to ve vysokých meziročních tempech růstu výdajů na lékařskou techniku (až 14%), léky (12%) a v neprůhledné smluvní politice. Zvlášť účtované léky a materiál jsou opět zcela v rukou pojišťoven. Vláda ani ministerstvo sem nedosáhnou.
• Pokud se chce udržet kontrola nad výdaji z veřejných peněz (hlavně z povinného veřejného zdravotního pojištění), je nutné zaměřit pozornost (a vydefinovat potřebné nástroje řízení) především na racionalizaci výdajů (obecně známých) segmentů zdravotní péče poskytované v nemocnicích (39.70%), ambulancích (22.97%) a ve výdajích na léky (23.66%), které dohromady představují cca 86.3% (se započtením OLÚ včetně LDN cca 91.5%) výdajů z povinného veřejného zdravotního pojištění, při zachování podílů ostatních segmentů a nezvyšování spoluúčasti pacientů.
• Před rokem 1989 bylo lékáren 900, a dnes jich je přes 2300. Argumentace České lékárnické komory o ohrožení existence malých „uličních či venkovských“ lékáren a tím zhoršení péče o pacienta v souvislosti se snižováním obchodní marže je proto značně demagogická, zisky lékárníků jsou obvykle nadprůměrné.
• Při snižování obchodní marže u léků (lékárny mají ještě příjmy ze spoluúčasti pacientů a příjmy z dalšího zboží s podílem na celkových tržbách až v desítkách procent – v rozpětí 20 – 50%, výdaje za léky se udávají v rozsahu 55 – 60 mld. Kč, ale za léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění se stanovenou obchodní marží obdrží „jen“ cca 39 - 41 mld. Kč, předběžné odhady za rok 2005), Pro zlevnění léků pro pacienty (snížení jejich spoluúčasti).

Zaměstnanost

Právo na práci. Zákoník práce, který zaručuje zákonná práva zaměstnanců.

 Zvyšování zaměstnanosti na základě vyššího růstu ekonomiky a růstu kvalifikace pracovní síly, podpora programů pro vybrané obory v oblasti vědy, vzdělávání a pro nejvíce postižené regiony.
 Vytváření nových pracovních příležitostí státními a regionálními veřejnými institucemi s důrazem na dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně postižené a nové absolventy škol.
 Podpora drobného a středního podnikání jako zdroje místních pracovních příležitostí.
 Dotáhnout úroveň průměrných mezd v EU tempem minimálně 6 - 8% ročně, tj. zvýšit mzdy do roku 2010 cca o 40%.
 Minimální mzda na motivační úroveň poloviny průměrné mzdy, tj. v současnosti k 10 tisícům Kč.

* * *

Některá fakta:
• I když se HDP ČR zvyšuje – v roce 2OO5 na 2,93 bilionu Kč, zaměstnanost ani reálné mzdy nerostou.Struktura růstu HDP je určena vysoce příjmovým skupinám obyvatel a zejména korporacím.
- únor 2006 - bez práce je 528 124 lidí (oficiální číslo, evidovaní)
- připraveno nastoupit do práce je 493 114 lidí
- počet volných míst nabízených úřady práce 66 487 lidí
- počet volných míst pro zdravotně postižené na úřadech práce 1 985 lidí
- na jedno nabízené místo úřadem práce je 8 nezaměstnaných evidovaných úřadem práce

Dlouhodobě nezaměstnaní

2002 2002 2004 2004
Délka nezaměstnanosti celkem ženy celkem ženy
1-2 roky 81 663 41 314 84 850 46 795
více 2 roků 109 664 58 023 134 880 71 864
celkem 191 327 99 337 219 730 118 659

- alarmující problém- nárůst dlouhodobě nezaměstnaných,15% za 2 roky
- nárůst dlouhodobě nezaměstnaných žen , 20% za dva roky

- nezaměstnaní občané se změněnou pracovní schopností
1992- 15 502 lidí
1995 – 22 687 lidí
2004 - 74 672 lidí
- počet volných míst pro zdravotně postižené na úřadech práce 1 985 lidí
- na jedno nabízené místo úřadem práce je 40 nezaměstnaných se změněnou pracovní schopností evidovaných úřadem práce

- nezaměstnaných absolventů škol v roce 2004 47 260 lidí
vrchol nezaměstnanosti byl v roce 1999 70 751 lidí
v roce 1991 17 453 lidí

Podpora drobného a středního podnikání jako zdroje místních pracovních příležitostí.
• zabezpečit rovné podmínky všem podnikatelům pro přiznávání podpor podnikání,
včetně informační podpory (dnes zvýhodněni zahraniční podnikatelé)
• umožnit (preferovat) místním drobným a středním podnikům zabezpečovat služby nutné k provozu a obsluze území, měst a obcí
• na úrovni území, měst a obcí zakládat samostatné organizační složky sloužící k jejich obsluze a rozvoji

Dosáhnout úroveň průměrných mezd EU tempem minimálně 6 – 8% ročně, tj. zvýšit mzdy do roku 2010 tj. cca o 40%.
- průměrná mzda za rok 2005 dosáhla výše Kč 20 030,-
- existuje obrovská diferenciace mezi kraji, odvětvími a profesemi

Dostupné bydlení

Bydlení je jednou z nejzákladnějších potřeb člověka, je soukromým i veřejným zájmem.

 Ochrana nájemníků podle občanského zákoníku a doplnění zákona o sjednávání nájemného z bytů.
 Zachování regulace nákladů na bydlení. Zlepšit systém registrace bytů a bydlících.
 Příspěvky na přiměřené bydlení, pokud náklady přesáhnou 25% příjmů rodiny.
 Podmínky pro výstavbu alespoň 50 000 bytů ročně.
 Podpora družstevního bydlení a výstavby domů a bytů na neziskovém principu, její financování dlouhodobými státem podporovanými úvěry s finančně dostupnými splátkami.
 Daňové úlevy pro bytovou výstavbu, podpora rekonstrukcí a dostaveb bytů.

* * *

Argumenty a fakta:
• Pro 87% obyvatel České republiky je v současné době bydlení velmi drahé a nedostupné. (Vyplynulo to z průzkumu agentury Median).
• KSČM bude opětovně prosazovat zachování regulace nákladů na bydlení. Pokud náklady rodiny na bydlení přesáhnou 25% – 30% příjmů, měla by rodina dostávat příspěvek na přiměřené bydlení. Pokud příspěvek nebude stačit měly by pomoci obce. Mohou poskytnout doplatek, úlevy na obecném nájmu či levnější přiměřené bydlení.
• Sociální byt dostupný pro široké sociální vrstvy. Za sociální můžeme označit i byt první kategorie, který je relativně levný, ale zabezpečuje standard co do metráže, vybavenosti atd. Jde o to, aby takový byt byl dostupný co nejširší vrstvě občanů. Požadujeme, aby byl zákonem stanoven standard kvalitního bydlení, od kterého by se odvozovala výše příspěvku státu na podporu bydlení. Sociální byty – přidělovat i těm, jejichž náklady na bydlení přesáhnou výši 30% rodinného rozpočtu. Jde o průměr celkových životních nákladů průměrné rodiny.
• Dnešní nástroje podpory bydlení nestačí. Ať už jsou to hypoteční listy, hypoteční úvěry, se týkají velmi malého zlomku rodin. Většina rodin - zejména v chudších regionech, si je pořídit nemůže. KSČM proto navrhuje nastartovat fond bydlení částkou cca 40 mld. Kč, která bude fungovat na bázi revolveringu, což znamená obnovu základního kapitálu z objemu splátek předchozích úvěrů. Současná podpora bydlení formou hypoték a úvěrů stavebního spoření se neosvědčila. V současné době občané dluží cca 280 mld. Kč Komerčním bankám a mnohým hrozí osobní bankrot.
• Abychom je vybudovali, musíme na to uvolnit zdroje. Pokud ročně uvolníme kolem 30 mld. korun na státem dotované úvěry, a pokud to budou dlouhodobé úvěry - dokonce až na 50 let, pak měsíční splátka nebude dražší než 1400 Kč. To by si je mohly dovolit i chudší domácnosti. Přitom je to obrovská vzpruha jak pro stavební odvětví, tak pro tvorbu pracovních míst. Jsou to samozřejmě určité peníze, které zvednou domácí poptávku a urychlí růst. Multiplikační efekt ze stavebních investic je odhadovaný při tomto rozměru až kolem dvou procentních bodů. Jestliže bychom tedy při určité opatrnosti prognózovali čtyři procenta růstu hrubého domácího produktu, tak jen touto podporou výstavby bytů bychom se dostali na oněch kýžených šest procent růstu HDP.
• Byty mají sloužit k bydlení. Neobsazený nájemní byt, který nebude nabídnut k pronájmu v obci obvyklým způsobem, postihnout vyšším místním poplatkem nebo daní. K tomu zavést obecní registr všech nájemních bytů.

Základní údaje o bydlení v Česku
• Na průměrný nový byt (100m²) si Čech s průměrnou hrubou mzdou našetři za 11 let, pokud dá do tohoto spoření celý plat.
• Němec s průměrnou mzdou si na stejný byt našetří za 2,5 roku.
• Rostoucí výdaje na bydlení tvoří nyní v ČR 20% z rodinného rozpočtu, to je víc, než např. v Rakousku nebo Británii.
• Na jednoho obyvatele připadá 28 m² obytné plochy, průměr v EU činí 35 m².
• Česká republika má nejstarší bytový fond v Unii, většina bytů je půl století stará
• Loni se v Česku postavilo třicet tisíc bytových jednotek, většinu tvořily rodinné domy
• 40% nově postavených bytů lidé kupují, aby je dále pronajímali
• 5% bytového fondu tvoří nové byty
• 17% lidí žije v bytech s regulovaným nájemným, tj. cca 750 000 bytů
• Asi 46% populace bydlí v rodinných domech
• Na jednoho obyvatele připadá 28m² obytné plochy, v zemích EU 35m²

Podmínky pro mladé

Mladí lidé jsou rovnocenní partneři s podílem na řešení problémů společnosti, s možností svobodně jednat a učit se odpovědnosti. Vytvářet příznivé podmínky pro mladé rodiny s dětmi.

 Právo na první zaměstnání, právo na práci.
 Dostupné bydlení, rozšíření půjček se státní podporou na byt, bydlení a bytové zařízení – až do výše 500 000 Kč. Odpisy z nich až 100 000 Kč za narozené dítě.
 Podmínky pro zájmové aktivity mladých k využití volného času a sportovních aktivit.
 Zvyšování a průběžná valorizace porodného, přídavků na děti, rodičovského příspěvku či dávek pěstounské péče.
 Vyšší veřejná podpora pro zajištění dostupných kapacit služeb pro rodinu (jesle, mateřské školy, hlídání, domácí práce, školní kluby).

* * *

Některá fakta a argumenty:
• Nezaměstnanost – z absolutní částky únor 2006 – 500.000 nezaměstnaných činí cca 250.000 mladí lidé. Jediným řešením je investovat do školství, vědy, vzdělání – koordinovat jejich činnost a tak zajistit vytváření nových míst.

• Zadlužení domácností únor 2006 – cca 418 mld. Kč. Tím začínají existenční potíže mnoha mladým rodinám – viz osobní bankroty. Úloha státu – osvěta občanů.

• Byty pro mladé – nedostupnost. Návrh odborníků vytvořit fond, kde stát zajistí počáteční kapitál s nízkým úročením, který ve Fondu bude rotovat. Základní kapitál možno získat z prostředků EU, které jsou vyčleněny pro ČR. Možno čerpat až 1200 mld. Kč.

