Odvrácená tvář České republiky

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 9. 2006

Twitter

Počátkem minulého týdne zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí výsledky bezmála ročního průzkumu sociologů, který zachycuje místa na území České republiky, kde žijí v otřesných, pro člověka nedůstojných, podmínkách skupiny sociálně vyloučených lidí – tedy těch, kteří mají dlouhodobě prakticky znemožněný přístup k příležitostem, které umožňují jejich integraci do sociálních, ekonomických a politických aktivit většinové společnosti. Společnost GAC, která zpracovala výstupní analýzu rozsáhlého průzkumu, vypracovala interaktivní mapu lokalit, ve kterých vznikla – převážně v posledních deseti letech – chudinská ghetta.

"Před dvěma lety jsem měl možnost navštívit východní Slovensko a vidět zde nuzné podmínky, ve kterých žijí místní Romové. Romské osady na mne udělaly hluboký dojem a vryly se mi do paměti. Jejich obraz se mi nyní živě vybavil při čtení čerstvé zprávy týkající se českých ghett, kterou vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

V chudobě žijí na Slovensku lidé na více jak 1 500 místech. Bydlí v chatrčích daleko od obcí, bez základní infrastruktury, často trpí hladem. Já osobně jsem měl možnost navštívit jednu z těchto osad u Modravy nad Bodvou. Leží uprostřed polí a dostali jsme se k ní po bahnité cestě. Pohled, který se zde naskytl, mi mírně řečeno vyrazil dech, jako kdybych nebyl ve 21. století uprostřed Evropy, ale v jihoamerických slumech.

Celá osada byla pokryta zapáchajícím bahnem, které bylo směsí výkalů a všelijakých odpadků, například kostí z prasečích nohou. I když bylo velmi chladno, rtuť teploměru klesla těsně nad bod mrazu, pobíhaly tímto bahnem kolem nás polonahé děti. Tristní pohled byl i na sotva čtrnácti-patnáctileté těhotné dívky.

Osada se skládala z 25 – 30 chatrčí ze dřeva několika vybitých panelových domů, které měly místo vstupních dveří jen velké, nekryté díry, chyběla zde okna, světla, zábradlí apod. Chatrče byly vybaveny velmi prostě, měly dřevěné nebo hliněné podlahy, postel a jednoduchá kamna, elektřina byla do některých chatrčí vedena načerno neodborným připojením přímo ze sloupů elektrického vedení. To, že do osady nevedla kanalizace a vodovod, netřeba snad ani dodávat. Aby nebylo pochyb, že jde doopravdy o státem uznaná obydlí, byla na těchto „barabiznách“ umístěna čísla popisná.

Nyní již vím, že odvrácená tvář východního Slovenska se stává i českou realitou. Doufám jen, že „naše“ česká ghetta, i když jich je už více než tři sta a žije v nich kolem osmdesáti tisíc lidí, ještě těchto rozměrů nedosáhla, a nikdy nedosáhnou."

Ludvík Šulda

• < Předchozí
• Další >