Jídlo nebo pohodlí?

Podrobnosti

Vytvořeno 27. 4. 2008

Twitter

Pod hrozbou ropné krize a nebezpečí globálního oteplování, se vlády vyspělých zemích uchýlily k nešťastnému kroku, používání biopaliv jako energetickou náhradu za pohonné hmoty. Co vlastně znamená pojem biopalivo? Jde o bioethanol vyráběný z rostlin, nejčastěji z kukuřice, obilí, brambor, cukrové řepy a cukrové třtiny, jde tedy o plodiny, které člověk nejčastěji konzumuje. V době kdy po celém světě trpí hladem podle odhadů až 900 milionů lidí a podle zprávy OSN by mělo kvůli přímým důsledkům zdražení hlavně rýže a obilovin (zdražování potravin je i jeden z důsledků poptávky po energetických plodinách) hladovět dalších 100 miliónů lidí, je tento přístup velmi zarážející.

Přitom potravin je ve světě dostatek, dokonce vloni byla globální sklizeň obilovin rekordně nejvyšší. Je tu ale jedno velké ALE.
Z 2,13 miliard tun obilovin, které budou letos sklizeny, bude jen 1,01 miliardy tun použito na výrobu potravin pro lidi. Většina ze zbývajících 1,1 miliard tun bude použita na výrobu biopaliva. Ve světě letos podle odhadů poklesne produkce obilovin na potraviny o 53 milionů tun, na výrobu biopaliv bude použito odhadem 100 milionů tun obilovin... Na výrobu 50 litrů bioetanolu (průměrná nádrž sportovního auta) je třeba 232 kilogramů obilí. Srovnatelné množství plodin by uživilo po celý rok jednoho člověka. Evropská unie plánuje do roku 2010 zvýšit podíl biopříměsí do nádrží automobilů na 6%, do roku 2020 až 10%. V České republice loni dosáhla celková spotřeba pohonných hmot 7,3 miliardy litrů. V roce 2010 (když budeme brát v úvahu, že spotřeba pohonných hmot bude konstantní) spotřebujeme 438 milionů litrů biopaliv, to znamená, že by jsme uživili 8,76 milionů lidí, kdyby jsme biopaliva nepoužili.
Aby mohla být v roce 2020 pokryta poptávka po biopalivech pro země EU, muselo by být v Evropě zabráno 70% zemědělské půdy pro plodiny na výrobu biopaliv. Bohaté státy severu proto přesouvají pěstování rostlin do chudých zemí tzv. Třetího světa. Tím ale rozhodně hladovějícím národům nepomohou, spíše naopak, místo pěstování plodin určených ke konzumaci budou pěstovat energetické plodiny, místní obyvatelé z toho nebudou mít zhola nic. Obdobným příkladem je i s pěstováním bavlníku na plantážích v Africe.
Zastánci biopaliv argumentují snížením zátěže CO2 na životní prostředí, opak je pravdou, nová pole vznikají na úkor hodnotných deštných pralesů. Jen v Brazílii, která je největším producentem energetických plodin každoročně padne 325 000 hektarů pralesa, také dochází k vypalování původních travních porostů a k vysušování mokřadů, což k snížení CO2 zrovna moc nenapomáhá. Nemluvě o ztrátě již dnes dosti pošramocené biodiverzity...
A co můžeme udělat my? Stačí vyměnit pohodlnost individuální dopravy a v ne nevyhnutelných případech používat dopravu hromadnou, jak už městskou, tak státní i mezistátní. Nebo třeba vytáhnout zaprášené kolo ze sklepa a jezdit do práce na kole, zvýšíte tím bezpečnost pro celou společnost a uděláte něco pro své zdraví. Vím, že v době, kdy dochází ke zdražování integrované dopravy a rušení spojů, jde téměř o nadlidský úkol. Proto by měli komunisté prosazovat snížení jízdného, tak aby byla integrovaná doprava výhodnější než individuální. Měli by prosazovat bezplatné MHD jako je v jiných evropských zemích. Měli by se postavit proti rušení spojů. A hlavně by měli prosazovat zastavení produkce biopaliv a přechod na jiné alternativní energetické zdroje v zájmu celého lidstva!

Martin Čermák

• < Předchozí
• Další >