• Nedostupnost stavebních úvěrů pro mladé – mají malé mzdy a úročení úvěrů je vysoké. 65 % občanů dle únorové statistiky nedosahuje na průměrnou čistou mzdu cca 15000, Kč- za měsíc.

• Sportovní a kulturní vyžití – Využívat státní a.s. Sazka k jejímu účelu. Jde o firmu s ročními tržbami ve výši cca 8 miliard CZK. Z tohoto dotovat mládežnické týmy malé sporty. Efektivní zacházení se zdroji – ne jako nyní monumentální pomník SAZKA ARENY.

• Podpora populační politiky – ČR stárne, KSČM se neztotožňuje s vládní představou – příliv imigrantů. Narození dítěte, ale představuje pro mladé riziko sociálního propadu. Jenom počáteční náklady jsou cca 50.000,- CZK a poté měsíční cca 6.000,- CZK. Navrhujeme motivovat lidi k práci a pořízení dětí daňovým systémem – daňovými odpočty.

Důstojné stáří

Nezvyšování zákonné hranice odchodu do důchodu. Stop „reformě“, která chce odbourat státní garanci za důchody a dává prostor možnému vytunelování důchodových fondů.

 Průběžný solidární systém penzijního pojištění garantovaný státem, průměrný státem garantovaný důchod postupně zvyšovat nad minimální úroveň 40 % současné průměrné mzdy, s pravidelnou valorizací i podle vývoje mezd.

 V penzijním systému není deficit – přebytek za rok 2005 byl 17 mld. Kč.

 Posílit výstavbu domovů důchodců, domů s pečovatelskou službou a ústavů následné péče o seniory se standardem zajišťujícím důstojné stáří.

* * *

Některá fata a argumenty

V penzijním systému není deficit
• Všechny hlavní politické strany kromě KSČM chtějí revizi průběžného důchodového systému a jeho upozadění ve prospěch privátních důchodových fondů.
• KSČM je pro zachování průběžného důchodového systému s prvky solidarity. KSČM je pro státem garantované důchody. V roce 2005 rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji důchodového pojištění činil plus 17 miliard. V roce 2006 je ve státním rozpočtu počítáno z příjmy z důchodového pojištění 271 miliard a výdaji na vyplácené důchody 257 mld. Kč. Přebytek minimálně 14 miliard. Proto není nutno začínat rychlokvašené reformy.
• Posílit výstavbu domovů důchodců, domů s pečovatelskou službou a ústavů následné péče o seniory se standardem zajišťující důstojné stáří. Přebytků důchodového systému použít na výstavbu domovů seniorů.
• Průběžný systém penzijního pojištění garantovaný státem, průměrný státem garantovaný důchod postupně zvyšovat nad minimální úroveň 40% současné průměrné mzdy, s pravidelnou valorizací i podle vývoje mezd.
• Relace průměrný důchod - průměrná mzda činí cca 40 % v roce 2006. V roce 1989 činil 53%. Důchodový systém je v kladném saldu. Jenom za poslední dva roky cca 31 miliard.
• Oddělit důchodové pojištění od státního rozpočtu, tak aby jeho přebytky saturovaly potřeby na které jsou zákonně vybírány a nebyly využívány na rozpočtové propadáky. Možno jako forma podúčtu Státního rozpočtu. Část přebytků používat na valorizace.

Vzdělání a kultura

Bezplatné vzdělávání na všech stupních státních a veřejných škol. Ekonomické podmínky pro dostupnost a demokratický charakter kultury.

 Rovné šance na vzdělání při rozvoji kvalitních vzdělávacích příležitostí.
 Navýšení financí pro školství z veřejných financí, zodpovědnost státu za jeho obsah a dostupnost.
 Podpora celoživotního vzdělávání s podílem zaměstnavatelů.
 Síť předškolních zařízení a škol podle potřeb regionů a trhu práce, nejen podle ekonomických kritérií. Podpora učňovského školství.
 1% ze státního rozpočtu pro resort kultury.
 Motivace provozovatelů a sponzorů kulturních aktivit daňovými úlevami, udělováním grantů a slev.

* * *

Některé argumenty:
• Podle KSČM (kromě mnoha jiného), se využití lidských zdrojů řídí tím, do jaké míry je společnost schopna zajistit jejich kvalifikaci. Čím vyšší kvalifikaci člověk má, tím větší ekonomický přínos pro společnost znamená.
• Zachovat bezplatnost vzdělávání (bezplatnost chápeme jako stav, kdy student a jeho rodina přímo finančně nepřispívají na výuku, platy učitelů, ani provoz školy). Znamená to, nezavádět školné na žádném stupni.
• Rovnost dosažní vzdělání jednoznačně ano! Rovné studentské dávky jsou ale nevýhodné pro sociálně slabé studenty. Po zavedení jednotné studentské dávky přestane stát přispívat na provoz kolejí a menz. To povede k nárůstu cen ubytování na kolejích a k nárůstu cen jídla v menzách. Proto lze podpořit opatření vlády o tzv. „sociálním stipendiu“ v výši 1600 Kč měsíčně, včetně jejího vyplácení ze spěnou platností od ledna 2006.
• Veřejné výdaje na školství v roce 2002 dosáhly 4,2% HDP. Z údaje OECD o školství 30 zemí, které jsou jejími členy, vyplývá, že na všechny stupně vzdělání z veřejných i soukromých zdrojů v průměru 6,1% HDP. Pokud srovnáme výdaje rozpočtu kapitoly MŠMT v jednotlivých letech, můžeme zaznamenat mírný nárůst (2002 – 81,2 mld. Kč; 2003 – 90,1; 2004 – 94,0; 2005 – 101,2; 2006 – 109, 8 – návrh) , který je ovšem pohlcován růstem běžných výdajů (mzdy, zákonné odvody, tvorba FKSP, OPPP).

• Učňovské školství – pokles žáků v učebních oborech s maturitou na 6,5% všech žáků. Nutnost podpory učilišť s maturitou. Jejich absolventi mají menší problémy se uplatnit na trhu práce. V SOU bez maturity je na 50 tisíc žáků 1. ročníku. V SOU s maturitou jen 10 tisíc žáků v prvním ročníku. Míra nezaměstnanosti pouze u vyučených je vyšší než u maturantů. Proto KSČM podporuje učňovské školství s maturitou.
• Výdaje na školství ve státním rozpočtu na rok 2006 jsou plánované ve výši 108 873 299 000 Kč, z toho výdaje na spolufinancování projektů, kryté příjmy z EU činí 431,7 mld. Kč.
Ve státním rozpočtu na rok 2006 je vyčleněna dotace na regionální školství 63 793 829 tis. Kč. /Příspěvek na regionální školství celkem činí 1 513 330 000 Kč, z toho obce v jednotlivých krajích 1 371 997 000 Kč/.
• Česko je sice na pátém místě ze třiceti zemí OECD v počtu lidí se středoškolským vzděláním, ale co se týká podílu osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním, tak v tomto ohledu patříme na úplný konec.
Příčin je několik. Kromě nedostatečné finanční podpory také pozdní přechod jednolitého (magisterského) studia na systém bakalář - magistr a hlavně obtížný přístup dětí ze sociálně slabého prostředí k vysokoškolskému vzdělání.

Ekonomika kultury
• KSČM navrhuje 1% výdajů státního rozpočtu na kulturu. Aktuální výše, po odečtení nákladů na církve je pouhých 0,47%. Při zvyšujících se mandatorních výdajích dochází zákonitě k tendenci poklesu výdajů na kulturu. V oficiálních číslech je to něco kolem 6 mld. Kč. Proto také vzniklá Iniciativa pro kulturu složená z divadelníků, výtvarníků a dalších umělců požaduje, aby na kulturu bylo k dispozici asi 8,5 mld. Kč.
• KČM navrhované 1% výdajů na kulturu je v EU dodržováno jako minimální hranice. V porovnání s patnáctkou EU jsou v ČR výrazně diskriminovány neziskové či nestátní subjekty.
• Financování pomocí nadací a grantů je udělováno výrazně subjektivním způsobem těch, kteří mají možnost o nich rozhodovat. Východisko by mohlo být v obnově fondů na principu zdanění honorářů mimo základní daně, navíc 2 %, ve správě jednotlivých profesních výborů. Tyto prostředky by měly za cíl podporu tvorby, ale i sociální funkci.

Bezpečnost občana

Potírání organizovaného zločinu, jakýchkoli forem korupce, boj proti hospodářské a obecné kriminalitě, rasově motivované trestné činnosti. Každodenní bezpečnost v ulicích.

 Zkvalitnění práce všech orgánů činných v trestním řízení, rychlejší a přísnější postih kriminality.
 Zvyšování objasněnosti trestných činů o 4% ročně. Zvýšit zajištění bezpečnosti občana doma i na ulici.
 Prohloubení prevence kriminality, drogové kriminality a závislosti, se zaměřením na ochranu mládeže.
 Součinnost bezpečnostních orgánů se samosprávami a občanskými iniciativami, zejm. v oblasti prevence a při mimořádných událostech.
 Odpovídající vybavení policie a dobudování Integrovaného záchranného systému.
 Posílení mezinárodní spolupráce při postihu organizovaného zločinu.

* * *
Některé argumenty a fakta:

• Obavy lidí jsou oprávněné, kriminalita na území ČR je stále vysoká. Ve srovnání prvních pololetí roku 2004 a 2005 (komplexní údaje za rok 2005 MV zatím nezveřejnilo) došlo k mírnému poklesu kriminality cca o 4,2 %. Z druhé strany je patrný markantní nárůst obecné kriminality, zejména trestních činů loupeží, podvodů a kuplířství. A s tím spojeného násilí, hrozba i použití zbraní, ale i vydírání a korupce. U hospodářské kriminality dominuje úvěrový podvod se 138% podílu na trestných činech. Základním motivem pachatelů je snaha rychle a bezpracně získat finanční prostředky.

• KSČM prosazuje zvýšení objasněnosti trestných činů o 4% ročně. ČSSD proklamuje odhodlání snížit počet trestných činů nejméně o 10%. Otázkou je jak? Prevencí, aktivitou policie, a když to nepůjde, tak zřejmě administrativní cestou? Proto základem musí být co nejvyšší procento objasněnosti a postihu pachatelů veškeré trestné činnosti od kapsářů až po organizovaný zločin. To sice není jediný, ale přesto účinný nástroj každodenního boje za bezpečnost občana.

• Statistiky konstatují objasněnost trestných činů na úrovni průměru 39%. Je-li objasněnost v hospodářské kriminalitě na úrovni 66%, tak ale kupříkladu u trestných činů vloupáním je to pouze 20,5%. Ve vztahu k bezpečnosti lidí a ochraně jejich soukromého majetku jde o závažný trend.

• Od přijetí novely trestního řádu dle které došlo ke sloučení úřadů vyšetřování s kriminální službou (1. 1. 2002), má objasněnost trestné činnosti klesající tendenci, od roku 2001 cca o 10%. Což je pokles objasněnosti cca o 3,3% za rok. Proto návrh KSČM zvýšit % objasněnosti za rok cca o 4% je reálný požadavek a mohl by být dosažen za předpokladu úpravy stávající novely trestního řádu, či opětovným rozdělením úřadů vyšetřování a kriminální služby, zkvalitněním práce policie tak aby byla schopna čelit stále kvalifikovanějšímu páchání trestné činnosti.

