V Bruselu proti antikomunismu

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 1. 2006

Twitter

21. ledna se v Bruselu uskutečnilo setkání 15 komunistických stran (25 dalších poslalo solidární podporu), aby diskutovalo o boji proti antikomunismu v Evropě. Přítomní vyjádřili podporu KSM, který byl zastoupen svým 1. místopředsedou.

Dne 21. ledna 2006 se uskutečnila konference komunistických a dělnických stran proti antikomunistickému návrhu rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PS RE) nazvanému „Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů, jenž má být předložen k projednání na plenárním zasedání 25. 1. 2006 ve Štrasburku. Konference byla organizována Dělnickou stranou Belgie (PTB) a zúčastnily se jí delegace 15 komunistických stran, z nichž 13 bylo z Evropy. Dalších 25 komunistických stran nemělo možnost se konference zúčastnit, řada z nich však zaslala své pozdravy.

Na konferenci zaznělo mnoho zajímavých informací a postřehů. Například právník Jan Fermon, představitel Mezinárodního sdružení demokratických právníků, vyložil právní důsledky v případě přijetí diskutované antikomunistické rezoluce. Uvedl, že zmíněná rezoluce je základem antikomunistického pronásledování v celé Evropě a současně i legitimizací již probíhajících antikomunistických útoků. Poukázal na v rezoluci obsažený požadavek, aby se komunistické strany vzdaly své ideologické podstaty, a zdůraznil, že rezoluce je základem pro zakazování komunistických stran a organizací v EU. Jako příklad uvedl Komunistický svaz mládeže v České republice, na jehož existenci útočí MV ČR s odůvodňováním, že KSM mj. vychází z teoretických textů Marxe a Lenina a že není vůči nim neutrální. Cílem rezoluce je kriminalizace těch, kdo podporují sociální boj. Zdůraznil, že antikomunistická rezoluce PS RE je součástí procesu omezování základních demokratických práv a svobod.

Velmi oslovující bylo svědectví přednesené Cyrillem Sironvalem, 84-letým bývalým velitelem oddílů ozbrojeného komunistického hnutí odporu v okupovaném Bruselu během 2. světové války, který za okupace uprchl z koncentráku a zapojil se do odboje, jehož výsledkem bylo, že v roce 1944 byli komunisté pány Bruselu.

Hlavní část konference byla věnována projevům a zprávám představitelů 15 zúčastněných komunistických stran. Účastníci varovali, že rezoluce minimalizuje zločiny nacismu, a otevřela by brány celoplošnému útoku na demokratická práva a dalším reakčním opatřením. Varovali rovněž, že rezoluce ospravedlňuje imperialistické útoky proti socialistickým zemím.

Z projevů delegátů lze vybrat několik myšlenek:

Představitel Komunistické strany Řecka (KKE) uvedl, že takový pokus, jaký představuje antikomunistická rezoluce PS RE není prvním případem, kde Rada Evropy na tomto tématu pracuje. Uvedl, že jde o pokus o rozšíření takových opatření na celou Evropu. Jak uvedl, v důsledku antikomunismu ztratily ve východní Evropě miliony lidí práci. Antikomunismus se snaží institucionalizovat se, stává se státní politikou, projevuje se to například v učebnicích ve státním vzdělávacím systému, což lze velmi dobře sledovat i v České republice například v souvislosti s aktivitami tzv. humanitární organizace Člověk v tísni, uvádějící do základních a středních škol, tedy v rámci státního vzdělávacího systému, antikomunistickou kampaň. Upozornil rovněž na velmi závažnou skutečnost, že v Evropské komisi, tedy v orgánu EU, se již diskutovalo i o zákazu komunistických symbolů.

Zástupce KSČM a současně I. místopředseda KSM podrobně informoval o různých antikomunistických kampaních v České republice a zejména o posledním antikomunistickém útoku – proti existenci Komunistického svazu mládeže.

Účastníci vyzvali všechny demokratické a mírumilovné členy parlamentů jednotlivých členských zemí Rady Evropy, aby jasně odmítli návrh antikomunistické rezoluce. Zavázali se organizovat nejširší možné protestní hnutí proti jakýmkoli současným a budoucím antikomunistickým útokům.

Vyjádřili jmenovitě svoji solidaritu s Komunistickým svazem mládeže (KSM) v České republice, jemuž Ministerstvo vnitra ČR hrozí zákazem, a vyslovili jednoznačný protest proti jakékoli takové hrozbě či opatření.

Několik z delegací vyzvalo k protestní demonstraci, jež se uskuteční v úterý 24. 1. 2006 v 11:00 ve Štrasburku a jež povede k Paláci Evropy, kde bude Parlamentní shromáždění Rady Evropy diskutovat a hlasovat o návrhu antikomunistické rezoluce. Protestní akce se zúčastní demokratické síly, osobnosti, stejně jako komunistické strany například z Řecka, Belgie, České republiky, Francie, Německa a Lucemburska. Připojí se k delegaci, jež předá protestní deklaraci, rezoluci a podněty s tisíci podpisů René Van der Lindenovi, prezidentu Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Radim Gonda

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >