Žádné ?dohody? s těmi, kdo nás propouštějí!

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 1. 2005

Twitter

Před několika týdny oznámilo vedení ostravské firmy Ispat Nová Huť svým dělníkům a zaměstnancům, že v souvislosti s dalším chystaným propouštěním v této firmě, se bude vyplácet odchodné do velikosti až 25-násobku běžného platu. Zdánlivě velmi lákavá nabídka, která má „odškodnit“ 1759 propouštěných zaměstnanců šestimístnou finanční částkou.

Ve skutečnosti je to ale opět jen jeden z dalších triků, manipulací a podvodů, nastavených ve prospěch privilegovaných a dobře zajištěných pánů majitelů-akcionářů a jim oddaných manažerů – neslýchaných triků a podvodů, kterými se všichni naši novodobí a spokojení „demokraté“, pouze bezostyšně a cynicky již patnáct let vysmívají pracujícím lidem. Není na škodu nyní stručně rozebrat širší ekonomicko-politický kontext, ve kterém nynější události v ostravském Ispatu, který je sám pouze součástí velkého transnárodního gigantu (tedy holandské LMN), probíhají. Připomeňme ještě, že podobnou manipulační strategii propouštění výměnou za zdánlivě vysoké „odstupné“, užil mezinárodní vlastník oceláren už v Rumunsku a Německu.
 
Jak nadnárodní korporace „pečují“ o prosperitu a zaměstnanost v jimi pohlcovaných podnicích?
Oficiální tiskové informace nám stroze přiznávají a odhalují celou imperialistickou podstatu takovýchto machinací velkých monopolistických vlastníků - v zájmu ještě větších svých zisků…: „Do konce listopadu chce přezaměstnaný Ispat propustit 2000 lidí, aby se počet zaměstnanců snížil na 8800. To je číslo, ke kterému se vlastník Ispatu, holandská LMN, zavázal státu ve chvíli, kdy od něj podnik kupoval… Firma LMN nedávno oznámila, že se chce stát největší ocelárnou na světě. Gigant vznikne spojením nadnárodní Ispat International s holandským LMN Holdings a firmou International Steel. Jméno ponese po indickém podnikateli Lakshmim Mittalovi, majiteli LMN. Jeho rodině patří nyní i 77 procent Ispatu International. Obě společnosti jsou tak už nyní výrazně propojeny…“
Právě před patnácti lety všichni ti, kteří nyní vládnou, právě tytéž pracující, nás všechny hystericky ohlupovali dobře promyšlenou demagogií na téma „svobody“, „demokracie“ a „všelidských hodnot“. Dnes je nám všem, milionům podvedených, zrazených a obelhávaných lidí, již dávno zřejmé, že ona proklamovaná „svoboda“ nebyla a není ničím jiným než odpornou svobodou trhu, svobodou ožebračování a novodobého vykořisťování, svobodou pro Světovou banku a velké soukromé vlastnictví. Namísto „demokracie“ dnes vidíme poníženou a rozbitou Československou republiku i skutečnou diktaturu transnárodních korporací a velkého zahraničního kapitálu, chráněného nynějším státem akcionářů a restituentů. Represivní zákony, zvůle nejvlivnějších soukromých vlastníků, sociální rasismus, šokující náběh k policejnímu státu a plíživá legalizace fašismu (spolu s četnými skandálními rehabilitacemi jeho příznivců) – takový je aktuální obraz dnešní „demokracie“, demokracie trhu, demokracie pro majetné.
 
Pryč s nezaměstnaností a propouštěním, pryč s prohnilým kapitalismem!
Je logické, že ti, kteří sami pro sebe mají jen pohádkové astronomické zisky na úkor statisíců nezaměstnaných a milionů okrádaných i olupovaných lidí, jimž nabízejí jen skutečné námezdní otroctví – že ti budou chtít raději co nejvíce lidí zuřivě ohlupovat svoji mediální propagandou o úplně jiných tématech, která mají lépe odvádět naši pozornost a uspávat naše myšlení. Dejme tomu, formou směšných lží proti současné revoluční Kubě, která prý neustále „porušuje lidská práva“ (rozuměj: lidská práva nadnárodních společností, restituentů, mafiánů a fašistů). I přesto, že v současné době bezesporu neexistuje na této planetě jiná země, která by dokázala udělat více pro skutečná lidská práva drtivé většiny svých obyvatel, než právě revoluční Kuba!!
Všichni mocipáni České republiky by se naopak mohli od této malé, ale hrdé, bojující a vítězící země, jedině učit (kdyby to bylo reálné), a nikoli její vládu jen povýšenecky poučovat, sprostě pomlouvat a zaslepeně špinit, ve stylu největšího politického zločince i vlastizrádce moderních českých dějin, Pinochetova obdivovatele a „krvavého humanisty“, V. Havla. Ovšem jak tyto skutečnosti souvisejí s nezaměstnaností? Výše jsme uvedli onen nechvalně proslulý citát amerického nohsleda a chráněnce Havla. Uveďme teď ještě jeden citát, který se týká našeho tématu - tentokrát slova kubánského prezidenta, Fidela Castra: „Kategorie nezaměstnaného musí zmizet. Člověk nesmí být nadbytečný a společnost, kde člověk nadbytečný je, nestojí za nic, neobstojí při etické analýze, neobstojí při analýze z lidského pohledu. Z morálního a lidského hlediska je odsouzena.“
Kubánská republika je dnes jedinou zemí na světě, kde se ustavičně snižuje nezaměstnanost. Ta nezaměstnanost, která se tam přechodně znovuobjevila počátkem 90.let v důsledku brutálního zostření amerického embarga i katastrofy ve východním bloku. Navzdory ekonomické válce, která je proti Kubě vedena, navzdory hanebné hospodářské, finanční a obchodní blokádě i neslýchanému tlaku světového a USA ovládaného globálního trhu, navzdory hluboké hospodářské krizi v téměř celé sousední Latinské Americe, se na Kubě snížila 9 % nezaměstnanost z poloviny 90.let na 6 % v roce 1999. O rok později na hodnotu 5,4 %, počátkem roku 2002 dosáhla tato míra už jen 4,2 % a koncem roku 2002 dokonce 3,3 procenta. V polovině roku 2004 se snížila nezaměstnanost na Kubě na neuvěřitelných 2,3 % a není pochyb o tom, že v dohledné době tam již opět vymizí zcela! Ve všech zemích, založených na diktatuře kapitálu a „svobodného trhu“, však bude docházet i nadále k jejímu neustálému růstu.
Jak se ale můžeme my, pracující, bránit? Především je nutno co nejrazantněji odmítnout všechny dohody, „návrhy“ a čachry, kterými nás chtějí páni „majitelé“ a jejich manažerští povaleči obelstít a jen sprostě podvést. Dělníci Ispatu Nové Huti, prostí pracující a všichni poctiví odboráři, musí tyto „dohody“ bezpodmínečně zavrhnout a tvrdě se postavit proti zločinné strategii ekonomické likvidace a požadovat namísto nějakých „odstupných“ - výhradně právo na práci a právo na perspektivu, které musíme hájit na prvním místě. Především je nyní potřeba demaskovat, odhalovat a izolovat všechny zrádné byrokratické předáky odborového vedení, kteří se paktují s pány velkomajiteli, a obyčejným odborářům se jen tajně vysmívají. Je nutno do našich odborů zavádět ducha solidární, kolektivní semknutosti, ducha aktivního, tvrdého a zásadového odporu ve stávkách, v sociálních protestech, a posléze i v obsazování a okupaci podniků, bude-li to nezbytné. Totéž se týká i případného zakládání ilegálních odborových buněk, jež budou aktivně odmítat slepou poslušnost vůči skutečným zrádcům. Proti globálnímu útlaku je nezbytný rovněž globální odpor, proto se mobilizujme všichni, bez ohledu na národnost, bez ohledu na barvu pleti, bez ohledu na všechno to, čím nás chtějí rozdělovat a uměle štvát proti sobě.
Prosazujme myšlenku generální stávky, zakládejme a organizujme rovněž výbory nezaměstnaných, které budou zapojovat a podchycovat také ty z nás, které již propustili. Namísto podrazů a pozlacených almužen – účinnou obranu ve skutečné třídní válce, kterou nám vyhlašují a kterou proti nám vedou. Ano, mohou vyhodit kohokoliv z nás. Ale nemohou vyhodit nás všechny, celou pracující třídu!
Už ani jediného muže, ani jedinou ženu ze závodu!

David Pěcha

{moscomment}
 

• < Předchozí
• Další >