• Bylo-li ve správě o bezpečnostní situaci v ČR (rok 2004) uvedeno, že bylo stíháno a vyšetřováno 121 531 osob, je na pováženou neuvedení údaje, na kolik z nich byl podán návrh na podání obžaloby. U 75 841 obžalovaných osob nelze zjistit jakým způsobem bylo ukončeno vyšetřování 45 690 osob. Co je příčinou? Nekvalitní vyšetřování, nebo něco jiného?

• Základní otázkou jak rozptylovat obavy lidí o svoji bezpečnost doma, na ulici apod., je přísnější postih kriminality. (trestní řád, vyšší sazby za závažnou trestní činnost)! Na ochranu mládeže a seniorů před násilnými trestnými činy drogami, zneužíváním korupce, obchodováním se ženami, před organizovaným zločinem, terorismem, rasismem apod.

• Jak zvýšit objasněnost trestných činů? Zlepšit vybavení Policie ČR, naplnění tabulkových míst odborníky v oblasti bezpečnostního práva, uplatňování principu specializace v oboru kriminalista apod. Cíl – zkvalitnit vyšetřování. Cíl – zkvalitnit vyšetřování a také objasňování méně závažných tr.č. a přestupků.

• Na činnost Policie musí navazovat kvalitní činnost státního zastupitelství a soudů. Dle údajů z roku 2005 bylo odsouzeno 68 443 osob, z toho 8 229 žen. Ve věku 18 - 19 let 5 916 osob. K ochrannému léčení 550 osob. 10 192 osob bylo odsouzeno nepodmíněně, 36 162 osob podmíněně. K obecně prospěšným prácem 13 031 osob. O nevyřízených spisech soudy na různých úrovních, není dostupná statistika.

• Vedle represe, za důležitou součást prevence prosazovat, aby občan viděl hlídkujícího policistu ve své ulici, nebo na vesnici. A to jak z věcně bezpečnostního pohledu, tak i z hlediska psychologického vlivu. Tím, že tam fyzicky je, operativně může o problému ihned informovat další prvky systému (přivolat zásah,…apod.) potencionálně zmenšuje vznik rizik.

Některé další údaje:
• V ČR je registrováno cca 621 tisíc střelných zbraní a cca 310 tisíc legálních držitelů zbraní. To samo o sobě nemusí být rizikem, ale jejich krádeže mohou být faktorem závažného ohrožení pro občany.
• Dopravní nehodovost - leden 2006. Šetřeno celkem 17 219 nehod na pozemních komunikacích, při kterých bylo 65 osob usmrceno, 218 osob těžce zraněno a 1335 osob zraněno lehce Odhad škod je cca 790 mil. Kč. Přestože Policie ČR hodnotí vývoj v lednu za příznivý, je třeba poukázat na jistou formálnost celorepublikových akcí. V duchu našeho volebního programu je třeba požadovat systémovou, průběžnou dopravní činnost policie, vybavené účinnějšími kompetencemi než dosud. Prosadit propojení dopravní policie s celníky, cizineckou policií, Interpolem, Europolem, ale také s ministerstvem životního prostředí (kamiony s odpady). Návaznost na zákon o provozu na pozemních komunikacích.

Zahraniční politika

Rovnoprávné a ekonomicky stabilní postavení ČR ve světě, mírová a vzájemně výhodná spolupráce.

 Klíčová role Organizace spojených národů, Rady bezpečnosti, Charty OSN a dalších obecně závazných norem mezinárodního práva.
 Diplomatické kontakty a ekonomická spolupráce se všemi zeměmi se zvláštním důrazem na sousedy, tradiční partnery, zejména na Slovensko.
 Zachování kritických výhrad k podmínkám členství při vstupu ČR do EU.
 Rovnoprávné postavení ČR v politických institucích Evropské unie, zrušit omezení na pracovním trhu Evropské unie, prosadit daň z pohybu nadnárodního spekulativního kapitálu.
 Nesouhlas s agresivní politikou USA a NATO vycházející z doktríny „preventivní války“ pod záminkou boje se světovým terorismem.
 Pozastavení členství ČR ve vojensko-bezpečnostních strukturách NATO, úsilí o vytvoření celoevropské bezpečnostní struktury (dlouhodobý výhled).
 Odmítnutí pokusů o revizi výsledku 2. světové války, zejména v otázce dekretů prezidenta Beneše, jako nástroje vměšování se do vnitřních záležitostí ČR.

* * *
Některá fakta a argumenty:
• Pozastavení členství ČR ve vojensko-bezpečnostních strukturách NATO, úsilí o vytvoření celoevropské bezpečnostní struktury (dlouhodobý výhled).
- zastavit nasazení bojových a policejních jednotek ČR na vojenských zahraničních misích USA a NATO,
- omezit působení vojenských kontingentů v zahraničí výhradně na humanitární a záchranné akce plně v souladu s mezinárodním právem a se souhlasem přijímající země,
- usilovat o pozastavení účasti ČR ve vojenské složce NATO, o změnu vojenské strategie a bezpečnostní strategie ČR, včetně určení role Armády ČR, ostatních zainteresovaných složek a občanů a způsobů zajištění celistvosti, suverenity a bezpečnosti země, a to i z hlediska obrany,
- podílet se na přípravě nového pojetí celoevropské bezpečnosti, politicky i legislativně, získávat spojence pro myšlenky,
• Podle údajů z roku 2004 byl vynaloženo na zbrojení 956 miliard $, což se rovná 2,78% světového HDP. Cca jedna polovina z toho připadá na USA.
• Tyto výdaje jsou větší než všechny dluhy chudých zemí a 10x větší než humanitární pomoc těmto zemím.
• Spolupráce v EU i mimo EU.
- Spolupráce v rámci V4 by měla směřovat k prohloubení jejich tradiční ekonomické výměny, k úsilí o společnou koordinaci politiky těchto zemí i vůči EU.
- Důležité jsou v této souvislosti zejména otázky jako je: zemědělství, doprava, Bolkesteinova směrnice. Cílem levicových stran zemí V4 by mělo být v prvním kroku vytváření společného tlaku na národní vlády zemí V4, v druhém kroku přeměna a přesměrování tohoto tlaku na instituce EU.
- Slovensko bylo např. v roce 2004 druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Vývoz na Slovensko tvořil v roce 2004 8,5% z celkového českého vývozu, přičemž ČR zaznamenala aktivní saldo v obchodní výměně ve výši 51,5 mld. Kč. (Údaje za rok 2005 dosud nejsou k dispozici).
- Důležitá je také spolupráce se zeměmi východní Evropy a bývalého Sovětského svazu, kde existují tradice obchodní spolupráce a trhy, jež byly po roce 1989 z převážné části vyklizeny a které představují možnost uplatnění českých vývozců.
- V absolutních hodnotách činil v roce 2004 dovoz z Číny do ČR 87,66 mld. Kč, zatímco vývoz z ČR do Číny jen 6,85 mld. Kč. Proto je zejména třeba se soustředit na budování servisu a na podporu státu pro české podniky, mající zájem o spolupráci s Čínou.
- ČR se po roce 1989 odklonila od obchodu s rozvojovými zeměmi, což znamenalo ztrátu řady tradičních obchodních partnerů a vyklizení trhů, obsazovaných poté podniky z jiných, zejména západních zemí.
- Sjednané podmínky vstupu ČR do EU byly velice nevýhodné, jedná se např. o kvóty, jež byly ČR určeny, a to v době, kdy měla ČR nízkou úroveň průmyslové a zemědělské produkce. Ta byla způsobena různými faktory, mj. asociační dohodou mezi ČR a EU, která v předvstupním období otevřela trh ČR nerovné konkurenci.
- Pro srovnání: při jednání o vstupu do Evropské unie byla Bruselem stanovena kvóta 268,4 kg mléka na jednoho obyvatele ČR. Například v Německu, Rakousku, Francii, Nizozemsku je to ale 683,9 kg mléka na obyvatele.
- Podobně došlo k drastickému omezení výroby cukru v ČR. Pro Českou republiku to znamená snížení kvóty z necelých 455 tisíc tun, na 411 332 tun. To ovlivní nejen produkci řepy, ale také existenci cukrovarnictví. Podobně lze poukázat na nesmyslnou pokutu cca 3 mld. Kč za nadbytečné zásoby konzervovaných potravin před vstupem ČR do EU.
- Podle podmínek přístupových dohod většina starých členských zemí omezila minimálně na dva roky (do 1. května 2006) možnost zaměstnávání zájemců z nové unijní "desítky". Výjimkou jsou Anglie, Irsko a Švédsko. Sedm let po rozšíření (tedy po roce 2011) má již být celý pracovní trh EU přístupný občanům všech současných členských států.
- Zásadní je ovšem skutečnost, že pro zájemce o práci v ostatních státech EU z řad obyvatel ČR nejsou omezeny zásadní pracovní možnosti v zemích jako je Švédsko či Irsko, ale v sousedních zemích – v Německu a Rakousku, které ale pracovní omezení nezruší.Setrvávání těchto omezení překáží reálnému uplatnění práv a svobod lidí a dělá z občanů nových členských zemí druhořadé obyvatele EU.
- Daň z pohybu nadnárodního spekulativního kapitálu (tzv. Tobinova daň) je dobrou myšlenkou, kterou je třeba podporovat, jako možnost velkých zdrojů pro samofinancování EU.
• NATO, které se podřizuje rozhodujícímu vlivu USA, se stále zřetelněji profiluje jako vojensko-politický pakt překračující meze obrany. Stává se prostředkem expanze a posilování vlivu největších členských mocností. NATO i jeho Partnerství pro mír je důležitým nástrojem prosazování záměrů Spojených států ve světě a jejich vlivu a zájmů na evropském kontinentě.
• Propojení EU a NATO, které je fakticky kontrolované USA, je smluvně vyjádřené na vrcholné úrovni např. dohodou o strategickém partnerství mezi EU a NATO z 16.12. 2002.
• KSČM odmítá tendence k zneužívání činnosti „přeshraničních euroregionů“, které představuje potenciální hrozbu ekonomické, sociální a politické soudržnosti a stabilitě ČR, včetně otevírání prostoru pro aktivitu sudetoněmeckého landsmanšaftu a stupňování jeho revanšistických požadavků.
• V současném období se pozornost soustřeďuje na tzv. projekt „Občanská obnova Sudet“, jehož středisko je na severní Moravě. Cílem je získat část veřejnosti v našem pohraničí a poté celou záležitost zmezinárodnit a nastolit v Evropském parlamentu.

Ekonomický rozvoj

Zdroje tvořené kvalifikovanou prací a nikoli sociálními škrty. Prorůstová politika založená na motivaci lidí. Prohloubení systému podpory investic i klíčových exportujících podniků při vyvážené rozpočtové a měnové politice.

 Urychlení ekonomického růstu na úroveň 5 – 6 % HDP převyšující průměr EU.
 Posílit růst zahraničního obchodu zejm. exportem na zajímavé a rozvíjející se trhy – Rusko, Indie, Čína, jihovýchodní Asie, Latinská Amerika.
 Stabilizace daňového zatížení, aby nedošlo k propadu příjmů veřejných rozpočtů.
 Změna struktury daňové zátěže, aby se zvýšil čistý příjem nižších příjmových skupin a investiční pobídky byly jednoznačněji zaměřeny na inovace, produkci levné high-tech a podporu odbytu.
 Pozitivní motivace plnění daňových povinností - daňovým bonusem. Další rozšíření daňových paušálů, slev na dani a zavedení možnosti daňových asignací.
 Zjednodušení systému daňových úlev a tvrdý postih daňových úniků, zejména u velkých neplatičů.
 Racionální hospodaření resortu obrany s úsporou v rozpočtu resortu obrany o 5 – 10 mld. Kč, ušetřené prostředky využít např. v oblasti vědy a výzkumu.
 Podmínky pro maximální čerpání zdrojů z fondů EU a jejich efektivní využití.
 Modernizační změny struktury ekonomiky, rozvoj všech odvětví s ohledem na růst vzdělanosti a kvalifikace, vědeckotechnický rozvoj a ochranu životního prostředí, na situaci v hospodářsky slabých a restrukturalizací postižených regionech.
 Podpora vědy a výzkumu, zvýšení veřejných výdajů na cílovou úroveň 2,7 % HDP v roce 2008.
 Legislativní a infrastrukturní podpora malého a středního podnikání, programy zejména na podporu služeb a oborů s vyšší přidanou hodnotou, spolupráce menších firem s velkými podniky.

* * *

Fakta a argumenty:
Za výchozí bod pro argumentaci považovat tezi, že potřebné zdroje musí být tvořeny kvalifikovanou prací, motivací lidí a účinnými ekonomickými nástroji., nikoli sociálními škrty.

Růst české ekonomiky – HDP v roce 2005 o 6%. To je více o 4,2% než je růst HDP eurozóny.
Udržení tohoto tempa růstu znamená:
• podporovat investice s multiplikačním efektem, plně využít prostředků ve výši cca 1 biliónu CZK, které jsou pro ČR připraveny ve fondech EU v letech 2004 - 13.
• Zabezpečit kooperaci úřadů státní správy, státních firem, a privátních firem, a tak zabezpečit efektivní čerpání těchto prostředků. Umění není šetřit na výdajích státu, ale umět vydělat, získat a investovat.
• Stát musí být strategickým - páteřním podnikatelem a ovládat významnou část ekonomiky, a to z hlediska alokace a redistribuce zdrojů. Zde je nutné se vymezit proti Straně zelených, která tvrdí opak.

Posílit růst zahraničního obchodu zejména exportem na zajímavé a rozvíjející se trhy – Rusko, Indie, Čína, jihovýchodní Asie, Latinská Amerika. Obchodní bilance s tímto segmentem trhu je minimální a bilance je záporná. Kupříkladu český vývoz do Ruské Federace činil v roce 2005 pouhých 33 miliard CZK.
• Výše uvedené země jsou svým způsobem otevřené ekonomiky pro zahraniční investice. V současné době je podpora exportu české exekutivy chaotická. Mnoho organizací – Czech Trade, Czech Invest, Česká centra, Czech Tourism působí bez jasně definovaných kompetencí.

• Jedním z východisek může být vytvoření agentury specializující se na zahraniční obchod a vztahy s jasnými kompetencemi. Podporovat licenční výroby v daných zemích - viz příklad výrobní závody Hamé a Staropramen v RF. Zatím veškeré naše exportní úspěchy jsou zásluhou firem. Též otázka přivedení úspěšného managementu exportních firem do státní správy.

Stabilizace daňového zatížení, aby nedošlo k propadu příjmů veřejných rozpočtů.
• V současné době je státní rozpočet tvořen především příjmy z přímých a nepřímých daní a sociálního pojištění. Všechny hlavní strany mají potřebu něco měnit v tomto systému.

• Systém příjmů a výdajů sociálního pojištění je v kladném saldu cca 32 mld. Kč. Jde o příjmy a výdaje související se zákonným výběrem a rozdělováním těchto prostředků. Tj. – důchody, nemocenská, aktivní politika zaměstnanosti. Není třeba zásadních změn.

• Co se týče stanovení sazeb přímých a nepřímých daní – podporujeme progresivní zdanění – vyšší příjem, vyšší daň. Na úhrady deficitního státního rozpočtu např. v roce 2006 cca
75 mld. Kč lze např. zavést daň z luxusu, daň ze spekulativního kapitálu.

Podmínky pro maximální čerpání zdrojů z fondů EU a jejich efektivní využití.
• V letech 2004 - 06 bylo z Fondů EU vyčleněno pro ČR 96 mld. CZK. V současné době jsou čerpány pouze z 18%. V letech 2007 - 13 je pro ČR vyčleněno z Fondů EU cca 775 miliard CZK. Čerpání peněz je limitováno realizací daného projektu a jelikož české firmy nejsou kapitálově silné a česká vládní exekutiva pasivní tyto prostředky nejsou využívány. Čerpání je limitováno i časově, když se nevyčerpá EU si ho vrací do svého rozpočtu.
• V současné době se politické strany v ČR předhánějí návrhy, kde ušetřit ve veřejných zdrojích. Jde z jejich pohledu řádově o jednotky milionů, což je z širšího hlediska zanedbatelné. Umění není šetřit, ale vydělat, získat, investovat. Naše ekonomika potřebuje především investovat do programů s vyšší přidanou hodnotou.
- Je to ekonomicky výhodnější, je zde vyšší míra zisku.
- Je to ekologické, ČR bude zajímavá pro perspektivní čisté výroby.
- Proto je důležité, aby z výše uvedených důvodů stát investoval do školství, vědy, výzkumu, infrastruktury, aktivní politiky zaměstnanosti, sociálních výdajů. A ne jako doposud do pochybných zahraničních manufaktur spekulativního kapitálu.
• Vše je otázka zdrojů a aktivity exekutivních státních úředníků. Dva příklady. V současné době se řeší neschopnost ČR čerpat z Fondů EU. V letech 2004 - 06 ČR měla nárok vyčerpat 96 miliard korun. Zatím je čerpáno z 18% a jestliže do konce roku nebudou prostředky čerpány, propadnou.
• V letech 2007 - 2013 je počítáno s částkou 775 mld. Kč pro ČR. Problém, proč naše firmy nečerpají, není v firmách samotných – projekty na čerpání vypracovaly. Problém je v tom, že se finanční hotovost proplácí zpětně – po konkrétním zrealizování projektu – firmy musí projekt uskutečnit na své náklady, a poté je jim hotovost zpětně proplacena z EU. Naše kapitálově slabé podniky na to nemají.
• A zde je selhání současné naší exekutivy. KSČM by mohla navrhnout vytvoření Státního Fondu s revolvingovým charakterem (tento návrh je zatím ve stadiu diskuse v odborném zázemí ÚV KSČM). To znamená, utvořit základní kapitál, který bude použit na financování prvních projektů, poté budou projekty z EU zpětně hrazeny a ČR je využije na další projekty – jde o formu rotování peněz. Základní kapitál mohou vytvořit zisky lukrativních státních a.s. – např. ČEZ, Letiště Ruzyně, Čepro, Mero, ČSA,Lesy ČR, Budvar, Řízení letového provozu, Sazka, Vojenské lesy a statky, LOM Malešice a další.

• Než je pochybně privatizovat, je lépe je využít pro rozvojové programy české ekonomiky. Dividenda je zisk majitele, a to u státních a.s. jsou občané, a proto jejich zisky mají být využity k jejich prospěchu a ne jako dosud pro skupinu vyvolených.
• Přes tento Fond by bylo možné pro českou ekonomiku „vytáhnout“ veškeré přidělené prostředky pro ČR z EU. Jako zástava pro stát od firem mohou být směnky, či zástava firmy, pokud by tato firma překlenovací úvěr státu zpětně neuhradila. Je důležité si uvědomit, že jde o cca 1 bilion korun, který by naši ekonomiku oživil - je to jeden státní rozpočet navíc. Myslíme si, že cíl státních úředníků, státních firem, privátních firem by měl být jasný.

Legislativní a infrastrukturní podpora malého a středního podnikání, programy zejména na podporu služeb a oborů s vyšší přidanou hodnotou, spolupráce menších firem z většími
• Podporovat střední podnikání, jako součást boje proti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost,
únor 2006 – 493.000 občanů.
• Využít prostředky z Fondů EU a zisky ze státních firem na podporu kooperace mezi velkými státními firmami a drobnými podnikateli. Zavést formu kooperace. Za volební období 2006 - 2010 je možno využít cca 1200 miliard jenom z těchto dvou zdrojů.

• Změna struktury daňové zátěže, aby se čistý příjem nižších příjmových skupin a investiční pobídky byly jednoznačněji zaměřeny na inovace, produkci levné higt-tech a podporu odbytu. Pozitivní motivace plnění daňových povinností – daňovým bonusem. Další rozšíření daňových paušálů, slev na dani a zavedení možnosti daňových asignací. Zjednodušení systému daňových úlev a tvrdý postih daňových úniků, zejména u velkých neplatičů.
• V současné době jsou daňové nedoplatky ve výši CZK 100 miliard. Daňová legislativa obsahuje neuvěřitelných a nepřehledných 40.000 stran. Investiční pobídky – jsou preferovány zahraniční společnosti se zastaralým výrobním artiklem – viz případ výroby televizí v Hranicích, či Flextronics v Brně. Jenom tyto dvě pobídky stály české veřejné finance cca 3 miliardy CZK.
• Rozšířit daňové paušály a systém zjednodušení daňových úlev – zprůhlední se a zjednoduší daňový systém. Lze očekávat i vyšší daňovou výtěžnost. Daňové bonusy – za včasné plnění daňových povinností, sníží se tak daňové nedoplatky – forma motivace. Za druhé se zvýší disponibilní zdroje státního rozpočtu.
• Podpora progresivního zdanění – čím menší příjem, tím menší daň. Investiční pobídky preferenčně používat pro české firmy, především střední a perspektivním výrobním programem s vyšší přidanou hodnotou.
• Musí se snížit podíl velkých firem na tvorbě HDP. Nyní 20 firem tvoří třetinu HDP. Zde je velké riziko hospodářského výkyvu. Je důležité podporovat firmy s moderním výrobním programem. A to nejen z hlediska ekonomického – jsou zde vyšší marže. Ale i z hlediska ekologického – ČR musí být zajímavá pro firmy, které hledají vyspělý a vzdělaný personál. Poté již nebude ČR lákadlem pro firmy se špinavou výrobou, jenom kvůli nízkým mzdám. Nutnost podpory školství, vzdělání, výzkumu.
• Racionální hospodaření resortu obrany s úsporou v rozpočtu resortu obrany o 5 - 10 mld. CZK, ušetřené prostředky využít např. v oblasti vědy a výzkumu
Nevěrohodně sestavený státní rozpočty. Např. resortu obrany nadhodnocen rozpočet
v roce 2004 o cca 7 mld. CZK, v roce 2005 cca o 12 mld. CZK.
• Tvorba státního rozpočtu by věrohodně měla zobrazit stav státních financí, tak aby tento základní dokument měl vypovídací hodnotu. Nesmyslné nadhodnocování nemá smysl. Jde o to, že např. výše uvedených cca 19 mld. mohlo být využito na programy v oblasti vědy , výzkumu – tj. do oblastí důležitých pro rozvoj společnosti.

• KSČM bude podporovat modernizační změny struktury ekonomiky, rozvoj všech odvětví s ohledem na růst vzdělanosti a kvalifikace, vědeckotechnický rozvoj a ochranu životního prostředí, na situaci v hospodářsky slabých a restrukturalizací postižených regionech.
• V současné době je ČR co se týče HDP a produktivity práce na 70% EU. Mzdy jsou na 40% EU. Proto musí být zvýšen tlak na zvyšování mezd – tím pádem koupěschopnost. Impuls by měl vyjít od státních firem a orgánů státní správy

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >